Jan Železný zde tehdy dosáhnul úctyhodného rekordu v hodu oštěpem: 98,48 metrů. Stovka byla na dohled.

Český oštěpař v onu sobotu překonal vlastní světový rekord, který hodil v roce 1993 v Sheffieldu - zlepšil se o neuvěřitelných 282 centimetrů.

Rok 1996 patřil k nejskvostnějším v Železného kariéře. 25. května startoval na svém pátém závodu toho roku, pokaždé zvítězil a ve čtyřech z nich přehodil hranici devadesáti metrů. Průměr jeho vítězných hodů byl 91,74 m. Úspěšná sezóna byla završena obhajobou olympijského vítězství na LOH v Atlantě.

Povídání s Janem Železným o legendárním závodě čtěte ZDE

Stovka mohla padnout již v Jeně

Překonat bájnou stometrovou hranici se zdálo jen otázkou času, možná se to mohlo povést už na onom Olympijském dni:

"Ve druhé sérii jsem hodil přes dvaadevadesát metrů, což mě patřičně nabudilo. Proto jsem v následujícím pokusu zariskoval,
prodloužil si rozběh a šel jsem za oštěpem tak dlouho, až jsem přepadl na ruce. Ideální to tedy rozhodně nebylo, zejména jsem
dostatečně nezapojil záda, ale pomohl mi rychlý povrch rozběžiště, příznivý vítr a dobrá forma, kterou jsem v poslední
době cítil,"  popsal tehdy svůj historický pokus český oštěpař.

Stovku hodlal pokořit již v následujícím kole: "Chtěl jsem využít příznivých podmínek a přehodit sto metrů, jenomže v náběhové rychlosti často nevyjde ze šesti pokusů technicky ani jeden. Ke stovce chybělo více techniky, ale věřím, že i tato hranice padne."

V Jeně by se jeho stometrovému hodu asi nikdo příliš nedivil. V rozhazování lehkou rukou běžně překonával 85 metrů, což dodnes někdy stačí na velkých závodech na medaili.

Jedné věci po úspěšném dni však atlet přece jen zalitoval. Že nedocílil světového rekordu až o šest dnů později, na Zlaté tretře v Ostravě. I tam ale dokázal výjimečnost své sezony, když se mu povedl hod dlouhý 94,64 metrů.

98,48 m v oštěpu je jako 914 cm v dálce

Výjimečnost výkonu Jana Železného dokazují i tzv. "maďarské tabulky", díky nimž lze porovnávat výsledky v odlišných atletických disciplínách. Vzdálenosti 98,48 metrů v hodu oštěpem přisuzují tabulky 1358 bodů.

V běhu na 100 metrů by k takovému bodovému ohodnocení bylo potřeba výkonu  9,60 s,  v dálce 914 cm, v trojskoku 18,94 m nebo v tyči 639 cm. Takové atletické umění je jen těžko představitelné. Přesto ho v květnu 1996 bylo možné spatřit.

Bude Nor Thorkildsen (uprostřed) tím, jenž překoná Železného světový rekord a možná i hranici sta metrů? | Foto: Aktuálně.cz

Mimochodem, jako poslední hodnota je v maďarských tabulkách pro soutěž oštěpařů uveden výkon 101,33 m. Železnému se tehdy předvídalo, že by z těchto tabulek mohl v nejbližších dnech uniknout.

Kdo "regulérně" přehodí stovku?

Stometrová hranice zatím odolává dalších deset let. A celkem bez problémů odolává i Železného rekord. Sám jeho majitel se nicméně domnívá, že je v lidských silách stovku překonat, smířeně dodává, že už ne v těch jeho.

Aby bylo přesnosti učiněno zadost:  Tato meta již jednou padla, ovšem s dnes již dávno neplatným oštěpem. Výkonem 104,80 se o to postaral 20. července 1984 v Berlíně Němec Uwe Hohn.

V té době již ovšem oštěpařům přestaly stačit svými rozměry stadióny a panovaly obavy o bezpečnost diváků. Mezinárodní atletická federace (IAAF) proto přistoupila ke změně těžiště a od roku 1986 platí nové tabulky světových rekordů. Jim dosud suverénně vévodí Čech Jan Železný.

Jeho světový rekord, případně i hranici sta metrů, by mohli v případě další stoupající výkonnosti překonat dva nadějní mladíci ze severu. Jejich rivalské souboje na atletických závodech třeba jednou přinesou nový zápis do historie. Postará se o něj Nor Thorkildsen, nebo Fin Pitkämäki? Nebo snad nějaký "třetí vzadu"?