"Nedaří se nám doma. Když naši soupeři jedou do Prahy, hrají hodně defenzivně. Nejde nám to prolomit. Proti Olomouci jsme nehráli špatně, ale neměli jsme štěstí v koncovce," říká kormidelník Sparty Uwe Krupp. V posledním utkání Sparta prohrála s Morou 1:3 a zaznamenala tak čtvrtou domácí prohru v řadě.
Tým se může zvednout z krize a stále si zajistit přímý postup do play-off, zároveň ale může spadnout i do skupiny o udržení. V pátek čeká Sparťany další výzva ve Zlíně. Klidu pak ale nepřidává to, že na příští domácí zápas proti Třinci ohlásili fanoušci bojkot. V pondělí proto chce Krupp s fanklubem osobně mluvit a uklidnit zjitřenou situaci.
"Je to tlak, ale i svým způsobem zábava. Musíme ukázat, že na to máme, že jsme schopni tvrdě a poctivě pracovat a dokázat všem okolo i sobě, že to v nás je," poznamenává Krupp k současné fázi sezony s tím, že týmu věří, že dokáže hrát lépe. "Hráči to asi mají ještě těžší; já nečtu, co se o nás píše v novinách, oni cítí ten tlak okolí mnohem víc," dodává třiapadesátiletý Němec, který před současným angažmá vedl hokejisty Kolína nad Rýnem, Berlína nebo německé reprezentace.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví mimo jiné o tom, že chce zapracovat na svojí češtině. Třeba i to může být drobný detail v herním projevu celého týmu.
Aktuálně.cz: Naplňují hráči vaše očekávání?
Uwe Krupp: Někteří ano, někteří ne. Určitě ale všichni makají, jak to jen jde. Máme nejmladší tým v lize, o čemž se moc nemluví. Nemáme superhvězdy s velkými jmény.
Má mladý tým na to, aby zvládl tlak?
Věřím v to. Ale realita je taková - spousta lidí to ovšem nechce slyšet - že úspěch pro nás bude už to, když se dostaneme do předkola play-off.
Rozumíte nespokojenosti a chystanému protestu fanoušků?
Ano. Chtějí chodit na zápasy, kde jejich klub vyhrává. Platí dost peněz za to, aby viděli dobrý hokej. A i já, když jsem v roli fanouška, si chci přece dát pivo, klobásu, povzbuzovat svůj tým a vidět ho vyhrát. Na protest mají bezpochyby právo. Ale měli byste vidět hráče v šatně po prohraném zápase. Nikdo z nich nejde po zápase na party do tří do rána. Trápí je to. A trápí to samozřejmě taky mě.
Uznávaný trenér Luděk Bukač o vás soudí, že jste lepší ve vedení zápasu na střídačce než v dlouhodobé práci s týmem. Jak to vidíte vy?
No nevím. Neřekl bych. Rousek nebo Kalina se obrovsky zlepšili, mají na reprezentaci, mnoha mladým hráčům i v Německu jsem pomohl k rozvoji a hokejovému růstu.
Jak po několika měsících v Česku hodnotíte rozhodnutí kývnout na nabídku Sparty? Jste tu vy osobně spokojen?
Je to nová zkušenost, nová soutěž, některé nové věci, které musí člověk vstřebat. Asi ale bude lepší to víc hodnotit až po sezoně. Věřím, že to může být jen lepší a lepší po čase, kdy už člověk zná reálie té ligy, týmy, hráče. První rok bývá vždy specifický. Každopádně je to zábava, výzva a zatím si to, dá se říct, užívám.
Naučil jste se něco v českém hokejovém prostředí?
Když se vyhraje, jsou tady v klubech a týmech takové hezké rituály, že se skanduje a oslaví výhra. A můj tým je v tom hodně silný.
To, že jste cizinec, nemluvíte česky, může to být nějaká bariéra ve vaší práci ve Spartě? V komunikaci s hráči, dalšími kolegy v klubu nebo v celém zdejším hokejovém prostředí vůbec?
Je jasné, že kdybych uměl česky, mohl bych se pouštět do víc osobních interakcí s každým hráčem. Když je potřeba, Jarda Nedvěd mi vždycky pomůže, ale kdybych prostředníka nepotřeboval, asi se budu s některými hráči bavit a chtít s nimi řešit věci osobně častěji.
Máte ambici se naučit česky?
Určitě. Měl jsem velké plány už na začátku sezony, ale ukázalo se, že na to nebudu mít tolik času. Teď přes léto na tom chci zapracovat.
A co opačná cesta, aby všichni hráči uměli lépe anglicky. Nemělo by smysl v tomto směru ze strany klubu něco podniknout?
Ano, to funguje taky. Tedy je to taková oboustranná cesta. Mnoho hráčů chodí na angličtinu. Všichni v kabině anglicky rozumí, ale zdokonalovat se v tom není na škodu a pomáhá to i komunikaci mezi námi. Když v komunikaci potřebujete něco odlehčit, být třeba sarkastický, není to jednoduché, když máte jen základní znalost.
Bez ohledu na to, jak dopadne letošní sezona, věříte, že jste pro Spartu sázkou na dlouhodobou spolupráci?
To nikdy nevíte. Baví mě to tu, stál bych o to a doufám, že po sezoně, ať dopadne jakkoliv, najdeme dobré důvody pro to, společně dál pokračovat. Mám kontrakt na dva roky. Uvidíme. Všude, kde jsem kdy byl, jsem se snažil postavit si tým na nějakém základu. Ten si myslím, že tady máme pomalu vybudovaný a ještě jej třeba trochu doladíme podle toho, jak vyhodnotíme, co by týmu ještě pomohlo.
Doporučil byste dalším zahraničním trenérům, aby šli trénovat do české ligy?
Určitě. Hokej je tady důležitou součástí historie a národní identity. Je tu zdravé hokejové prostředí, hráči tu jsou dobře fyzicky připraveni, mají techniku a jsou pracovití, řekl bych. A Praha je pro život krásné místo, mé dvě děti tu chodí do školy. Nic mi tady nechybí. Často třeba slyším, že je tu hrozná doprava. Ani se to neblíží tomu, jak to je s dopravou v Berlíně. Léto trávím vždy na Floridě, a když jsme sem přišli s rodinou před sezonou, pamatoval jsem si Prahu ještě ze svých dřívějších návštěv. Dnes je to město a celá země úplně jinde.
Chybí vám tu něco pro vaši práci? Dostáváte od klubu veškerou potřebnou podporu?
Nemůžu si stěžovat.
