Kde a jak probíhala zimní příprava české reprezentace?

V předcovidové době jsme byli zvyklí jezdit za přípravou na novou sezonu do australského Sydney, kde jak místo, tak vodní terén jsou nejlepší na světě. Při pandemii jsme museli hledat jinou destinaci a loni jsme objevili malý francouzský ostrov Reunion vedle afrického kontinentu. Bylo snadnější se tam dostat, slalomová dráha nám vyhovovala a celá letošní šestitýdenní příprava probíhala podobně jako v Austrálii. Měli jsme tam dobré zázemí a také v našich tréninkových požadavcích nám tam vycházeli vstříc.

Došlo ve vašem týmu v porovnání s loňskem k nějakým změnám?

V mojí tréninkové skupině dlouholetá špičková kajakářka Kateřina Minařík Kudějová ukončila svoji sportovní kariéru. Naopak Vít Přindiš projevil zájem u mě trénovat a domluvili jsme se na vzájemné spolupráci. Jsem rád, že s Ondrou Tunkem a mým synem se vytvořila trojice, která tvoří i reprezentační kajakářský tým. K určité změně došlo i u mého Jirky. Do tréninků jsme zařadili víc vytrvalostních aktivit v nižší intenzitě, aby tělo vydrželo zátěž a bylo už s výhledem k nominaci na olympijské hry v co nejlepší formě. Do přípravy jsme přidali i jízdu na kanoi, v které však klečí, což pro něj z počátku moc příjemné nebylo. Navíc od mládí má snížený rozsah kyčelních kloubů, což vyžaduje speciální cviky. Jde však o účinný prostředek pro zlepšení techniky a silových parametrů. Už se to také projevuje, ve vodě teď může bez problémů strávit víc času.

Co vám napověděly či prozradily nominační závody v Trnávce a Troji?

Vysokou úroveň potvrdili všichni kajakáři, hodně se zvedla výkonnost singl kanoistů a spokojen jsem i s vystoupením singl kanoistek. Jen v kategorii kajakářek zůstává jejich úroveň za světovou špičkou. Škoda, že se podle představ nedařilo Amálii Hilgertové, ale věřím, že se zase vrátí do svých lepších časů.

V jakém světle se představilo mládí?

Ve všech kategoriích jsou slalomáři, kteří mají všechny předpoklady, aby se prosadili v kategorii do 23 let a brzy našli cestu mezi seniory. Je to jen otázka času. Nejlepší situace je mezi kajakáři. Třicetiletí Přindiš a Tunka jsou stále elitní reprezentanti, ale výbornými výkony se na ně tlačí Krejčí, Zima i Bárta. Mezi ženami je to pak Galušková. Z kanoistů stojí za zmínku Heger, který doplnil renomovanou dvojici Rohan, Chaloupka. V ženách by měly na sebe upozornit Gabriela Satková a Říhová.

Jaký je váš názor na vydařené vystoupení zkušené a velice úspěšné kanoistky Terezy Fišerové na kajaku?

Je to rarita. Chce to i ve velkých závodech zkusit také v kategorii, kde úroveň není tak vysoká, jakou bychom si přáli. Tereza však bude určitě pořád lepší na kanoi, v níž patří do absolutní světové špičky. Na kajaku si možná dojede také pro nějaké pěkné výsledky, ale konečný účet bude mít asi horší.

A s jakým vysvědčením byste byl po mistrovství Evropy spokojen?

Nerad dělám prognózy, ale věřím aspoň v jednu medaili a potvrzení, že vodní slalom stále patří mezi nejúspěšnější české sporty.