Čínské publikum ovšem závodnici za svou nepřijalo. Bouři nenávistných komentářů odstartovalo vystoupení Ču I v nedělním krátkém programu žen v týmové soutěži.
Při jednom z manévrů během své jízdy totiž upadla a skončila poslední. O dvě příčky v pořadí klesla Čína i v týmovém bodování, ze třetího na páté místo. Tento neúspěch jí domácí publikum neodpustilo.
Mezi nejfrekventovanější hashtagy patřilo heslo "Ču I upadla". Na sociální síti Weibo, která funguje jako obdoba v Evropě známějšího Twitteru, se mu dostalo přes 200 milionů zhlédnutí a tisíce komentářů.
Po závodě byla krasobruslařka viditelně zdrcená a neskrývala slzy. "Jsem hrozně zklamaná, cítím se i trochu trapně," vrátila se ke své jízdě.
"Cítila jsem se pod tlakem, protože vím, že pro lidi v Číně byla moje nominace do týmu překvapivá. Chtěla jsem všem ukázat, že jsem tu právem, ale bohužel se mi to nepovedlo," mrzelo mladou krasobruslařku.
Většina Číňanů se podivovala, proč závodnice narozená v Americe reprezentuje Čínu a proč šanci nedostaly sportovkyně, které se v Říši středu narodily.
"Je to hrozná ostuda," pohoršoval se jeden z uživatelů, jehož komentář patřil mezi ty "nejlajkovanější".
Vlnu nenávisti proti Ču I ukončil až zásah cenzury. Důvod, proč hashtag ze sociálních sítí zmizel, je ovšem nejasný.
Kritizovali čínštinu i původ
Krasobruslařka se narodila čínským přistěhovalcům v Los Angeles a reprezentovat Čínu se rozhodla před čtyřmi lety. Kvůli tomu se musela vzdát amerického občanství a také si změnila jméno z Beverly Zhu na Ču I. Její otec, špičkový vědec v oboru umělé inteligence, dokonce před dvěma lety změnil působiště z kalifornské univerzity za univerzitu v Pekingu.
Její původ byl terčem řady nenávistných příspěvků. "Ať se nejdřív naučí mluvit správně čínsky, než bude mluvit o vlastenectví," napsal uživatel na Weibu. Další útočili na její údajně privilegované postavení.
Naopak například akrobatická lyžařka Eileen Ku, také narozená v USA, je miláčkem publika. Nejspíš i díky tomu, že mluví plynulou mandarínskou čínštinou a disponuje dobrou znalostí čínských reálií, část dětství totiž trávila na letních prázdninách v Pekingu. Velký prostor dostala také ve státních médiích a propagaci olympiády.
Ču I zahájila nedělní program v pekingské hale Capital Indoor a na led vstoupila za hlasité podpory domácího publika.
Jenže v úvodní sekvenci spadla a narazila do mantinelu, později se jí nevyvedl ještě další skok, proto jí v neděli patřilo až poslední místo. Čína se tak propadla v týmovém pořadí ze třetí na pátou pozici, poslední zajišťující postup do dalšího kola.
Čínští sportovci obecně závodí pod obrovským tlakem, protože počet medailí na domácí olympiádě je vládou i veřejností bedlivě sledován. Pro režim v zemi jsou sportovní úspěchy také otázkou národní síly a prestiže. To je rovněž jeden z důvodů, proč Čínu na olympiádě reprezentují desítky sportovců narozených v zahraničí.