Glosář - Do rukou to tentokrát vzali kapitáni. Postavili si balon na značku pokutového kopu a šli na to. Zatímco David Lafata penaltové nervy zvládl a posunul sparťanský škuner zase o kousek blíž titulu, plzeňskému "kápovi" Pavlu Horváthovi přibyly další vrásky a šediny...

Zatímco u zápasu Sparty v Příbrami se diváci div neukousali nudou, v Plzni si Viktoria se Slováckem pěkně zajančila. Na festivalu otevřených dveří tam oboustranně mohlo padnout snad po pěti gólech. Jenže nepadlo.

Vyhrát, když se nedaří, to je umění šampionů. Plzeň ho poslední dobou neprokazuje, Sparta se k tomu sice také moc neměla, ale brigádnicky jí zdatně vypomohl její bývalý hráč Tomáš Zápotočný. Přitom kudy chodí, tudy vypráví, jak on šéfy z Letné, hlavně Jaroslava Hřebíka, nerad. A vidíte, tak pěkný penaltový dáreček jako "Zápo" už Spartě k nohám dlouho nikdo nesložil...

Řekněme si na rovinu, že deset bodů, to už je deset kol před koncem soutěže náskok, který by dokázali promarnit jen opravdoví "umělci". Plzeň ví, že má ve srovnání se Spartou horší i vzájemné zápasy, musela by tedy ve finiši získat o 11 bodů víc než Letenští.

Jinak řečeno, Sparta by musela čtyřikrát prohrát. A Viktoria nic neztratit. Těch, co by i teď sázeli na obhajobu plzeňského titulu, už asi moc nebude...

Z křižovatky zase do slepé ulice

Plzeň-Slovácko 0:0. Ve fotbale se každou chvíli ocitáte na nějaké křižovatce, z níž můžete vylétnout k nebesům, nebo se naopak ztratit v další slepé ulici a ocitnout se pak v ještě bezvýchodnější situaci, než v jaké jste se motali předtím.

Viktoria si po porážce na Letné a debaklu v Lyonu zvolila proti Slovácku tu horší možnost.

Přitom už po pár vteřinách Tecl čeřil síť z pozice, jíž předcházelo opravdu hraniční ofsajdové postavení. A praporek šel nahoru. (Taky máte ten pocit, že podobně sporné situace se v neprospěch Plzně řešívaly poslední dobou opravdu zřídkakdy?)

Viktoria každopádně v tlaku nepolevila a chvíli nato přišla penalta. Rada sice zahrál evidentně rukou, ale po mém soudu se dala vykládat i tak, že si na ni poslal balon sám vlastní nešikovností. To by se pak pískat neměla, nicméně další potenciální spor vykladačů pravidel učinil zbytečným Pavel Horváth, když z penaltového puntíku prostě a jednoduše minul.

Je sice nejlepším penaltovým exekutorem tuzemské soutěže všech dob, leč i mistr tesař se občas utne. A Plzeň z toho pak tradičně mívá polízanici. Jako teď.

Trenér Uhrin se tentokrát, vzhledem k disciplinárním trestům Hořavy a Ďuriše částečně vynuceně, pustil do větších experimentů se sestavou, než u něj bývá zvykem. Výsledkem ovšem byla jen totálně rozklížená defenziva, což ho jistě blahem nenaplnilo.

Plzeň by potřebovala chvíli klidu, aby se mohla zkonsolidovat. Jenže ten jí zatím není dopřán, sedí totiž na zběsilém termínovém kolotoči, na nic hlubšího nemá čas. Už ve čtvrtek se totiž pokusí postoupit / neudělat ještě větší ostudu s Lyonem. (Nehodící se klidně škrtněte.)

Penaltový zákrok k nepřehlédnutí

Příbram-Sparta 0:1. Letenští vyhráli navzdory tomu, že podali nejméně přesvědčivý, otevřeněji řečeno patrně nejslabší výkon v ligové sezoně. Příčiny se nabízejí hned tři:

1) Slastný spánek na vavřínech po minulé neděli, kdy Sparta doma porazila 1:0 plzeňského rivala a všichni ji chválili, že byla jasně lepší.

2) Po prodeji Kadlece a při zdravotních absencích Krejčího a Přikryla aktuálně nulová nabídka dostatečně prověřených "ostrých" krajů, které tentokrát ani sporadické náběhy krajních obránců Costy a Kadeřábka nenahrazovaly.

3) Výkon Příbrami, která se soustředila na zahušťování prostoru před šestnáctkou a důraznou hru do těla, na kterou Sparta neměla mnoho odpovědí.

Hra Sparty byla zcela statická, profesorská, bez pohybu a nápadu.

Když se nedaří, projevují se charaktery. A Marek Matějovský po roce zase ukazoval, že na to prostě nemá nervy.

Proti Plzni zahrál excelentní part, tentokrát však kolmicemi nikoho nenacházel, i proto, že si na ně nikdo nenabíhal... A pak stačily dva tři ostřejší zákroky, aby se v Matějovském zase probudil ten vztekloun z minulého jara, co pod tlakem ztrácí psychickou stabilitu a koncentraci.

Fakt, že před týdnem vůbec nepískl Matulův zákrok na slávistu Boudjemu, přešla šéfová sudích Dagmar Damková poznámkou, že to vlastně viděly jen kamery. A místo aby sudího Nenadála pocvičila v bystrozrakosti nucenou pauzou, poslala ho raději do Příbrami pískat Spartu.

Tentokrát ovšem Zápotočný sudímu Nenadálovi jeho těžkou práci významně ulehčil, protože svůj penaltový faul, který zápas rozhodl, provedl tak okatě, že ho museli vidět i ufoni na Marsu.

Nechci nikomu sahat do svědomí, tam si jistě Tomáš Zápotočný vidí nejlépe sám, ale občas předvádí věci, nad nimiž zůstává rozum stát...

Slavia-Znojmo 2:1. Televize Fanda napočítala ve své statistice Pastoorově Slavii celkem 21 střel v utkání. To už je pěkná porce, která svědčí o tom, že herní styl týmu se pod nizozemským koučem skutečně rychle mění.

Nicméně takové palebné síle by jistě lépe odpovídalo mnohem jistější vítězství nad nováčkem. Ten si může jistě vyčítat zejména neuvěřitelný lapsus obrany před prvním Pitákovým gólem. Nechat takhle dlouho padat vysoký centrovaný míč a nijak na něj nereagovat, to byla hrubka jak z minižáků.

Když už byla řeč o kapitánech, Pastoor si toho svého, tedy Karla Pitáka, logicky nemůže vynachválit. Dva jeho góly přinesly Slavii tři body. A patička přes hlavu mohla pomoci zkompletovat hattrick a také aspirovat na gól století. Nechybělo jí vskutku mnoho.

Jihlava-Teplice 1:1. Nad ztraceným bodem sice láteřil hlavně domácí kouč Petr Rada. Ovšem hodně starostí brzy nejspíš bude mít i jeho protějšek Zdeněk Ščasný.

Poté, co se dostal pod nevybíravou palbu příznivců Slavie, kteří mu vyčítají zákrok na Boudjemu, čeká totiž obránce Matulu ve čtvrtek i disciplinárka a s ní hrozba delšího trestu.

K tomu si připočítejte, že Hošek dostal čtvrtou žlutou a že na disciplinárku je na čtvrtek pozván i Jablonský. A něco mi říká, že jeho hra ve stylu "já nic, já muzikant, já s tou sázkařskou aférou nemám nic společného" už se pomalu chýlí ke konci.

Čili pokud Ščasnému vypadnou Jablonský, Matula i Hošek, jsem docela zvědav, s jakou obranou se za týden postaví Mladé Boleslavi (!) v klíčovém utkání o třetí místo v lize.

Jablonec-Olomouc 2:1. A zase kapitán! I ten jablonecký jménem Luboš Loučka ukázal těsně před koncem nervy z ocele. A chvíli předtím olomoucký Varadi pro změnu jistý nerozum, když v šestnáctce na domácího Nováka vztáhl chvatně, ale nepřehlédnutelně svoji ruku. Ano, Novák byl v čisté šanci, ovšem těsně před brankářem a skoro bych si tipnul, že by ji spíš neproměnil. Nicméně to už se teď nedozvíme.

Bohemians-Liberec 1:0. A ejhle, "klokani" si pod novým koučem Klusáčkem povyskočili! Ligových vítězství si v tomto ročníku užívali naposledy v září, doma se Znojmem a v Ostravě. Pokud se chtějí zachránit, budou takových svátků potřebovat víc. A to už brzy.

Brno-Ostrava 0:0. Výhra mohla jednomu z nich výrazně ulevit, nestalo se, ve vlastní šťávě se oba tábory vaří dál. Zejména Baník teď čeká pozoruhodný dvojboj: na Bazalech s (fanoušky) nenáviděnou Spartou a pak v Ďolíčku s  přímými konkurenty v záchranářském boji, tedy s "klokany". Pro luštění sestupové tajenky se nám klíčové nápovědy dostane patrně právě tam.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz