Bratislava (od našeho zpravodaje) - Hokejisté Velké Británie i Itálie byli na MS v Bratislavě a Košicích nováčky a dokázali se po postupu udržet. To se před nimi naposled povedlo před třinácti lety v Rize právě Italům a Norům. Od té doby vždy alespoň jeden z nováčků hned sestoupil.
Také letos se zdálo, že Britové a Italové jsou skutečně nejslabšími výběry na turnaji, jenže oba si počkaly na šanci v posledních zápasech skupiny a šokovaly. Britové v pondělí odpoledne otočili proti Francii skóre z 0:3 na 4:3 v prodloužení, Italové večer zdolali Rakousko 4:3 v nájezdové loterii.
Obě mužstva pak zažívala pocity absolutního štěstí. "Je to šílené. Cítíme se, jako kdybychom vyhráli titul. Prohrávali jsme 0:3, ale nevzdali jsme se a celá aréna nám fandila. Je to nádherný okamžik," rozplýval se střelec vítězného britského gólu Ben Davies.
"Neumím si představit, jaká oslava nás čeká. Bude to těžké úterní ráno," smál se dost možná největší hrdina Britů brankář Ben Bowns. Svému týmu byl oporou po celou dobu turnaje a v prodloužení proti Francii vyšperkoval výkon dvěma heroickými zákroky.
"Pohádka začala už před rokem a teď pokračuje. Dosud jsme nezískali na turnaji ani bod, ale pořád jsme věřili," řekl útočník a nejlepší střelec Britů, čtyřbrankový Mike Hammond. A pokud Britové mluví o pohádce, rozhodně nepřehánějí.
Otec gólmana Bena Bownse sledoval konec nerváku s Francií v zákulisí:
Quite possibly my favorite picture of the day at #IIHFWorlds...
— Julie Robenhymer (@JulieRobenhymer) May 20, 2019
GB goalie Ben Bowns’ dad watching the game on TV in the concourse - because he was too nervous to watch it live just around the corner -gives his son a fist pump after a great save in OT. pic.twitter.com/0mQzuwjbiC
Ještě před dvěma lety hráli MS třetí výkonností úrovně proti soupeřům jako Chorvatsko nebo Nizozemsko. Postoupili a vloni v Maďarsku šli rovnou zase o patro výše. Návrat mezi elitu po čtvrt století si přitom zajistili až gólem 15 sekund před koncem zápasu s Maďary.
Slovensko bylo skvělým hostitelem, děkují Britové
Ve skupině v Košicích nejprve dlouho trápili Němce a překvapili třemi góly do sítě Američanů, ale proti dalším soupeřům neměli šanci. Přesto, nebo spíš možná právě proto, si získali podporu také od nestranných fanoušků a proti Francii fandil Britům skoro celý košický stadion.
Navíc na Slovensko přijely početné skupiny fanoušků z Velké Británie. "Věřím, že si turnaj užili, Slovensko bylo skvělým hostitelem. Příští rok budu možná mezi fanoušky na tribuně," prohlásil útočník Colin Shields, který odehrál poslední utkání v kariéře.
39letý forvard byl po slovenském Ladislavu Nagym druhým nejstarším hráčem MS. "Nic krásnějšího jsem v reprezentaci nezažil. Jsem na tým hrdý," dodal Shields. Celý turnaj Britové čekali na jediné vítězství, aby si konečně mohli poslechnout národní hymnu. A náležitě si ji užili.
We only needed the National Anthem once and what a proud moment it was....#LionsPride #DareToDream pic.twitter.com/Zub9JFGuR0
— Team GB Ice Hockey (@TeamGBicehockey) May 20, 2019
Před šampionátem chtěli Britové v Košicích vzbudili zájem. Aby se o hokeji začalo na Ostrovech více mluvit. Teď doufají, že se jim i tento cíl podařilo splnit a že záchrana na MS nebyla pouze jednorázovou akcí.
"Věřím, že děti budou mít větší zájem o hokej a šanci věnovat se mu. Já jsem si proti nejlepším týmům světa zahrál jen jednou, ale bylo to něco nádherného," uzavřel dojatý veterán Shields.
Poněkud svérázně oslavovali britští hokejisté přímo na ledě: V kroužku totiž zpívali "Hrajeme ho.. a dobře to víme"
Pure. Joy. @TeamGBicehockey #IIHFWorlds pic.twitter.com/wBSIfrLxtt
— IIHF (@IIHFHockey) May 20, 2019
Zatímco Britové se na áčkovém MS objevili po dlouhé době, Italům se konečně povedlo přetrhnout sérii okamžitých sestupů. Pětkrát v řadě elitní skupinu po postupu z nižší divize hned opustili. V Bratislavě se zachránili po dvanácti letech, poprvé od šampionátu 2007 v Moskvě.
"Je bláznivé, jaké momenty se v hokeji střídají. V prvním nájezdu jsem netrefil prázdnou branku, ale dostal jsem ještě jednu šanci," popisoval střelec vítězného gólu v nájezdech Sean McMonagle. Kanadský rodák rozsekl drama proti Rakušanům až v sedmé sérii.
Nejtěžší týden v kariéře pro italského brankáře
Italové si v Bratislavě vytrpěli své. V šesti zápasech inkasovali 45 gólů a na první vstřelenou branku čekali až do šestého utkání s Norskem. 342 minut a tři sekundy. V rozhodujícím duelu však hodili trápení za hlavu.
"Byl to nejtěžší týden v kariéře, neuvěřitelné. 0:10, 0:9. Děkuju trenérovi brankářů, že mi nepřestal věřit a opakoval mi, že můžu chytit všechno," řekl italský brankář Andreas Bernard. Devět gólů dostal od Švýcarů, při debaklu 0:10 proti Rusku zkraje druhé třetiny střídal.
V zápase s Lotyšskem předvedl dokonce 62 zákroků, jenže to nebylo nic platné, když jeho spoluhráči nebyli schopni skórovat. "Ale věřili jsme, že proti Rakušanům máme šanci. Předvedli jsme velké týmové odhodlání," pokračoval Bernard, brankář s bohatými zkušenostmi z finské ligy.
Ovšem více hráčů, kteří by se prosadili v kvalitních soutěžích, v italské reprezentaci schází. "Ani v jednom zápase před Rakouskem jsme nebyli blízko vítězství. Jsme daleko za nejlepšími týmy a ještě nás čeká dlouhá cesta," přiznal bývalý znojemský obránce McMonagle.
"Ale zůstat nahoře je pro nás hezká cena útěchy," doplnil. Itálie i Velká Británie se tedy představí na MS i v příštím roce ve Švýcarsku. Z nižší divize se k šestnáctce nejlepších přidají Bělorusko a Kazachstán.