Závodí od osmi let. V IndyCar se šestkrát proháněla v legendární závodě na 500 mil v Indianapolisu. Vyzkoušela si elektrickou formuli E, závody sportovních vozů i cestovní auta v Austrálii, byla testovačkou týmu formule 1 Sauber.

Teď ale 35letá sportovkyně začíná novou kariéru - míří do ledového koryta.

De Silvestrová se sice narodila ve švýcarském Thunu, ale jako držitelka dvou pasů chce coby pilotka bobu ráda reprezentovat Itálii. Cílem není nic menšího, než se za tři roky probojovat na olympiádu v Miláně a Cortině d'Ampezzo.

Na sociálních sítích zopakovala svůj sen: "Jsem opravdu hrdá, že mohu reprezentovat Itálii. Zvláště proto, že můj prapradědeček jako první vylezl na horu Civetta a rodina mého otce pochází z italských hor. Takže když jsem jejich potomek, připadá mi správné je reprezentovat. Těším se na nadcházející sezonu."

Nedávný debut v Evropském poháru v norském Lillehammeru byl slibný. Spolu s brzdařkou Giulií Chenetovou byla v závodě dvojbobů osmá, jako pilotka monobobu si vyjela dvanácté místo.

De Silvestrová není prvním případem přestupu ze závodní trati do kokpitu bobu. Již v padesátých letech to dokázal španělský markýz Alfonso de Portago. Pilot Ferrari si dojel v roce 1956 pro druhé místo v závodě formule 1 v britském Silverstonu.

Přitom jen půl roku předtím mu jen těsně unikl bronz na olympiádě v Cortině d'Ampezzo v závodě dvojbobů. S Vicentem Sartoriusem y Cabeza de Vacaou zaostali od stupňů vítězů o pouhých 14 setin sekundy.

Chuť si de Portago spravil následující rok na světovém šampionátu ve Svatém Mořici, kde si spolu s Luisem Nuñozem dojel pro bronz.