Porážka 1:4 s francouzským Lille patří na domácí půdě v evropských pohárech mezi nejvyšší. Co se pod ní hlavně podepsalo?
Především je nutné připomenout, že Lille přijelo do Prahy jako vedoucí tým francouzské ligy, tedy i z evropského hlediska v pozici nadprůměrného a z domácí soutěže rozehraného celku. Přesto Sparta plnou hodinu nehrála špatně. Přitom jí na prázdném stadionu chyběla podpora fanoušků, trenér Václav Kotal neměl k dispozici tři zraněné stopery, a navíc musela hrát od 23. minuty bez přísně vyloučeného Krejčího.
S tím souvisí i verdikty chorvatského sudího, který v důležitých situacích rozhodl v její neprospěch. Mám tím na mysli hlavně neudělení druhé žluté karty Botmanovi za faul na Pavelku a potom odvolaná původně nařízená penalta za nečistý zákrok Brandariče na Vindheima. Přesto se Spartě brzy po přestávce podařilo vyrovnat.
Jenže pak přišla čtvrthodinka se třemi inkasovanými góly…
V oslabení nebylo snadné držet s výborným soupeřem krok a dostavily se také individuální chyby, kterých Francouzi využili. Je však pravděpodobné, že i v nejsilnější sestavě a po celý zápas s jedenácti hráči by Sparta asi měla problémy. Nicméně po velké dřině je konečný výsledek krutý. A navíc určitě mrzí, že na něm rozhodčí zanechal stopu.
Čekal jste lepší výkon i výsledek v Miláně?
V uplynulé sezoně na sebe tento italský gigant upozorňoval kolísavými výkony, a tak jsem si myslel, že by mu Sparta mohla být důstojným soupeřem. To se však nestalo, její herní projev byl o dost horší než proti Lille a branku domácích ani jednou vážněji neohrozila. Bylo až příliš zřetelně vidět, že česká liga má přestávku a milánské AC je naopak na špici tabulky. A zase to byly individuální chyby, po nichž se zrodila další vysoká porážka. Vůbec se nedařilo stoperovi Lischkovi, který proti Lille hrál velice dobře a v Miláně byl ze sparťanského mužstva asi nejhorší.
Co byste řekl na jeho adresu?
Často je až příliš sebevědomý, hraje doslova na hraně rizika. Při menší koncentraci se občas dopouští chyb, které se na evropské scéně trestají přísněji než v české lize. V Miláně se podepsal na dvou inkasovaných gólech, ale je zajímavé, že nějaké psychické pochody ani po hrubých chybách neprožívá. Vzpomínám například na důležitý zápas Jablonce s Kyjevem, kdy se mu také netleskalo.
Mezi nedávné opory Jablonce patřili také Trávník i Hanousek. Proč se jim ve Spartě tolik nedaří?
U obou je znát jejich už delší herní přestávka. Zatímco v Jablonci byli v základní sestavě na každý zápas, tak ve Spartě se stali jen náhradníky. Přitom oba jsem poznal jako výborné fotbalisty. Trávníkovou předností je především technická vyspělost, Hanouska zdobí při dobré kondici píle a pracovitost. A dost možná že ve Spartě zatím nedokázali plně zvládnout tlak, který v Jablonci neznali.
Teď čeká letenský tým třetí utkání v Evropské lize v Glasgow proti Celtiku. Myslíte si, že by Sparta konečně mohla bodovat?
Věřím, že plně využije cenných zkušeností z prvních dvou střetnutí a v Glasgow neprohraje. Určitě předvede úplně jiný výkon než v Miláně. Její výhodou budou prázdné ochozy tamějšího stadionu. Bez divácké podpory bude Celtic stejně oslabený, jako byla Sparta na Letné proti Lille.