Waterloo po česku. Uhrin je už zase na odstřel. A nejen on

Luděk Mádl Luděk Mádl
8. 8. 2014 8:30
Řady českých pohárových zástupců povážlivě prořídly. Plzeň byla zvyklá hrát každou sezonu poháry, pod Uhrinem se to nepovedlo
Napoleona po bitvě u Waterloo teď trochu připomíná Dušan Uhrin, trenér Plzně
Napoleona po bitvě u Waterloo teď trochu připomíná Dušan Uhrin, trenér Plzně | Foto: CPA Eduard Erben

Glosář -Tak tohle se tedy nepovedlo. Čtyři dvojzápasy 3. předkola evropských pohárů = čtyři české neúspěchy.

Nad tou bilancí se chce skoro brečet.

Osm zápasů, jediné dílčí vítězství, jedna remíza, šest porážek a souhrnné skóre 10:21.

Kdyby neplatilo pravidlo o tom, že poražení ze třetího předkola Champions League dostanou ještě šanci v play off Evropské ligy, což se týká pražské Sparty, měl by už letos český fotbal v evropských pohárech takříkajíc po ptákách.

A pokud se fanoušci Plzně, jako že jich jistě nebylo málo, potutelně pošklebovali středečnímu neúspěchu Sparty v Malmö, tak ve čtvrtek večer je smích přešel.

Že po úvodních porážkách 0:3 v Rumunsku, resp. 1:4 doma s Lyonem vypadnou týmy Liberce či Mladé Boleslavi, s tím se tak nějak muselo počítat.

Ale že na švédskou blamáž Sparty volně naváže i Plzeň, to je šok na druhou.

Plzeň bez Vrby = bez trofejí a bez pohárů

Český fotbal býval poslední dobou zvyklý na to, mít dva zástupce ve skupinách pohárů. Teď bude mít maximálně jednoho, a to ještě kdoví jestli. Spartě mnohé napoví už dnes po poledni los play off.

Plzeň hrála evropskou skupinu tři sezony v řadě, dvakrát v Champions League, jednou v Evropské lize, a zinkasovala za to od UEFA přes 700 milionů korun. Letos nebude nic.

A Dušan Uhrin bude mít tu smůlu, že se s ním právě tento jev bude personifikovat. Zatímco pod jeho předchůdcem Pavlem Vrbou šlo všechno, Uhrin ke své škodě, poté, co vyřadil Šachtar Doněck, nevyhrál už nic dalšího. Ani ligu, ani pohár, ani superpohár, neuspěl ani v evropském poháru.

O tom, že ho úplně nemilují šéfové klubu, ani někteří hráči, se dost hlasitě mluvilo už po nepřesvědčivém začátku sezony. Zdálo se, že nadějná  remíza 1:1 v Ploješti a následná výhra nad Peltovými "pseudo-galácticos" situaci výrazně zklidní.

Jenže domácí prohra 1:4 a vypadnutí s Petrolulem Ploješť zase vyložily na stůl nové karty. A dlouhou budoucnost v klubu trenérovi patrně nevěští.

Uhrin má relativní štěstí, že vyjma Miroslava Koubka jsou všechny potenciální možné náhrady za něj pod smlouvou v jiných klubech. Ale každá smlouva se dá rozvázat.

Navíc koncem měsíce možná bude volný i Vítězslav Lavička, protože ani trpělivost a laskavost Daniela Křetínského není bezmezná. A kdyby Sparta neměla hrát ani Evropskou ligu, zvýšená seismická aktivita by patrně rozkývala židle i na Letné, ať si je Lavička u fanoušků oblíbený jak chce. A nejspíš by pak při dnu otevřených dveří nezůstalo jen u něj.

Celá tahle sranda totiž něco stojí a vydělat se na to dá jen v evropských pohárech, případně prodejem hráčů.

Mimochodem, Plzeň už aby pomalu řešila, co s tolika fotbalisty, jež má nyní na soupisce, bude dělat. Na to, že v sezoně bude hrát jen ligu a domácí pohár, drží totiž plejerů opravdu přespříliš.

Mutu, tvor z jiné galaxie

Co se Plzni stalo? Nutno říct, že narazila na velmi kvalitního, skvěle organizovaného  soupeře.

Tým Petrolul Ploješť osvědčil zejména dvě přednosti: V první řadě dokázal potrestat, a to zcela nemilosrdně, všechny plzeňské chyby. No a ta druhá přednost se jmenuje Adrian Mutu.

Tenhle zlobivý zlatý chlapec rumunského fotbalu (více o něm zde) má i v pětatřiceti co nabídnout. Po gólu v Ploješti předvedl Kozáčikovi, že se umí trefovat i z obrovské vzdálenosti, a pak ještě fenomenální šajtlí nahrál na třetí gól hostí. Mít tenhle člověk hlavu trochu v pořádku, našli bychom ho dnes zcela jistě na nějaké zvučnější adrese než v Ploješti...

Plzeň proti rumunskému celku nehrála vizuálně špatně. Vynutila si převahu, což potvrzuje i poměr rohových kopů 14:1. Jenže z vlastních šancí či pološancí využila jedinou, zatímco soupeř byl v efektivitě zcela stoprocentní.

Ploješti výrazně pomohla první branka po jednoduše zahrané standardní situaci, při které ovšem plzeňská obrana totálně selhala. A tím se Viktoria dostala pod výsledkový tlak.

Viktoria se pod ním sice psychicky nesesypala tak jako Sparta ve středu v Malmö, soupeře zatlačila, ale i když hrála na stále větší riziko, sama své další branky nedocílila.

Nutno říct, že Viktoria schopná vytvořit si prakticky proti každému (srovnatelnému) soupeři přes deset čistých gólových šancí na zápas, to už je věc historie. Tenhle originální obdivuhodný model z první mistrovské sezony Plzně už se pomalu vytrácel, až se docela vytratil ze hry Viktorie ještě ve Vrbově éře. Ale Uhrin s ničím lepším nepřišel.

Když do Plzně dorazil, zdůrazňoval, že chce docílit toho, aby obrana dělala méně chyb. Jak jsme viděli včera, nepodařilo se mu to.

Přímá účast v Lize mistrů? Zapomeňme

Plzeň se v utkání s Petrolulem dostala do situace, že potřebovala k postupu vstřelit tři, pak i čtyři góly. Podobně byl na tom Liberec.

Když se totiž Astra Giurgiu dostala po domácí výhře 3:0 k jednobrankovému vedení U Nisy, řekli si hosté, že už je hotovo, a přestali hrát. Toho Liberec využil ke vstřelení dvou branek ještě do poločasu, čímž se dostal do stejné situace jako na začátku utkání, zase potřeboval vstřelit tři góly.

Trenér Samuel Slovák sice sympaticky přitápěl pod kotlem a střídáními stále zvyšoval ofenzivní sílu týmu, jenže stejně jako u Plzně to ke gólu nevedlo. Leda k dalším, co začaly přibývat v Hroššově síti. Takže nakonec také porážka.

A Boleslav? Ta jela do Lyonu už jen na výlet a sympatickou remízu 1:1 tam v závěru bohužel také neudržela.

Až budou hrát Boleslavští poháry příště, třeba už nebudou působit dojmem trapně vyjukaného nováčka, co například až v den zápasu zjistí, že jeho stoper má u UEFA stále platný disciplinární trest. Pokračovalo to i před odvetou, když si Středočeši ještě cestou na letiště nebyli jistí, zda v Lyonu Ďuriš smí hrát nebo ne, protože tápali v odpovědi na otázku, jestli se v pohárech stojí po dvou, či třech žlutých kartách.

S takovou měrou amatérské naivity uspějete v pohárech opravdu jen těžko.

Sen o 12. příčce v žebříčku koeficientů (viz aktuální), která by českému mistrovi otevřela bránu do Ligy mistrů bez kvalifikace, se rozplynul.

Za rok se dočkáme toho, že o Champions League budou v předkolech bojovat český šampion i vicemistr. To zaručuje 15. příčka v rankingu. Jenže udržet ji bude po Waterloo, jež přinesl tento týden, opravdu velký problém.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

 

Právě se děje

Další zprávy