Praha - Víkendová Velká cena Ameriky přinesla dvojitý pád českých jezdců MotoGP.  Šlo o pouhou náhodu nebo zákonitost jejich působení ve světovém šampionátu?

Zlomená kost a stojící kolega

Shrňme si nejdříve události v Austinu. Karel Abraham v kvalifikaci nešťastně spadl a zlomil si klíční kost. Po operaci ho čeká několikatýdenní rekonvalescence.

Lukáš Pešek v samotném závodě havaroval poté, co těsně před ním zhasl motor jeho týmového kolegy Danila Petrucciho a český jezdec neměl šanci svůj stroj ubrzdit.

"Přede mnou jel můj týmový kolega, kterému vynechala elektronika, a téměř zastavil. Jeli jsme v závěsu za sebou a já ho zákonitě trefil. S tím se už nedalo nic dělat," popsal situaci Pešek.

Tristní česká bilance

Dosavadní dva závody MotoGP měly být čtyřnásobnou českou šancí na body., Jenže místo toho přišly dva pády a jeden jezdec kvůli zranění závod v USA úplně vynechal.

Abraham má na pády smůlu především po příchodu do MotoGP. Loni kvůli zranění vynechal čtyři Velké ceny, o rok dříve jednu.

Je to tedy opravdu jen protekční dítě, které by se bez otcových peněz mezi elitu nedostalo, jak o Abrahamovi mluvili jeho loňští soupeři Casey Stoner nebo Mattia Pasini? Ať rozhodne strohá, leč spravedlivá řeč čísel.

V posledním desetiletí vzrostl počet pádů ve všech kategoriích MS téměř o třetinu. Na vině nejsou jen výkonnější stroje MotoGP, ale také velmi vyrovnané motorky ve třídách Moto2 a Moto3.  Ale my se teď zaměříme na loňské dění v MotoGP.

Zlomený malíček

V 18 závodech zaznamenaly statistiky celkem 56 pádů. Husarský kousek se doma v Le Mans povedl domácímu Randy de Punietovi, který v dramatickém mokrém závodě spadl hned dvakrát.

Český jezdec stáje Cardion AB Motoracing šel k zemi celkem čtyřikrát. Poprvé hned na úvod v Kataru, pak v Barceloně, Estorilu a nakonec v Misanu.

Jenže pro Abrahama je zjevně nebezpečnější jezdit na čas než v "balíku" ostatních pilotů. O čtyři vynechané Grand Prix se postaral dvojnásobně zlomený malíček z testů v Barceloně.

Nejdřív kvůli prstu přišel o závod v Silverstone: ""Absolvoval jsem vyšetření na mobilní klinice i na normální klinice. Lékaři mi doporučili, abych nezávodil, protože by to bylo obrovské riziko. Mohlo by dojít k dislokaci kosti ve zlomeném malíčku a pak by byla nutná operace," řekl tehdy v Británii jezdec.

Jenže pak musel odpočívat další tři Grand Prix a do sedla se vrátil až po více než měsíci v Laguně Seca.

Padající Yamahy

Ale zpátky ke statistikám. Jsou čtyři závodní pády ve čtyřech odjetých Velkých cenách hodně, nebo málo? V absolutním porovnání se ještě víc "dařilo" dvěma elitním jezdcům Yamahy. (Dnes už bývalý) tovární pilot Ben Spies i jezdec satelitního týmu Tech 3 Cal Crutchlow si připsali ještě o pád víc než brněnský rodák.

Čtyři "záseky" mají vedle Abrahama také jeho kritik Pasini, de Puniet, Kolumbijec Yonny Hernandez a ambiciózní Němec Stefan Bradl.

Ale buďme spravedliví, ne všichni borci odjeli stejný počet Grand Prix. Jak tedy dopadne přepočet nehod na absolvované starty. Tady je extrémem Clauido Corti. Ital totiž jedinou šanci startovat na stroji MotoGP "přetavil" v bouračku. Za tří startů jednou spadl zkušený Toni Elias.

Ale podívejme se ne stálé piloty. Z nich je na tom nejhůře Spies, který havaroval v průměru každé 3,2 závodu. Až za ním se o pomyslné druhé místo dělí Abraham s Pasinim (3,5) v těsném závěsu je pak Crutchlow (3,6).

Na druhém konci jsou Alvaro Bautista, Michele Pirro a Valentino Rossi, kteří objeli všechny podniky MS a spadli jedinkrát.

Motocyklisté prostě padají a padat budou. Jak s oblibou říká letošní nováček v MotoGP Pešek: "Kdo nepadá, neporychlí!"

Ani on konec konců nemá, co se pádů týče "čisté svědomí". Pamatujete ještě, jak v roce 2006 spadl v Brně v poslední zatáčce, když bojoval o umístění na stupních vítězů? Prostě kdo chce uspět, musí riskovat.

Pády v MotoGP 2012 (stálí jezdci)

Vysvětlivky: P -pády, Z - závody, Z/P - počet závodů na jeden pád, MS - konečné pořadí v hodnocení světového šampionátu.