Před začátkem tiskové konference se promítalo video s vašimi největšími úspěchy a nejslavnějšími zápasy. Když jste ho připravoval, mrzelo vás hodně, že je už konec?
Abych řekl pravdu, tak nemrzelo. Nechtěl bych stát znovu na té startovní čáře. Co se mi všechno podařilo zažít za momenty, tak nevěřím, že bych je prožil znovu. Jsem opravdu vděčný, jakou jsem měl sportovní kariéru, a také za to, že jsem mohl potkat lidi, kteří mě na té cestě doprovázeli. To se mi podařilo jen díky sportu.
Chystáte nějakou oficiální rozlučku, ať už v Kielu nebo v Barceloně?
I takový scénář byl původně v plánu. Ale nyní bych to nechal jen takto. Bylo by to pro mě moc emotivní. Ale nadále chci u házené zůstat, je to sport, který nosím v srdci a miluji ho. Pořád se na házenou chodím dívat, nebo ji sleduji v televizi.
Neměl jste problém udělat takové zásadní rozhodnutí?
Já ne. Možná to chtělo se takto rozhodnout i trochu dřív (smích). Jsem člověk, který se řídí pocity a dospěl jsem k tomu, že nyní to má přijít. Tak jsem se to tak udělal.
Filip Jícha dnes oficiálně ukončil kariéru. "Byla to neuvěřitelná jízda," prohlásil na tiskovce. Nelze než souhlasit.
Zveřejnil(a) Sport Aktuálně.cz dne 16. Říjen 2017
Je něco na co se vám nepodařilo dosáhnout a co vás nyní mrzí?
Stoprocentně je to větší úspěch s reprezentací. To je věc, o kterou jsem při všech reprezentačních pauzách bojoval a ničil si při ní zdraví. Házená je kolektivní sport a bohužel to nikdy nestačilo. Ale to je ta věc, kterou kdybych mohl ve své kariéře změnit, tak bych to udělal.
Nelákala vás ještě účast na lednovém mistrovství Evropy v Chorvatsku?
Na to jsem ani nepomyslel. V kvalifikaci jsem odehrál jediné utkání na Islandu a zápas jsme prohráli. Takže já jsem k tomu přispěl jednou prohrou a zraněním (úsměv). Kluci si to uhráli beze mě a nebylo by fér někomu zabírat místo. Nyní bych mohl být užitečný spíše teoreticky.
Co tedy máte do budoucna v plánu?
Nyní jsem v roli otce dospívajících dětí, kdy už oni vnímají, že táta již nehraje házenou. Já se jím teď budu naplno věnovat. Zaslouží si to i moje žena. Představu mám, vždy jsem byl pravá ruka trenéra a rád jsem se vyjadřoval k dění v kabině. Takže bych chtěl zkusit trénovat a svoje vize a představy zprostředkovat. Momentálně studuji trenérskou školu v Německu, kde mě čeká v lednu zkouška. Takže takový je můj nejbližší plán.
V které zemi byste chtěl začít?
Já jsem ve své kariéře okusil špičkovou házenou, jak v Německu, tak ve Španělsku a chtěl bych u ní zůstat. Hrál jsem v nejlepších dvou klubech světa, v Kielu a v Barceloně. Prozatím zůstáváme s rodinou v Barceloně. Takže bych chtěl trénovat v zahraničí.
Chtěl byste začít u dětí, nebo rovnou trénovat muže?
Tím, že jsem velkou část kariéry strávil ve špičkových klubech, tak si myslím, že nejsem úplně způsobilý k tomu trénovat děti. To čemu rozumím, je taktika na té nejvyšší úrovni. Při studiu trenérské licence jsem si mohl vyzkoušet, jak se trénují děti a je to úplně něco jiného. Všechno bych se to musel učit.
V Barceloně jsou asi příjemnější podmínky pro život, než v severním Německu. Máte tedy v plánu tam s rodinou zůstat?
V Kielu 300 dní pršelo a v Barceloně svítí 300 dní sluníčko. Jinak je to stejné. Pro mě je hlavně důležité, aby moje děti byli dobře vychované a byli vzdělané. Chodí v Barceloně do dobré školy. Takže je nechceme vytrhávat z prostředí a cpát je do České republiky. Momentálně zde nemáme žádné zázemí ani bydlení. Takže zatím zůstáváme ve Španělsku a až skončí moje doba osobního volna, tak uvidíme, zdali se někam přesuneme či nikoliv.
Jak vnímáte události odehrávající se v těchto dnech v Katalánsku?
Musím říci, že ta napjatá atmosféra je tam cítit, byť to není tak strašné, jak je občas prezentováno v českých médiích. Mám plno kamarádů, někteří jsou Katalánci a někteří Španělé, a když jsem se bavil s těmi Katalánci, tak musím říci, že nejsou zapšklí. Ta situace se již táhne několik desetiletí. Katalánští kluci říkali, že se stejně nic nestane, pokud se Katalánsko odtrhne.
