S jakými představami jste do maďarského Szegedu odjížděla?
V obou předchozích šampionátech jsem mezi třiadvacetiletými vybojovala po jedné medaili a se stejným přáním jsem se do Maďarska vydala i letos. Když jsem však do Szegedu přijela, tak jsem si řekla, že chci od sebe asi mnoho.
To byla tak velká konkurence?
Doslova obrovská, na mládežnických závodech jsem takovou ještě nezažila. Mezi kajakářkami byly i medailistky z vrcholných seniorských akcí, včetně olympijských her. A protože dvě medaile jsem na žádných mistrovstvích ještě nikdy nezískala, tak jsem z jejich zisku přímo nadšená.
Byla cesta k prvnímu kovu v závodě na 1000 metrů hodně složitá?
V rozjížďce jsem skončila až třetí a měla obavy, zda vůbec najdu cestu do finále. Mezi elitní kajakářky jsem se sice dostala, ale brzy jsem zjistila, že na velice rychlé soupeřky nestačím. V polovině trati jsem byla poslední. Asi 400 metrů před cílem jsem se pokusila jim aspoň přiblížit a ve finiši se mi podařilo dojet na třetím místě. Moje radost byla obrovská.
Nenastupovala jste ke svému poslednímu závodu na pět kilometrů už dost unavená?
To je skoro slabé slovo. Po předchozích, včetně rozjížděk, devíti závodech jsem byla už hrozně vyčerpaná a na startu jsem si nadávala, protoč jsem se vůbec na tento vytrvalecký závod přihlásila. Měla jsem obavy, zda ho vůbec zvládnu dokončit. Hodně záleží na startu a ten se mi podařil. Zachytila jsem nástup Maďarky a s velkou námahou jsem se jí snažila držet. Později se k nám přidala ještě Švédka a v tomto složení jsme dojely i do cíle. Pro mě to byl boj s únavou a stál mě spoustu sil, a proto jsem i z tohoto bronzu prožívala velkou radost.
Co byste řekla k dalším vašim závodům na 500 metrů a na stejné trati ke čtyřkajaku?
Na pětistovce jsem zvládla velice dobře semifinále a ani ve finále jsem nejela špatně. Byl to však v pořadí můj už devátý závod, což se určitě na mém výkonu a šestém místě podepsalo. Pokud jde o čtyřkajak, tak v současném složení vznikl teprve před měsícem a kus práce už je za námi. Proto ani šesté místo není špatné umístění.
Lze říci, že s letošním vysvědčením jste spokojena?
Letošní sezona byla velice dlouhá, každé dva týdny byly buď domácí nebo zahraniční závody a v každém jsem čerpala cenné zkušenosti. Projevovalo se to i na mé výkonnosti a několika výsledcích, které mě velice potěšily. Vždyť do rychlostní kanoistiky jsem vstoupila až v kategorii do 23 let a vůbec mě nenapadlo, že bych mohla reprezentovat. Navíc vinou covidu, který závodění ovlivnil, mám za sebou jen dvě sezony.
Které z letošních výsledků považujete za nejhodnotnější?
V kategorii do 23 let jsou to už zmíněné dva bronzy a mezi seniory pak páté místo v závodě na jeden kilometr na mistrovství světa a sedmé místo na poloviční trati na mistrovství Evropy. Je to totiž poprvé, co se po 20 letech na šampionátu starého kontinentu probojovala česká kajakářka do finále.
A máte už jasný program do konce roku?
Za dva týdny mě ještě čekají dva závody na Akademickém mistrovství světa v Polsku a pak už se budu plně věnovat vysokoškolskému studiu na ČVUT.
