Českým reprezentantům v běžeckém lyžování se na bohatou tradici nedaří navázat ani s finským trenérem Jarvou. Čekala jste návrat k lepším časům?
Angažování finského trenéra ukazuje na současnou personální bídu. Dávat mu však po tak krátké době jeho působení u české reprezentace vinu za to, že nenastal okamžitý vzestup výkonnosti, by bylo nespravedlivé. Výsledky v tomto sportu se projeví až po delší době, a ne za několik měsíců. Zda vykročil po správné cestě, se ukáže až později. Nelze přitom zapomenout, že se "neurodila" taková generace, kterou jsem zažila já s Bauerem, Koukalem, Magálem a dalšími výbornými běžci.
V čem vidíte další příčiny tohoto velkého poklesu?
Je jich víc. Chybí dlouhodobá systematická práce s mladými talentovanými lyžaři. Závodníka, který patří do širší světové špičky, je potřeba vychovat. A nám se zatím nedaří mít ani jednoho lyžaře, který pravidelně boduje. Jednu z hlavních příčin pak vidím v odchodu renomovaných trenérů, jakými byli například Bohouš Rázl, Míra Petrásek či Standa Frühauf. Pod těmito osobnostmi se připravovala silná skupina a v ní výborní jednotlivci. Současným mladým trenérům chybějí potřebné zkušenosti, aby své uznávané předchůdce mohli nahradit. A v neposlední řadě je potřeba v klubech vytvořit takové podmínky, aby zájem chlapců a děvčat byl o běžecké lyžování větší než o současná elektronická lákadla.
V letošní sezoně má nejlepší výsledky Petra Nováková. Myslíte si, že má na to, aby se zabydlela v elitní patnáctce, nebo dokonce desítce?
Petra své možnosti ukazovala už v předchozích letech, kdy pravidelně jezdila na bodovaných místech. Po loňské z různých důvodů komplikované a doslova tragické sezoně se letos posunula blíž k někdejším pozicím a potvrzovala svůj potenciál. K první šestce má sice daleko, ale několika pěknými výsledky prozrazovala své ambice dosahovat pravidelně umístění do 20. příčky a třeba se občas protlačit i do první desítky.
Z mužů se nejvíc čekalo od Michala Jakše, ale zatím se mu podle představ nedaří. Nepřekročil už zenit své výkonnosti?
Martina mám ráda, je také ze Šumavy a zažila jsem s ním i začátek jeho kariéry. Svůj potenciál však letos, až na jednu výjimku, nenaplňoval. Jeho dlouhodobou překážkou je zdravotní stav, několikrát za rok je nastydlý, náchylný na rýmu a kašel, což ho hodně omezuje. Přesto jsem čekala, že v letošní sezoně ho povzbudí změna trenéra. Mám však pocit, že už v sobě nenašel novou energii, vnitřní sílu a potřebnou motivaci pro razantní změnu jít do tréninků a závodů na doraz. Byla bych moc ráda, kdyby nedělní krásné desáté místo v závodě Světového poháru v rakouském Seefeldu bylo pro něj před olympiádou tolik potřebnou, především psychickou, injekcí.
Medaile byla blízko, konkrétně 1,4 sekundy. Bára Havlíčková na MSJ bojovala, nakonec ale v cíli obrečela nepopulární 4. místo.
Zveřejnil(a) Sport Aktuálně.cz dne 30. Leden 2018
Do olympijské nominace se vešlo několik mladíků. Patří mezi oprávněné naděje českého lyžování?
Největší vyhlídky na cestě ke stálému zlepšování má Michal Novák. Všichni ostatní už mají juniorský věk za sebou a měli by být dál. Aby byli aspoň na úrovni Martina Jakše, tak by měli v závodech Světového poháru aspoň někdy bodovat. Je to dobrá skupina kluků, ale není ničím výjimečná. Přitom možností startů v různých soutěžích mají dost, jen málokdy je však k vydařenému vystoupení využijí.
Několika pěknými výsledky i v kategorii žen na sebe upozornila Bára Havlíčková. Co byste řekla na její adresu?
Výkonnostní úroveň české ženské reprezentace je nevalná, a proto si tato teprve 17letá juniorka vítězstvím na mistrovství republiky de facto vybojovala účast na olympiádě. Jinak by do Koreje nejela. Už také proto, že pro ni je důležitější juniorské mistrovství světa juniorů, které se koná v těchto dnech. Zároveň jsem však ráda, že už v tak mladém věku bude mít možnost prožít atmosféru největšího svátku sportovců. Nasbírá nesmírně cenné první olympijské zkušenosti mezi dospělými, které by nikde nezískala. Z mého pohledu je jediná, která se může časem dostat až do úzké světové špičky.
Jak vy jste zvládla přechod z kategorie juniorek mezi dospělé?
Velice dobře. Měla jsem štěstí, že v mém juniorském věku měla republika ještě federální charakter s výbornými běžkyněmi Havrančíkovou, Balážovou, Siniakovou či Janouškovou. Byl to silný tým, který mně pomáhal jít nahoru. Měla jsem možnost závodit na mistrovství světa, ve Světovém poháru, a dokonce i na olympiádě. Postupně jsem se zlepšovala a už jako juniorka získávala body za výsledky do patnáctého a někdy i desátého místa. Juniorské závody s dospělými jsem kombinovala dva roky.
Před čtyřmi lety na olympiádě v Soči dojel Bauer pátý, stejnou příčku obsadila také Vrabcová, ve sprintu dvojic skončili Jakš s Razýmem devátí a štafeta mužů osmá. S jakým účtem z Koreje bychom mohli být spokojeni?
Asi jen se dvěma pozicemi do 15. místa. Mám na mysli Novákovou a mohl by se o to pokusit, zvláště po už zmíněném vydařeném závodu v Seefeldu, také Jakš. Pro všechny ostatní se olympiáda stane studnicí zkušeností, které budou moci využít ve své další sportovní kariéře.
