Glosář - Bez něj by zlatá španělská galeona na svou triumfální pouť nikdy nevyplula. Teď se však její kapitán Iker Casillas podílel i na její zkáze, když se potopila u brazilských břehů.
Casillasova role? Nejprve pozbyl pozice jasné brankářské jedničky v Realu Madrid a následkem toho ztratil i svou supervýkonnost. Španělský tým pak na MS nepodržel. Hrubě chyboval při prohře s Nizozemci, také duel s Chile mohl zvládnout lépe.
Jeho příběh může být přitom v souvislosti s avizovaným příchodem Thibauta Courtoise do Chelsea, tedy do klubu, jehož dosavadní jedničku Petra Čecha bude v letní přípravě limitovat operované rameno, varovným mementem pro Pavla Vrbu, trenéra české reprezentace...
Nicméně zanechme věštění nejasné budoucnosti a věnujme se dnešku. Jak už jsme naznačili, právě totiž padla jedna mocná říše, byť jen fotbalová.
Casillas a Puyol ukončili zášť
Důsledky španělského debaklu 1:5 s Nizozemci totiž na MS v Brazílii podtrhli ve druhém kole zápasů i Chilané, kteří Casillase a spol. dorazili výhrou 2:0. A to pro Del Bosqueho tým znamená definitivní konec nadějí na postup ze skupiny B.
Herrerovo catenaccio, Michelsův totální fotbal, Sacchiho zónová obrana, Guardiolova tiki-taka. Čas od času svět opanuje nějaký nový styl, jenž dominuje, dokud na něj ostatní najdou protizbraň.
Systém nekonečného kolotoče krátkých přihrávek přezdívaný tiki-taka, který španělská reprezentace převzala od Barcelony, nenacházel na velkých šampionátech úspěšnou konkurenci počínaje rokem 2008. Vydrželo mu to šest let.
Španělský fotbal posbíral ve své slavné historii spoustu trofejí na klubové úrovni, především zásluhou Realu Madrid a Barcelony. Národní tým ale po zisku ojedinělého zlata z ME 1964 čekal na svou další zlatou generaci vskutku předlouho.
Hlavně kvůli řevnivosti mezi oběma superkluby, jejichž hráči v národním celku nikdy nebyli ochotni vytvořit s těmi druhými opravdu soudržný tým.
Traduje se, že to změnila dvojice Iker Casillas - Carles Puyol. Lídři Realu a Barcy našli k sobě cestu a stali se kmotry i garanty nového týmu, který i díky stylu tiki-taka vyhrál Euro 2008, MS 2010 a Euro 2010.
Tři velké akce v řadě nikdy nikdo jiný neopanoval. Napočtvrté už to ale nevyšlo. Čím výš se vydrápete, tím tvrdší pád dolů vás čeká. A přesně to teď Španělé prožívají.
Už víme, jak na vás, ukázali hegemonovi
Španělsko-Chile 0:2. Soupeři našli na španělský styl úspěšný recept.
Jak Nizozemci, tak Chilané hermeticky uzavřeli prostory podél postranních čar a znemožnili tak soupeři podporu útoku ze strany krajních obránců.
Nizozemci pak zatloukli soupeře do země fenomenálními brejky, Jihoameričané vsadili na vysoko hraný presink, který Španělům neumožňoval rozvinout jejich oblíbený "házenkářský" oblouk.
Kouč Del Bosque po vstupním debaklu sáhnul do španělské sestavy jen lehce, z obrany vyndal Piquého a ze zálohy Xaviho, zásadní změnu to ale nepřineslo.
Nutno říct, že kdyby při úřadujících šampionech stálo v obou duelech více štěstí, mohli teď být někde úplně jinde než v slzavém rybníku. Na Torresovu zahozenou tutovku navázal v druhém utkání ve skupině Busquets, španělský prapor mohly pozdvihnout výš i další momenty.
Ale nestalo se, naopak mužstvo v zápase opět nepodržel jeho lídr Iker Casillas. Gólman jeho ranku za normálních okolností opravdu nemá ve zvyku vyrážet míče přímo před sebe. Stalo se a tým Chile toho využil k navýšení skóre na 2:0.
Kdyby Španělé rozbili zrcadlo odrážející jejich zmar na tisíc střepů, jedním z nich by jistě byla skutečnost, že právě Casillas ztratil v Realu své výsadní postavení. Začalo to hádkou s Mourinhem, pak přišlo zranění. Vše pokračovalo i pod koučem Ancelottim, kdy Casillas v právě uplynulé chytal jen zápasy Ligy mistrů, v lize dostával přednost jeho konkurent López. . Champions League nakonec Casillas s Realem vyhrál, ale ani ve finále proti Altétiku se kiksu nevyvaroval.
Costa, sázka, která moc nevyšla
Nad příčinou ztráty Casillasovy někdejší superjistoty není zapotřebí dlouze spekulovat. Chytat jen pár zápasů za sezonu pro udržení excelentní výkonnosti opravdu nestačí. (A jistě si to uvědomuje i Petr Čech...)
Že barcelonský styl ztrácí svou životaschopnost odhalila už Liga mistrů, ve španělské lize zase dominovalo Atlético. Soupeři našli taktické varianty, jak Barce čelit, navíc hlavní nositelé jejího stylu Xavi s Iniestou a spol. už možná nejsou po úspěchu tak hladoví jako dřív.
Důležité je, že katalánskému klubu a potažmo i reprezentaci už vypadl ze soupisky "penzista" Puyol. Velký šéf a srdcař, jehož ztráta, která nenašla adekvátní náhrady, se pro oba celky ukázuje jako naprosto fatální.
Na hrotu útoku vsadil Del Bosque prakticky všechno na jednu kartu. Na naturalizovaného Brazilce Diega Costu, co Atlétiku vystřílel titul a účast ve finále Ligy mistrů.
Jenže s fotbalem na reprezentační úrovni zkušenost prakticky neměl, v závěru sezony byl zraněn a navíc ho v Brazílii, jejíž dres odmítl, čekal na stadionech ohlušující pískot. Tahle sázka příliš nevyšla.
Mimo nominaci přitom zůstali renomovaní útočníci Negredo či Llorente. A na lavici pak měl Del Bosque prakticky jen svého milce Torrese, kterého však jeho střelecký instinkt opustil již před mnoha a mnoha měsíci. A zatím se příliš nevrací.
Časy neporazitelného Španělska jsou prostě a jednoduše pryč, na šampionátu je ukončily prohry snad až příliš kruté.
Na problémy je tu Van Gaal
Austrálie-Nizozemsko 2:3. Z nadoblačných výšin, do kterých vyletěli po vydařené odvetě za finále minulého MS, se Holanďani vrátili zase zpátky na zem. Což je pro ně jen dobře, navíc zápas výsledkově neztratili.
V duelu proti soupeři ze země klokanů se brzy ukázalo, že když Nizozemci na hřišti nemají šanci chodit do brejků, najednou nevědí, co si počít. Australané se dostali dokonce do vedení 2:1, měli na kopačkách i další stoprocentní šanci, ale efektivita byla na straně Nizozemců a jejich brilantně zakončujících hvězd Robbena a Van Persieho.
Hlavním strůjcem zvratu se však stal vyzrálý stratég Louis van Gaal, který poté, co slavně triumfoval nad Španěly, dokázal i v průběhu zápasu s Austrálií pootočit taktickým schématem, změnit rozestavení a nasazením Depaye úplně obrátit poměr sil.
Robin Van Persie sice obdržel druhou žlutou kartu na turnaji, ale vynucená absence v duelu s Chile ho zase až tak mrzet nemusí. Postup do osmifinále už mají oba celky po zisku 6 bodů jistý, ve vzájemném utkání půjde "jen" o vítězství ve skupině.
Ale pozor! Soupeře z "áčka" si Nizozemci a Chilani budou moci vybírat jen naslepo, ve třetí "rundě" totiž budou spolu hrát už od 18 hodin SELČ, zatímco "áčko" a jeho zápasy Brazílie-Kamerun a Chorvatsko-Mexiko pak budou tentýž den následovat od 22.00.
Chorvati potřebují ještě jednu výhru
Kamerun-Chorvatsko 0:4. Ve prospěch afrického celku mohly mluvit snad jen specifické klimatické podmínky v Manausu, kde se zápas hrál.
Jak se však ukázalo, Chorvati by svého často chybujícího kamerunského soupeře zdolali nejspíš i v pekle.
Naštvanost jde někdy proti vám, jindy přidá sílu. A Chorvati šli do zápasu naštvaní tuplovaně. Na japonského sudího, který je obral o body v utkání s Brazílií, ale i na fotografy, kteří je "cvakli" nahé při koupání v jejich tréninkovém kempu. A snímky se pak pochopitelně objevily v médiích.
Chorvatskou sestavu už vyšperkoval i Mandžukič, který proti Brazílii nesměl hrát kvůli vyloučení z kvalifikace.
A poslední stavební kámen, na němž vyrostla jasná chorvatská výhra, pak soupeři na hřiště přivall nedisciplinovaný Song, který kvůli hloupému faulu u půlící čáry nedohrál pro vyloučení ani poločas. A nebylo co řešit..
Skupinu A vede Brazílie 4 body (skóre 3:1), před Mexikem 4 (1:0) a Chorvatskem 3 (5:3), Kamerun je bez bodu. Při případné rovnosti bodů rozhoduje jako první ukazatel celkový rozdíl skóre.
Brazílie tedy proti Kamerunu potřebuje k absolutní jistotě postupu bod, totéž platí pro Mexiko, které hraje s Chorvaty.
Modrič a spol. musí Mexičany porazit, pokud se tedy nechtějí spoléhat na to, že by při jejich nerozhodném výsledku s Mexikem "dokázali" zároveň Brazilci prohrát s Kamerunem. A to asi nehrozí...
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
