Horní Bezděkov - Když Filip Jícha po červnovém postupu české házenkářské reprezentace na mistrovství Evropy kritizoval poměry na Českém svazu, ocitl se sice v nemilosti jeho členů.
Národní tým, včetně jeho realizačního týmu, se však za něj postavil, navíc za jednatřicetiletým kapitánem házenkářů německého Kielu stojí i nově zvolené vedení svazu.
Obávaný kanonýr se tak už nemusí zaobírat myšlenkami, že hráči při plnění reprezentačních povinností nedostanou celý den najíst, ale může se plně soustředit na lednový evropský šampionát v Dánsku.
"Už bych to hodil za hlavu, s novým vedením v čele s panem Pospíšilem (prezident svazu) mám podobný názor na vývoj naší házené. Plně se soustředím na tyto dva přípravné zápasy se Srbskem a na přípravu před Eurem," uvedl Jícha na úterním setkání s novináři.
Filipe, v Dánsku povedete český tým poprvé na vrcholné akci jako kapitán. Změní to něco na Vaší hře nebo to neberete jako nic zvláštního?
V reprezentaci určitě ne, s kluky hrajeme pohromadě už deset roků. Jiné je to ale v Kielu, v létě totiž odešlo hodně zkušených kluků a nahradili je hodně mladí. Obracejí se na mě třeba s tím, kdy pojedeme, co si mají obléct na sebe, jakou si vzít kravatu. Jsem ten, co to vše musí nějak zkorigovat. To jsou úlohy, které k tomu patří.
Jak moc si úlohy kapitána tohoto velkoklubu považujete?
Je to někdy náročnější, ale ten pocit přivést ten tým do té arény mě naplňuje. O tom jsem snil, když jsem byl malý, když jsem začal vnímat, jaký je Kiel pojem. Z toho pohledu si žiju svůj sen.
Mluvil jste o tom, že jste před sezonou významně obměnili kádr. Neměl jste strach, že se vám nebude na jejím úvodu dařit?
Měl jsem velké obavy a strach, jak to zvládneme. Ta obrovská kvalita a herní inteligence, která odešla, není nahraditelná. Ale mladí házenkáři mají v sobě obrovský potenciál, obrovskou chuť, i když možná zatím nejsou tak precizní. Z tohoto pohledu jsem překvapený.
Z tohoto pohledu se tedy jediná porážka v lize od Magdeburgu zdá být dobrou vizitkou nového týmu...
Ten zápas trošku beru i na svoje bedra. I když to není výmluva, cítil jsem se tam jako tělo bez duše. Hned po zápase jsem ulehl a dostal antibiotika. Pak jsem ani neodcestoval na Ligu mistrů.
Oproti minulé sezoně se však nic nezměnilo, v lize se vám všichni opět dívají na záda...
Ta naše sezona se vyvíjí až překvapivě dobře. Kdyby nám někdo před jejím začátkem řekl, že před první reprezentační přestávkou budeme na prvním místě s náskokem tří bodů, těžko bych mu věřil.
A dokázal by si nový tým poradit i s tím, kdyby se teď dostal do nějaké herní krize?
Pokud na tom budeme stejně dobře šestadvacátého prosince, pak už bych si troufl říct, že bychom byli hlupáci, kdybychom si to nechali ujít. Ale může přijít herní nepohoda, která se stoprocentně dostaví zrovna v momentě, kdy budete mít čtyři zápasy za deset dní. Čtyřikrát prohrajete a sezona je fuč. Z toho pohledu musíme být velmi ostražití, hodně často si to připomínáme.
Také v Lize mistrů máte na kontě jen jednu porážku. Jiný cíl než další účast v semifinále tedy asi mít nemůžete, že?
Dostali jsme takovou školu v Kielcích. Bylo vidět, že pokud znovu chceme do Final Four, musíme zařadit jiný rychlostní stupeň a to nám potom v posledním ligovém zápase v Göppingenu pomohlo. Byl jsem nadšený, jak jsme byli koncentrovaní. Udělali jsme obrovský posun dopředu.
