Praha - Vybudování umělé rychlobruslařské dráhy, patrně i kryté, se Martina Sáblíková, šampionka této olympijské disciplíny, i ve své rodné zemi nakonec dočká.

Slibuje to alespoň Marcel Chládek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy, který koncem měsíce ponese do vlády návrh na zřízení národních olympijských center.

Jeho součástí by měl být právě také rychlobruslařský ovál, jenž by se měl vybudovat pravděpodobně v Novém Městě na Moravě. "A ne za nějakou astronomickou sumu typu 1,5 miliardy korun, jak se o tom dřív hovořilo v souvislosti s projektem ve Velkém Oseku. Slíbili mi, že do 200 milionů korun by se ten rychlobruslařský ovál měl dát pořídit," říká ministr.

Národních olympijských center má být šest, jedno další zůstává v Chládkově návrhu tak trochu skryto pod čarou. Týká se totiž fotbalu a vize Národního stadionu na pražském Strahově, u níž se teprve bude testovat, zda ji vláda podpoří.

S čím tedy půjdete na jednání vlády? Kde by se národní olympijská centra měla zřídit?

"Multifunkční v Nymburce, společné centrum pro vodní sporty pak v Račicích a pražské Troji. Lyžování by se věnovali v Harrachově, pak jsou tam Prostějov, Nové Město na Moravě a Ostrava. Když jsme vše připravovali, byla tam snaha, aby se jednotlivá centra rozmístila po republice, aby všechno nebylo v Praze."

Co se oproti současnosti změní třeba pro Račice, když nově získají status národního olympijského centra?

"Šlo nám o to, abychom přípravu našich vrcholových sportovců a s tím spojené investované prostředky nějak sdružili, aby v jednom odvětví nebylo všechno cik-cak rozházené po celé republice. Ve sportovních centrech, která by vláda takto vybrala, by se mladé naděje připravovaly po celý olympijský cyklus, právě sem by se přednostně koncentrovaly prostředky na modernizaci a rozšíření infrastruktury. A také by vše směřovalo k tomu, abychom v těchto lokacích mohli pořádat velké světové závody. Aby se nestávalo, že se někam nasypou miliony, načež pak zjistíme, že kvůli nějakému vadnému technickému parametru se tam pak stejně nemohou pořádat třeba závody Světového poháru v příslušném odvětví."

Kolik peněz by se do Národních olympijských center mělo nasměrovat?

"Někde je infrastruktura ve výborném stavu, třeba v Ostravě ve Vítkovicích se dokončuje modernizace atletického stadionu, na kterém se může bez problémů pořádat tak velký mítink, jako je Zlatá tretra. Jinde si úpravy stávající infrastruktury vynutí vyšší náklady, už asi bude na čase začít se bavit třeba o nových skokanských můstcích v Harrachově. A něco musíme vybudovat úplně nově, třeba ten rychlobruslařský areál. Celkově se bavíme o 3-4 miliardách korun rozložených až do roku 2025."

Pomohlo by zdanění nelegálních sázkovek

Letos se v investičním balíku státních dotací rozdělovalo směrem do sportu 820 milionů korun. Když se teď budou preferovat Národní olympijská centra, bude se tento balík peněz navyšovat, nebo prostě dostanou ostatní žadatelé o to menší částku?

"Jsou dvě možnosti. Buď budeme mít víc peněz, a to bych si přál, anebo je mít nebudeme. Pokud se podaří zdanit sázkové kanceláře, které v Česku dosud působí nelegálně, viděl bych tam rezervu 1-2 miliardy korun ročně. Kdyby se podařilo získat ty peníze pro sport, mohl by dosavadní investiční fond fungovat jako dosud."

A když miliarda či dvě po ruce nebudou?

"Pak by si mělo sportovní prostředí samo jasně naformulovat, že chce prioritně podporovat infrastrukturu olympijských center. S tím, že polovina prostředků by šla do nich a polovina na menší akce. Já bych rozhodně nechtěl, aby do těch olympijských center plynulo všechno, mělo by tu rozhodně zůstat třeba poměrné zastoupení pro venkovské tělovýchovné jednoty a podobně."

Když to všechno shrneme, zřízení Národních olympijských center by tedy mělo pomoci efektivnějšímu využití státních prostředků.

"Přesně tak. Nejde o žádné vzdušné zámky, jako byl třeba projekt pořádání olympiády v Praze. Ty peníze, o kterých se bavíme, by do sportu šly stejně, jen by se třeba různě rozkutálely. Souvisí to i s tím, že si musíme vybrat. Než naše limitované prostředky úplně rozmělnit, je efektivnější vybrat pro silnější státní podporu ty sporty, ve kterých se nám dlouhodobě daří, nemůžeme se masivně soustřeďovat na všechno. Podobně to dělají i v jiných zemích v Evropě."

Po každé olympiádě, z níž Martina Sáblíková přiveze hromadu medailí, se začne ve společnosti řešit, jestli má smysl stavět v Česku umělý rychlobruslařský ovál. Chápu tedy správně, že by se měl stavět v Novém Městě na Moravě? Nebo ještě existují i jiné alternativy? A dočká se případně realizace toho oválu i Martina Sáblíková?

"Pokud bude její kariéra dostatečně dlouhá, tak se ho dočká i jako aktivní sportovec."

Teď je jí sedmadvacet...

"Pokud se ta myšlenka národních olympijských center odsouhlasí, mohl by ten ovál vyrůst do tří, nejpozději do pěti let. Počítá se v té souvislosti s Novým Městem na Moravě, byť stále ještě probíhá diskuse. Petr Novák, trenér Martiny, by ten ovál viděl raději v nějaké vyšší poloze, bavili jsme se ale také o Ostravě, což je přeci jen větší aglomerace a byla by tam možnost většího využití toho areálu veřejností. Každopádně jsem pro, aby ta dráha byla krytá, protože náklady na údržbu otevřené dráhy by byly naprosto otřesné. Co se týče nákladů na vybudování, v Novém Městě mi slibovali, že do 200 milionů jsou schopni se dostat."

Národní stadion? Když fotbal vybudí mánii...

Po olympiádě v Soči se také hovořilo o snowboardcrossové trati pro další zlatou medailistku Evu Samkovou...

"To by mělo být výrazně jednodušší, v Harrachově by se měla vybudovat dráha zhruba za 2,5 milionu korun. Já si to představuju takhle: olympionici odtrénují, školáci se na ně podívají, bude to pro ně velký zážitek, a pak tu dráhu dostanou k dispozici pro svoji vlastní hodinu tělocviku. Chtěl bych, aby ta sportoviště, do kterých stát investuje, nebyla odtržená od normálního světa, aby je mohla využívat i veřejnost."

A co myšlenka Národního fotbalového stadionu? Uvádíte ji pod čarou svého seznamu. Takže podle vás je realizovatelná, nebo ne?

"To zjistíme. Úplně jasná není lokalita, s největší pravděpodobností bychom se bavili o Praze a Strahovu, ale jsou tady i Brno nebo Ostrava. Každopádně po ekonomické stránce by to byl nejnáročnější projekt. Když uvádíme, že na olympijská centra by do roku 2025 šly 3-4 miliardy korun, tak tu jednu rozdílovou miliardu by právě případně spolknul ten stadion."

Potřebujeme ho?

"Je pravda, že se vede diskuse, jak velký stadion by to případně měl být. Padesát tisíc míst je asi moc. Těch 25-30 000, to je podle mě maximum. Hrála by tam tak čtyřikrát do roka reprezentace, nějaké evropské poháry, jednou za čas třeba finále Ligy mistrů."

Třeba to se může hrát jen na padesátitisícovém stadionu, ale to teď nechme stranou. Má fotbalový, patrně tedy strahovský, projekt vaši osobní podporu?

"Já jednoznačně podporuji těch šest olympijských center, o kterých jsme se bavili zprvu. Co se týče fotbalu, tak říkám, že pokud se reprezentaci podaří udržet excelentní výsledky a v zemi vznikne ta správná fotbalová mánie, tak by tu fotbal dlouhodobě mohl mít obrovskou perspektivu. A v takovém případě si ten projekt dokážu představit. S tím Strahovem ostatně je potřeba něco udělat, aby nám tam nezůstal skanzen. Běží tam už určitá spolupráce mezi fotbalovou asociací a Českou unií sportu, mluví se o kooperaci s ČVUT, že by případně v tribuně toho nového stadionu mohly být i vysokoškolské koleje a podobně."