Praha - Obletěli půl zeměkoule, vrátili se zpět do České republiky, stráví tu sotva den a pak zase na měsíc zmizí. Sezona biatlonistů vrcholí. Na začátku března je čeká mistrovství světa v Oslu, na které je teď potřeba se připravit. Ještě před tím ale musí rozdýchat náročné cestování ze Severní Ameriky.
Jako by toho neměli dost, linka z Paříže, kde čeští reprezentanti přestupovali, měla zpoždění a odbavování na Letišti Václava Havla trvalo téměř hodinu a půl. Trenéři jim tak logicky dají nějaký čas na aklimatizaci. "Ve čtvrtek vyrážíme na slovinskou Pokljuku, kde budeme mít zpočátku volno, abychom se přehodili na zdejší čas a zvykli si na nadmořskou výšku, pak teprve začneme trénovat," popsala Veronika Vítková novinářům nejbližší program.
Sama se zpoza druhého břehu Atlantiku nevrací v té nejlepší náladě. I když do zámoří odlétala s krásnými vzpomínkami, vždyť z Canmore a z Presque Isle má juniorské zlaté medaile.
"Já jsem se tam i těšila, protože tam pro mě začal velký biatlon. V Presque Isle jsem jela dorostenecké mistrovství světa, v Canmore jsem končila juniorskou kategorii. Ale není ideální tam pořádat Světové poháry, nemají to připravené. V Kanadě to ještě jakž takž šlo, ale v Americe vůbec," uvedla.
Vítková si ležku z mixu nepamatuje
Na letošní závody v Canmore nebude vzpomínat v dobrém i z jiného důvodu. Její extrémně pokažená ležka ve smíšené štafetě znamenala hned na začátku konec medailových nadějí a Češi byli rádi, že si v nečekané "stíhačce" dojeli alespoň pro 10. místo.
"Z té položky si vůbec nic nepamatuju, netuším, co se tam stalo. Ale s ležkou se peru už delší čas, od té doby, co střílím. Vždycky jsem střílela lépe vestoje než vleže. Letos tam dokážu dát nulu, ale dokážu ji i pokazit. Zkusíme to nějak vyladit a najít ten klid, i když myslím, že se mi to částečně podařilo už teď v Americe. Lehce jsem zvolnila na střelbě a najednou to začalo padat," vidí u sebe zlepšení Vítková.
V tom, jak budou vypadat tréninky, ale budou mít především hlavní slovo trenéři. Kouč ženského týmu Zdeněk Vítek ale přiznal, že nepůjde o nic náročného. "Hodně záleží na tom, jak budou reagovat po těch pár dnech volna, jestli budou pořád ještě rozbití, protože ten přesun byl náročný, nebo ne. Podle toho se bude stavět tréninkový program," uvedl.
Světový šampionát začíná už 3. března, na obšírné tréninkové plány tak ani není čas. "Kdybychom měli tři neděle, tak fajn, dá se udělat nějaký blok, ale když nebudu počítat ty první tři dny volna, tak jsme v Pokljuce týden. To už moc nenatrénujete. Příprava na mistrovství světa ale není o těžké dřině, spíš o tom, jak se kdo cítí," dodává.
V Oslu to Čechům vyhovuje
Areál Holmenkollen v Oslu je českým závodníkům poměrně příjemným místem. Michal Šlesingr a Ondřej Moravec tady dokázali vyhrát individuální závod, loni tam triumfovala ženská štafeta.
"Nejsou tam úplně lehké tratě, občas tam přijde mlha nebo tam i foukne, ale kvůli tomu v přípravě nic speciálního nechystáme," přiznal Vítek.
"V Oslu mi to vyhovuje, nejsou to jednoduché tratě, ale ani zase tak náročné. Loni jsme tam zajeli dobré výsledky, ukázali jsme, že to tam umíme," doplnila Vítková, která si v Norsku v minulém ročníku dojela pro bronz ve vytrvalostním závodě.
Teď by se jí nějaký takový úspěch na MS hodil. V sezoně totiž zatím marně čeká na nějaké to medailové umístění. "Žádný individuální závod se mi nevydařil na stupně vítězů. Když už jsem nulovala, tak mi to zase třeba neběželo. A když mi to naopak jelo, tak jsem se třeba netrefila. Nicméně musím říct, že jsem pořád v top 10 ve Světovém poháru, což byla má meta a je to důkaz mé vyrovnanosti," řekla.
