Sportovní manažer Filip Pešán vybral první možnost. "Rosťa je unikátní hokejista s velmi dobrými dovednostmi," představil fanouškům Liberce novou posilu muž, který za rok vystřídá Miloše Říhu na postu trenéra národního týmu.
"Určitě mě to potěšilo, ale musím ta slova potvrdit na ledě," komentuje Marosz, který by měl podle Pešána zaujmout roli jednoho z hlavních útočných tahounů. Po odchodu Marka Kvapila se s ním počítá i na přesilovky.
Na druhou stranu Marosz dobře ví, jak velká konkurence v Liberci panuje. "Uvědomuji si to, ale jsem připravený se o své místo poprat. Liberec už delší dobu dokazuje příslušnost k extraligové špičce a jako klub funguje skvěle," těší se na velkou výzvu.
Dost možná největší v dosavadní kariéře. Marosz je sice odchovancem Třince, ale v dresu Ocelářů odehrál jedinou kompletní sezonu. V extralize jinak působil v Olomouci, Karlových Varech a naposled strávil dva roky v Pardubicích.
Tam zažil nejprve sympatické umístění na šesté příčce, které však v uplynulé sezoně ostře kontrastovalo s tvrdým pádem do baráže. Dynamo směřovalo k boji o záchranu od začátku sezony, v základní části protočilo v týmu 48 hráčů a tři hlavní trenéry.
"Chtěli jsme navázat na rok 2018, ale od začátku sezony nám to nešlo. Měnili se hráči, trenéři, bylo toho opravdu hodně. Bylo to těžké na hlavu a špatně jsme se z toho dostávali," vzpomíná Marosz.
Překotné změny ze strany vedení nic neřešily a jen prohlubovaly krizi. "Mezi hráči se točilo i spoustu cizinců, o to složitější situace to byla. Snažili jsme se to přijmout a dělat svou práci, ale nedokázali jsme se nastartovat," mrzí rodáka z Třince.
Problémy v Pardubicích? Něco se zbytečně nafouklo
Pardubice navíc neměly klid ani v prostředí mimo zimní stadion. Řešila se kokainová aféra obránce Petra Čáslavy, s alkoholem v krvi boural trenér brankářů Adam Svoboda, ve městě se mluvilo o nočních výletech a porušování životosprávy ze strany hráčů.
"Hodně se toho napsalo, týmu to nepřidá, ale nemyslím si, že by tyhle věci měly na kabinu vliv. Snažili jsme se to neřešit," říká Marosz. "Navíc spoustu toho novináři nafoukli. Jen něco někde zaslechli a psalo se," dodává.
Co přesně má na mysli? "Nechci být konkrétní. Říká se, že na každém šprochu je pravdy trochu, nicméně hodně věcí si novináři vycucli z prstu," tvrdí bývalý mládežnický reprezentant.
Alespoň na baráž se Východočeši připravili a po dvou letech znovu uhájili status extraligového klubu. Pro Marosze šlo již o čtvrtou baráž s dobrým koncem. V roce 2014 postoupil do extraligy s Olomoucí, o rok později se s ní v baráži udržel a totéž zopakoval v další sezoně s Karlovými Vary.
V play off si zahrál jen dvakrát a pokaždé skončil už ve čtvrtfinále. "Ani jednou jsem sice nespadl, ale mnohem raději bych hrál o všechno na opačném pólu. V Liberci mě snad další baráž nečeká," doufá Marosz.
Navzdory záchraně v extralize měla sezona Dynama černou tečku. Na začátku května přišla zdrcující zpráva o sebevraždě Svobody. "Pro mě to byl obrovský šok, strašně nepříjemná zpráva. Zasáhlo mě to a pořád jsem z toho hodně smutný," vykládá útočník.
Hokejovému nastavení pomohl rodinný život
Po přestupu z extraligového sklepa na půdu chce nechat všechny chmury za sebou. Ukázat lidem, že platí tvrzení o unikátním hráči a že provinění proti životosprávě už patří minulosti.
"Vím, jakou mám pověst, a co se o mně psalo nebo říkalo. Ale já sám vím nejlépe, jak na tom momentálně jsem. Navíc si nemyslím, že bych měl být problémovým hráčem do kabiny, ba naopak," hlásí.
"V tomto směru jsem vyspěl a na spoustu věcí přišel s věkem sám," pokračuje Marosz a zmiňuje narození dcery Melissy v únoru loňského roku. "Rodinný život si moc užívám a zároveň mám teď hodně jiných starostí. Mému nastavení to určitě pomohlo," přiznává.
Záleží jen a pouze na výkonech na ledě. "Soustředím se na sebe, ne na to, co říkají lidé. Spíš chci vrátit důvěru těm, kteří mi ji dali, a ukázat se v Liberci v nejlepším světle," říká odhodlaně Marosz.
Hned po příchodu pod Ještěd naskočil do letního drilu, který je v Liberci pod vedením kondičního trenéra Aleše Pařeze specifický kratšími a intenzivními tréninky. "Ten přístup si hrozně chválím, ale ani tak to není žádná procházka růžovým sadem," usmívá se.
"Do letní přípravy se tady zahrnuje mnoho her, a proto mě to baví," pochvaluje si nové prostředí útočník, který si v dresu Liberce střihl zatím fotbalový srandamač proti Sokolu Rozstání z 1. B třídy. Zahrál si stopera spolu s Lukášem Dernerem, ale těsnou porážku 3:4 neodvrátil.
V hokejové sezoně bude chtít sbírat hlavně vítězství a konečně naplno prodat svůj potenciál. U Bílých Tygrů, kteří hráli v posledních čtyřech letech třikrát extraligové finále, má ideální a životní šanci.