Fuksa hledá vysněného psychologa a vnitřní pohodu. Přesto získal devět medailí

Jaroslav Pešta Jaroslav Pešta
14. 9. 2022 7:47
Rychlostní kanoista Martin Fuksa si z letošních mezinárodních akcí přivezl celkem devět medailí a stal se i mistrem Evropy. "Jsem spokojený jen na 99 procent, protože se mi nepodařilo získat zlatou medaili na mistrovství světa," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Český rychlostní kanoista na LOH 2020 v Tokiu.
Český rychlostní kanoista na LOH 2020 v Tokiu. | Foto: Reuters

Kterého z těch letošních cenných kovů si ceníte nejvíc?

Vážím si všech medailí, ale pro tu nejcennější zlaté hodnoty jsem si dojel v závodě na 500 metrů na mistrovství Evropy v Mnichově. Navíc se mi podařilo porazit Rumuna Chirilu, úřadujícího mistra světa. Slyšet hymnu na stupních vítězů je vždy něco výjimečného. Podobnou hodnotu má i stříbro z tohoto šampionátu, které se mi podařilo vybojovat na kilometrové trati.

Ke sportu patří i zklamání. Potkalo i vás?

Bohužel a bylo na nejvýznamnější akci - v kanadském Halifaxu na mistrovství světa. Všechno začalo už odjezdem z Prahy na poslední chvíli. Přiletěli jsme tam v pondělí těsně před půlnocí a po nevalném ubytování už druhý den začala příprava na středeční první rozjížďky. Jsem zvyklý spát deset hodin, což i s šestihodinovým časovým posunem nebylo možné. Do jídelny jsme chodili 400 metrů, studený oběd jsme si občas ohřívali v mikrovlnkách a při únavě chyběla pohoda. Na mně se navíc podepisuje každá nepříjemná maličkost, což platilo hlavně v prvních dnech.

Přesto jste vybojoval dvě velice cenné bronzové medaile. Myslíte si, že ve vašich silách a možnostech bylo lepší umístění?

Do Kanady jsem odletěl ve výborné formě, takže věřím, že při optimálních podmínkách bych si dojel pro dvě stříbra. V soubojích se světovou elitou rozhodují drobnosti, detaily, desetiny vteřin. Na vrcholný výkon jsem neměl, chybělo mně i potřebné sebevědomí. Nikdy jsem tolik nepříjemností nezažil, takže jsem se vracel s dalšími životními zkušenostmi. 

Který z vašich letošních závodů byl zcela výjimečný?

Jsou dva. Na domácích tratích to byl závod Světového poháru v Račicích, a to hlavně zásluhou nádherné divácké atmosféry, o kterou se postarali rodinní příslušníci, kamarádi a fanoušci. Ze zahraničních startů dávám na první místo evropský šampionát v Mnichově díky skvělé organizaci, výborné trati a hlasité podpoře nemalého počtu Čechů. 

Jak velkou roli hraje u vás psychika?

Velkou, ale zatím jsem nenašel nikoho, kdo by v roli léčitele splňoval mé představy. Nechci psychologa, který mě nezná a má stejný vzorec či recept pro dalších dvě stě lidí. Potřeboval bych někoho, kdo zná celý můj život, moji povahu, slabiny i přednosti a dostal by mě do potřebné pohody. Zatím mně svým klidem občas pomáhá můj mladší bratr Petr, ale zároveň jsou situace, kdy si třeba na soustředění týden moc nerozumíme, místo toho, aby ten můj vysněný psycholog přišel a vrátil nám dobrou náladu.

Co pro vás znamenají výborné výsledky a medailová ocenění?

Je to pro mě velká motivace do další tréninkové činnosti i závodů. Nutí mě ještě víc do náročné přípravy a do snahy držet celou sezonu vyrovnanou formu, která vyústí k cestě na stupně vítězů. 

A jaký je váš aspoň nejbližší program?

Asi zahraniční dovolená, po níž chci koncem října začít jen s lehkým tréninkem, protože naplno se budu na sezonu připravovat až od ledna. Vyplácí se mi delší odpočinek, který mi dodává potřebnou energii. Příští rok je na programu mistrovství světa, které bude zároveň nominací na olympijské hry. S bratrem, kterého ještě letos čeká ve Vyškově přibližně dvouměsíční přijímač na vojnu, chceme zase zkusit jízdy na debl kanoi, což je olympijská disciplína.

 

Právě se děje

Další zprávy