Praha - Kde dneska seženete chlapíka, co vám za tři roky dokáže vydělat miliardu? A když už se takový král Midas najde, jeho korporace si ho logicky hlídá jako nedotknutelný poklad.
Jenže fotbalová Viktoria Plzeň si nakonec trenéra Pavla Vrbu nechala vyfouknout tak snadno, až to mnohé překvapilo. A Miroslav Pelta, šéf fotbalové asociace, si pak mohl spokojeně pohladit své taťkovské bříško. Tuhle válku totiž vyhrál opravdu velkolepě.
Královské fanfáry, které pak právě Peltu s Vrbou vítaly na inaugurační tiskové konferenci nového kouče fotbalové reprezentace, proto tak trochu patřily oběma.
Fotbalová asociace si tentokrát dala vskutku záležet. Výjimečně totiž opustila svůj tradiční mediální prostor, tedy ošuntělý "tiskáč" na Strahově, kde si připadáte jak na schůzi ROH v roce 1980 a v zimních měsících pak jako hrdina ruského filmu o partyzánech umrzlých v tajze.
Místo toho byl podpis smlouvy s novým trenérem národního týmu situován do luxusního pražského hotelu Hilton Old Town.
Lehce dekadentní předvánoční atmosféra uzavírala příběh nejtvrdšího souboje roku, souboje, který však ve finále šéfové Viktorie Plzeň dost možná hrubě podcenili.
"Oni si byli natolik jistí, že od nich Pavel Vrba sám o své vůli neodejde, že vůbec nepodnikli žádné protikroky. Co si budeme povídat, tyhle rozhovory byly nejen o další motivaci a kariérních perspektivách, ale také o penězích. A jestliže šéf Plzně Tomáš Paclík nepozval Vrbu na večeři a nepoložil na stůl návrh nové smlouvy, ve které by dorovnal nebo trumfnul Peltovu nabídku, to se pak nemůže divit, že to dopadlo takhle," usmívá se muž velmi blízký Peltovi, který si ale nepřeje být jmenován. Věc je příliš citlivá.
Vrba si měsíčně polepšil z 320 000 korun na půl milionu. Plus patrně nějaký ten podpisový bonus. A samozřejmě prémie. Rozhodně nic mimo plzeňský finanční dostřel.
Vzal osud do vlastních rukou
Ten základní příběh všichni dobře znají.
"Jestli chcete, zopakuju vám to klidně pětkrát. Trenéra Vrbu neuvolníme ani teď, ani v zimě, ani v létě. Prostě nikdy před ukončením platnosti jeho smlouvy, a to je až v létě 2015," rozkládal Tomáš Paclík energicky rukama.
Reprezentace zrovna dokončila neúspěšnou kvalifikaci o postup na MS 2014 do Brazílie, přičemž poslední dva mače už absolvovala bez Michala Bílka, jehož strategická a stylotvorná neschopnost tak ostře kontrastovala s Vrbovým fotbalovým veledílem v Plzni.
Miroslav Pelta bral tou dobou lekce výřečnosti u chytré horákyně. Ve svých mediálních vzkazech o jednoznačném výběru Bílkova nástupce totiž sice Vrbu nikdy přímo nejmenoval, ale používal tak okaté odkazy typu, "kdo se trochu zajímá o český fotbal, tomu musí být jasné, o kom mluvím," že se opravdu nikdo nemohl splést.
Když Paclík vykřičel do světa, že Vrbu nepustí, nebyla to planá slova - svůj slib vskutku dodržel. Jenže už tehdy dobře věděl, že ve skutečnosti situaci vůbec nedrží pevně ve svých vlastních rukou.
Netrvalo totiž dlouho a veřejnost se dozvěděla o výstupní klauzuli, která Vrbovi umožňovala smlouvu v Plzni vypovědět a nechat se z ní vykoupit. Někdo říká sumou osmi, někdo deseti milionů korun.
"Ale Vrba to neudělá, nepůjde se šéfy Plzně do sporu. Bude spoléhat na to, že se Paclík s Peltou nějak domluví. Vždyť Pelta je připravený nechat ho ještě celé jaro v Plzni a vzít si ho až v létě," neslo se mnohohlasem ve fotbalovém zákulisí.
Ale Paclík neucuknul. Tak Vrba vzal svůj osud do rukou sám. "Rozhodnul jsem se až v ten poslední den, kdy jsem to podle ustanovení smlouvy mohl učinit. Ještě ten den jsem měl schůzku s panem Peltou. A pak jsem tu výpověď podal," řekl později novinářům Pavel Vrba.
A stamiliony tečou. Jako u Brücknera
V Plzni nastal poprask. "Pan Vrba? Nevím, přemýšlím teď o tom, jestli jsme my dva vlastně vůbec někdy byli přáteli," stavěl hned celou věc do vyhrocené konfrontační polohy Adolf Šádek, ředitel klubu.
Internetové diskuse příznivců Viktorie se hemžily silnými slovy, Vrba později přiznal, že se v jednu chvíli na plzeňské ulici obával, že od zhrzených fandů dostane i nabančeno. Ale kriticky vyhlížející situace se záhy zklidnila a stejně tak nakonec i atmosféra kolem Vrbova odchodu.
Vyhladit ji pomohly úspěšné výsledky v závěru podzimní ligy a hlavně úspěšná tečka v podobě výhry nad CSKA Moskva v duelu Champions League. Znamenala totiž skrze třetí příčku ve skupině proskočení do jarní části Evropské ligy.
Třikrát v řadě projít pohárovou skupinou až do jara, to před Vrbou žádný z českých trenérů nedokázal. Navíc dvakrát z Ligy mistrů.
Jen na bonusech od UEFA za pohárová tažení posbírala Plzeň pod Vrbovým vedením 713 milionů korun. K tomu si připočítejte přízeň sponzorů, která se s šedivým, předvrbovským obdobím v Plzni vůbec nedá srovnávat.
Návdavkem pak příjem ze vstupného na stále vyprodaném, nebo skoro vyprodaném stadionu. A na dovršení všeho více než stamilionové částky v rubričce odstupné za reprezentanty Jiráčka a Daridu, které Vrba vypiplal.
Miliarda vám naskočí raz dva.
Podnikatel Miroslav Kříž měl před pěti lety vizi, že se tohle všechno může v Plzni stát. Investoval do toho spoustu peněz a dost možná ho ten sen (a ty vynaložené miliony) stály i život.
Ale Pavel Vrba, to byla jeho kolosální trefa do černého. Kouč, který po vyhazovu z Baníku našel azyl a záhy i místo své první slávy na Slovensku, se mu nemohl vyplatit víc. Nebo spíš plzeňskému klubu, který po Křížově zmizení převzal Tomáš Paclík. Ani on si dnes svůj vstup do Viktorie dozajista nevyčítá...
Čas oponou trhnul a teď si chce Vrbových trenérských kouzel užít Miroslav Pelta. Vymyšlené to má dokonale. Prostřednictvím Vrbovy nezpochybnitelné autority opět přivábí k národnímu týmu přízeň a víru fanoušků. A vzápětí přijdou i sponzoři. Vyjma Hyundaie totiž všem ostatním partnerům reprezentace dobíhají za půl roku smlouvy.
Přítomnost Pavla Vrby u reprezentace jim ale dost možná znovu namočí pera do pomyslných kalamářů a smlouvy jistě prodlouží mnohem snáz, než kdyby národní tým dostal do péče zase někdo bez patřičného renomé z předchozí kariéry.
Nikomu před Vrbou se dosud tak intenzivně nevěřilo, že může být novým Karlem Brücknerem.
Už jsme zmínili, že ten mladší z nich "stáhnul" z UEFA do plzeňské kasy přes 700 milionů na pohárových bonusech. Ten starší pak v součtu takřka totožnou částku nasměroval do pokladny českého fotbalu za účasti na Eurech 2004 a 2008 a také na MS 2006. Způsob, jakým Brückner skrze úspěchy svých reprezentačních týmů navýšil transferní ceny mnoha hráčů z české ligy, byl pak naprosto bezprecedentní.
Naváže Pavel Vrba na jeho velkou éru? Vydělá po miliardě do plzeňské kasy devět nul i do pokladnice celého českého fotbalu?
Kdo jiný by to měl dokázat, když ne on!
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
