Před posledním kolem základních skupin v Lize mistrů je jasné, že Barcelona projde jen do play off Evropské ligy a Plzeň se s pohárovou sezonou rozloučí. Ráda by alespoň oživila prázdné bodové konto.
"Barcelona už nebude tak motivovaná a Plzeň by toho mohla využít. V domácím prostředí před plným stadionem bude mít větší šanci uspět," přemýšlí slovenský útočník Luboš Perniš.
V září roku 2003 byl součástí "púchovského zázraku". Klub z nevelkého města, který vyhrál Slovenský pohár, narazil v prvním kole tehdejšího Poháru UEFA na slavnou Barcelonu. A doma s ní remizoval 1:1.
"Lidé se mě na to často ptají, připomínají mi to. Je to krásná vzpomínka. Barcelona nás trochu podcenila," vypráví Perniš, jenž naskočil do utkání ve druhé půli.
Španělský favorit držel po gólu Patricka Kluiverta vedení 1:0 a dohrával na jistotu. "Uspokojili se tím, nás podržel brankář. Od začátku do konce jsme hráli naplno, ze všech sil," říká útočník. A skutečně, například ve statistice rohových kopů vedl Púchov po deseti minutách 5:0.
"Ronaldinho běžel v poslední minutě sám na brankáře. Ten to ale chytil, rozehrál na Gegiče, který dlouhým centrem našel Brešku. Ten přihrál před bránu Jamborovi a bylo vyrovnáno. Velký šok, rozehrálo se a byl konec. Barcelona už nic nestihla," popisuje Perniš samotný závěr.
Utkání se přitom hrálo dále než 100 kilometrů od Púchova, na stadionu v Trnavě, kam dorazilo 18 tisíc diváků. "Měli jsme malinký stadion, proto se to přesunulo. Fanoušci byli i tak skvělí, v takové atmosféře jsem hrál poprvé. Stadion burácel euforií," pokračuje urostlý útočník.
"Reprezentovali jsme celé Slovensko, proti špičkovém týmu. Proto se za nás postavili i fanoušci dalších slovenských klubů," doplňuje Perniš.
Přestože v domácí lize byla Barcelona v té době ve stínu madridských "Galácticos", měla kádr nabitý hvězdami. V bráně Víctor Valdés, před ním Carles Puyol, Phillip Cocu, Giovanni van Bronckhorst, Xavi, Ronaldinho nebo Patrick Kluivert.
"V ústraní Realu sice trochu byli, ale počínaje tou sezonou 2003/04 se vraceli zase zpátky do čela," zmiňuje Perniš. Remízu 1:1 oslavili s parťáky společným posezením, za odměnu s nimi mohly k odvetě do Barcelony cestovat i manželky a partnerky.
To média se předháněla v křiklavých popisech překvapivého výsledku.
"Zatímco Real, La Coruňa a Celta Vigo si užívají slávy v Lize mistrů, Barcelona klopýtla v Poháru UEFA s provinčním klubem," psal The Independent.
"Malá ryba z Púchova způsobila šok Barceloně," uvedla zase agentura Associated Press. A dodala: "Ztratit body s klubem, jehož roční rozpočet je přibližně milion dolarů, což je 34krát méně než příjem samotného Ronaldinha, můžeme zařadit mezi největší fotbalové šoky v historii."
Říjnová odveta na Camp Nou už další senzaci nepřinesla. Púchov schytal osm branek a z Poháru UEFA vypadl.
"Šli do toho natvrdo, dostali jsme výprask," nezastírá Perniš. "Z malého města jsme přijeli na obrovský stadion. Ronaldinho dal za dvacet minut dva góly a už se to sypalo," komentuje.
Právě s brazilským špílmachrem a pozdějším držitelem Zlatého míče si slovenský útočník po zápase v Trnavě vyměnil dres. Na Slovensku se potom šířilo, že ho prohrál v kartách, ale Perniš tuto verzi odmítá.
"V té době se stával velkou hvězdou a v odvetě si s námi dělal, co chtěl. Ve druhém poločase jsme odpadli úplně a jen jsme chtěli, ať už je konec," přiznává fotbalista, který šel do hry znovu až po přestávce.
"Ale už po pěti minutách jsem byl zadýchaný. Nevím, nedokážu přesně vysvětlit proč. Padlo to na mě, celá ta atmosféra a velkolepost stadionu. Úplně něco jiného, než na co jsme byli zvyklí," usmívá se Perniš.
Ještě před púchovským zviditelněním vyhrál slovenskou ligu s Interem Bratislava, později získal titul také na Maltě s týmem Sliema Wanderers. V české lize nastřádal 26 startů v dresu Jihlavy.
Po konci kariéry musel na rok za mříže, kvůli krácení daně a pojistného. Ve vězení pracoval jako skladník, zároveň se tam fotbalem zkoušel udržovat v kondici. Po propuštění se pak usadil v Česku.
"S vysokozdvižným vozíkem jezdím už sedm nebo osm let. A zrovna teď nastupuju do nové práce v Třineckých železárnách," prozrazuje nyní šestačtyřicetiletý Perniš.
Fotbal nadále hraje v I.B třídě, ve skupině C v Moravskoslezském kraji. V dosavadních dvanácti zápasech podzimní části soutěže nastřílel za místní Nýdek už deset gólů a je nejlepším střelcem mužstva.
"Je to fotbal za párek, jak se říká. Žiju fotbalem celý život, o víkendu si zajdu zahrát, potom posedíme a pokecáme. Pořád to tam padá. I když už toho moc nenaběhám, vím, kam se postavit, aby mě míč trefil, aby se ke mně odrazil. Snažím se pomoct svými zkušenostmi," konstatuje.
Do toho stíhá jako rozhodčí řídit zápasy na stejné úrovni ve Zlínském kraji. "Je to cestování do sta kilometrů, zvykl jsem si na to. U fotbalu zůstanu, dokud mi to zdraví dovolí," má jasno Perniš.
