Necelé čtyři roky nazpět stvrdili Finové nástup mezi hokejovou vrchnost. Na domácím světovém šampionátu juniorů naplňovali helsinskou Hartwall Arenu a přes Kanadu, Švédsko a Rusko dokráčeli ke zlatu.
Dokázali, že jejich předchozí medailové záblesky na mládežnických turnajích nebyly dílem náhody.
Zlato z Helsinek vybojovali tehdy nadějní teenageři Patrik Laine, Mikko Rantanen, Kasperi Kapanen či Sebastian Aho. Ano, současné hvězdy zámořské NHL. Dalšími tahouny byli Jesse Puljujärvi nebo Roope Hintz, další známá jména.
Celkově Finsko mělo 17 hráčů ze své nejvyšší soutěže, kde většina z nich dostala výrazný prostor.
Reprezentace Suomi svou přesvědčivou jízdou jako by opustila elitní kategorii druhé jakosti, kde vězela vedle Česka, a začala plně konkurovat čtyřem nejtěžším vahám. Důkaz: za posledních pět let má díky áčku, juniorům a dorostencům hned deset medailí z mistrovství světa, z toho šest zlatých.
Česko ve stejném úseku slyšelo šťastné cinknutí jedinkrát. V roce 2014 blahopřálo stříbrné osmnáctce.
Finsku nestačí ani v draftu (51 vybraných mladíků oproti 98) a momentálně má méně hokejistů v NHL (33 oproti 44).
Proto není divu, že když v zámoří dumají nad podobou příštího Světového poháru, s Českem příliš nepočítají. Konkrétně by NHL mohla svůj turnaj uspořádat v roce 2021 místo All-Star přestávky. Se šesti mužstvy - Kanadou, USA, Ruskem, Švédskem, Finskem a zbytkem Evropy.
"Promiňte, Češi, ale na vlastní tým to není," napsal Mark Spector ze stanice Sportsnet.
Nelze moc protestovat, Česko by ze svých řídnoucích zdrojů v NHL složilo obranu jen stěží.
Nic navíc nenasvědčuje tomu, že v brzké době bude líp. Že Češi udělají podobný skok jako Finsko. Že ve světové hierarchii odskočí dotírajícímu Švýcarsku.
Na blížícím se mistrovství světa v Ostravě a Třinci můžou jen překvapit. Na rozdíl od finské dvacítky z roku 2016 nemají hvězdy. Schází jim také silné jádro z nejvyšší domácí ligy.
Brankářskou jedničkou zřejmě bude Lukáš Dostál, jenž září ve Finsku.
Lídrem obrany by se mohl stát Martin Hugo Haš. I on hraje ve Finsku, byť ještě natrvalo nepronikl do elitní soutěže.
Útoku možná dodá jiskru Jan Jeník, jenž v zámořské juniorce sbírá přes dva body na zápas. Dalšími trumfy zpoza oceánu můžou být Matěj Pekař, Jaromír Pytlík nebo Michal Teplý. A samozřejmě "farmář" Jakub Lauko. Nejvíc ale v dosavadní přípravě zářil Petr Čajka ze švýcarské juniorky.
Extraliga zástup tahounů nenabízí. Na první pohled zaujmou akorát brněnský Karel Plášek, litvínovský Jan Myšák a pardubický Matěj Blümel. Trenér Václav Varaďa se tak při nominaci neobejde bez svazové "Dukly" v prvoligových Litoměřicích, kde mladíci dostávají prostor, byť ne zrovna velkolepý.
Jinak přechod juniorů do dospělého hokeje nefunguje.
Nepomohlo dočasné uzavření první ligy, kluby navzdory jistotě nesestupu stále sázejí na mazáky. Nepomáhají takřka každoroční změny v systému mládežnických soutěží.
Poslední z nich chaos dovršila. Svaz zúžil juniorskou extraligu z 24 na 19 klubů. Mimochodem, Finsko si jich drží 18, jenže má asi stejně juniorů jako Česko všech registrovaných hokejistů. Zhruba 31 tisíc.
Aby svaz po protestech, které přerostly do soudního sporu, mohl seškrtanou soutěž vůbec rozjet, dvakrát ji přejmenoval. Za svůj manévr dostal od soudního exekutora už čtyři pokuty v celkové výši 2,2 milionu korun. Jak dlouho spor potrvá, nikdo neví.
Zřejmé nicméně je, že měsíc před svátkem v podobě domácího mistrovství světa dvacítek postrádá mládežnický hokej v Česku koncepci. Přestože o pořadatelství svaz věděl čtyři roky dopředu.
