Praha - Mezi závody Grand Tours je španělská Vuelta stále popelkou. V konkurenčním boji o prestiž a popularitu stále dohání Giro d'Italia a nejslavnější Tour de France. Ačkoliv bude pro Španěly i nadále velmi těžké se v tomto závodě prosadit, Vuelta si svou dynamikou, každodenním soubojem v horách a specifickou atmosférou získává nové a nové fanoušky každý rok.
Letošní ročník, který startuje v sobotu, bude itinerářem navazovat na ty předchozí. Favorité pro celkové pořadí se utkají o červený dres pro vítěze celkového pořadí v nekonečné řadě kopců napříč celým Španělskem. Bez obhájce titulu Chrise Frooma nebo jiného jasného favorita na startu slibuje 73. ročník Vuelty těsnou bitvu.
Start bez týmové časovky
Start celého závodu uvidí Malaga. K oslavám 30. návštěvy Vuelty v jihošpanělském městě v autonomní oblasti Andalusie byla vybrána individuální časovka na osm kilometrů. Poprvé od roku 2009 tak o prvním držiteli červeného dresu pro lídra celkového pořadí rozhodne časovka jednotlivců, nikoliv týmů.
Časovkářské speciály pak závodníci odloží až do 16. etapy, která je jedinou delší časovkou v itineráři. Celkem se letos pojede v souboji s chronometrem jen 40,7 kilometru, což v porovnání s minulými ročníky Vuelty odpovídá standardu a zároveň naznačuje, že rozhodovat se bude podle španělského gusta v horách.
Covadonga opět ve hře, ne však v hlavní roli
Na první opravdu ostrý horský test se nebude čekat dlouho. Už ve čtvrté etapě se široká a vyrovnaná skupina lídrů popere o vedení na doposud opomíjeném vrcholu Sierra de la Alfaguarra.
Ze startovní listiny lze jen obtížně vybrat jednoho závodníka v pozici jasného favorita. Dvanáct kilometrů dlouhý kopec ve slunečné Andalusii už alespoň naznačí. Z celkových 21 etap se pojedou jen čtyři opravdu rovinaté. Tomu koneckonců odpovídá i chudá sestava spurtérů. Ze světové elity největších rychlíků pelotonu přijíždí jen dvojice Sagan a Viviani. Rovina prostě Španělům nevoní.
Vedle dvou časovek je pak vypsáno devět kopcovitých a šest vysokohorských etap. Šestice rozhodujících etap v horách má jednoho společného jmenovatele, a to dojezd na vrchol stoupání. Pro vrchaře to znamená jediné - v žádné z horských etap nesmí zaváhat, nesmí mít "špatný den", musí v každém dojezdu podávat stabilní výkony.
To platí hlavně pro zlověstný konec druhého týdne, kdy se pojedou hned tři z šesti horských etap v řadě. Ve 13. etapě hostí dojezd již prověřená Camperona. Prudký kopec až s 19procentním maximem v kantábrijských horách, kde v roce 2016 svou cestu k triumfu zahájil Nairo Quintana. Mezihru obstará pro Vueltu charakteristický dojezd na krátký, ale velmi prudký kopec Alto les Praeres Nava. Jen čtyři kilometry dlouhý výjezd s celými 12,5 procenta v průměru zažije na Vueltě premiéru.
Naopak tradiční finále je připraveno v den následující. Mytický dojezd k jezerům Covadonga lze optikou ostatních Grand Tours přirovnat k Tourmaletu na Tour nebo sedlu Pordoi na Giru. Covadonga se na Vueltě jezdí od roku 1983. Prvním vítězem na vrcholu v překrásném prostředí přírodní rezervace Picos de Europa se stal Marino Lejarreta, vítěz Vuelty z roku 1982.
Letos se peloton s 11,7 kilometru dlouhým kopcem s nepravidelným profilem, sedmiprocentním průměrem a až 20procentním maximem popere po 21. A doplňme, že nejlepší vzpomínky na tradičně zamlžené stoupání s vrcholem ve výšce 1110 metrů na mořem si poveze opět Quintana. Vítěz etapy na Covadonze z roku 2016.
Andorrský závěr s vidinou záchrany sezony
Vrcholem celé Vuelty bude dvojice etap v Andoře. Nejprve dojezd 18. etapy na známé stoupání Rabassa, na který naváže moderní, dynamická etapa na pouhých 105 kilometrech s šesti horskými prémiemi, včetně cílového kopce speciální kategorie Coll de la Gallina. Vuelta má vedle prestižního souboje Grand Tour i nádech naděje pro zklamané závodníky z předchozích vrcholů sezony.
Zachránit, co se dá, přijíždí Nairo Quintana (10. z Tour), Rigoberto Urán (nedokončil Tour), Richie Porte (nedokončil Tour) nebo Adam Yates, který nastoupí po boku bratra Simona. Od Simona Yatese začíná zase skupina favoritů s Girem v nohách. I tady najdeme nenaplněné ambice. Především u Fabia Arua a Thibauta Pinota, oba dva Giro nedokončili. Odškrtnout tuto sezonu jako vydařenou bude pro tyto závodníky dostatečnou motivací do třítýdenního martyria i v závěru sezony.
Vuelta jako srdeční záležitost, třeba i pro Hirta
Ke španělské Grand Tour si lze snadno vybudovat srdeční vztah. Především proto, že tady řada závodníků objevuje své schopnosti závodit po tři týdny s myšlenkou na celkové pořadí.
Vždyť Vuelta objevila Chrise Frooma i Toma Dumoulina, hvězdy současného pelotonu pro Grand Tours. Podobně srdečně na poslední velký etapový závod roku pohlíží i Miguel Ángel López, lídr Astany, který vloni na Vueltě osmým místem a dvěma vítěznými etapami potvrdil svůj talent na třítýdenní závody.
Domestikem Lópeze bude i jediný český závodník na startu, Jan Hirt. Vzhledem k horskému charakteru závodu bude 27letý český vrchař klíčovou oporou o tři roky mladšího Kolumbijce, letos třetího muže Gira d'Italia. Pro Hirta to bude třetí Grand Tour kariéry, španělskou Grand Tour pojede poprvé. Kvality v horách Vuelta objevuje nejraději, a tak by měl být jediný Čech ve startovní listině během následujících tří týdnů hodně vidět.
Sky bez hvězd, světový šampionát na obzoru
Tým Sky letos opanoval obě předchozí Grand Tour. Tentokrát však Britové na Vueltu nestaví Frooma ani vítěze Tour de France Gerainta Thomase. Pro koho tedy přichází šance vystoupit ze stínu největších hvězd na cyklistickém "nebi"?
Ačkoliv se zveřejněním finální osmičky reprezentantů Sky si týmové vedení dávalo hodně na čas, jméno Davida de la Cruze v ní figurovalo od začátku. 29letý Španěl ještě vloni útočil na top 10 Vuelty v dresu Quick-Stepu. Nebýt pádu a odstoupení v poslední horské etapě na pověstném Anglíru, možná by nejlepší desítku i vybojoval.
O celkové pořadí by se mohl pokusit i Michal Kwiatkowski, který se po Tour de France blýskl vítězstvím na domácím Okolo Polska. Jeho ambice se však pravděpodobněji budou upínat k mistrovství světa, které bude letos netradičně svědčit vrchařům a klasikářům ardenského ražení, jako je právě Kwiatkowski. S výhledem na zisk duhového dresu v Innsbrucku přijíždí na Vueltu i Vincenzo Nibali. Vítěz Vuelty z roku 2010 se zázračně zotavil z praskliny obratle po pádu o diváka při dojezdu etapy Tour na Alpe d'Huez a dušuje se, že na Vueltu jede jen se záměrem přípravy na Innsbruck a třeba vyhrát etapu.
Trať v Innsbrucku s převýšením 5000 metrů láká i Alejandra Valverdeho, který jako obvykle Vueltu nevynechává a v Movistaru má tvořit úderné duo s Quintanou, bohužel bez Landy, kterého definitivně vyřadil ze sezony těžký pád na klasice San Sebastian.
Právě absence největších postav Sky činí Vueltu velmi otevřenou. Ke jmenovaným lídrům přidejme i jména Stevena Kruijswijka, pátého z Tour de France, Ilnura Zakarina, vloni třetího z Vuelty, zkušeného Baukeho Mollemu, který patří spíš do skupiny záchranářů po nepodařené Tour, anebo Daniela Martina. Irský lídr UAE dlouhodobě žije v Andoře, kde Vuelta i vyvrcholí, a divoký styl závodění ve Španělsku mu perfektně sedí. Na pestrou bitvu o "la Roja" - červený dres pro vítěze Vuelty - je podle předchozích řádků tedy dokonale zaděláno.
