Slavia versus Plzeň, duel obhájce titulu s lídrem soutěže, nebyl žádný velký fotbalový šlágr. Trošku jsem to i očekával, neboť mezi těmito týmy už dlouho panuje napětí. Když například ještě hrával David Limberský, tak to hodně jiskřilo, každý souboj smrděl lehkým osobním sporem. Zápasy jsou vyhecované. Nicméně jsem doufal, že utkání přinese i trošku víc fotbalovosti.
Vím však z vlastní zkušenosti, že brzká červená karty průběh ovlivní. Oslabený tým si dobře uvědomuje, jakou má proti sobě kvalitu, takže jeho taktika bohužel víc připomíná zaparkovaný autobus. I proto to nemohlo být úplně ono. Tři vyloučení na straně Plzně, to je hrůza. Už jedno je znát, natož dvě, tři jsou katastrofa. Stačily ještě dvě červené a vůbec se zápas pro malý počet hráčů nedohrál, což by bylo něco děsivého. Na takové úrovni!
Všechna vyloučení sedí, posoudil bych to úplně stejně. Není o čem diskutovat. Agresivita byla ze strany plzeňských hráčů neúměrná, šlo o zdraví. Skluzy na půlce navíc naprosto zbytečné. Oceňuju Slavii, že to ustála, neoplácela, nevybavuji si z její strany podobný brutální zákrok. Přitom dneska je trend u vyspělých evropských mančaftů vůbec nefaulovat.
Mosquera si potom stěžoval na rasismus, to mě zvedá ze židle, jaké zase někdo hledá zástupné výmluvy. Sedmdesát minut do protivníků bouchal, kopal, nadával jim, provokoval, nepřípustná gesta vysílal i směrem k rozhodčímu. Za mě měl jít ven mnohem dřív. Někdo se může podivit, že ho trenér Bílek na hřišti nechal. Ale pořád byl pro Viktorii výsledek hratelný, stačila jedna vydařená akce a z hodně špatně rozehraného utkání mohl být bod. Mosquera je hodně nepříjemný hráč, má tah dopředu, může utéct. Patří k borcům, kteří umějí zacloumat výsledkem. Potřebuje se jen trochu zklidnit. Kdyby prohrávali 0:3, tak asi nemělo smysl riskovat jeho vyloučení, ale v této situaci bych trenéra Bílka nehaněl.
Nerozumím ovšem tomu, co předváděl Michael Krmenčík. Plzeň pro něj v jeho kariéře udělala moc, možná nejvíc, vychovala ho, dala mu příležitost vyniknout, platila ho. I pustila ven. Měl by jí být za všechno vděčný. Na Instagramu se pořád prezentoval, jaký má k ní vztah, Limberský byl bráška, psal, jak mu pomohl ředitel Šádek. A najednou si po vstřeleném gólu zaspává uši, aby neslyšel plzeňské fanoušky. Přitom už mu není dvacet, aby podlehl mladické blbosti. Moc dobře si uvědomuje, co jeho chování způsobí.
Pro mě to jednoduché - nyní se Krmenčík nesmí Plzni přiblížit na padesát kilometrů.
Mnohem víc se mi líbil zápas Ostravy se Spartou. Plný stadion, nádherná atmosféra, utkání zajímavé, dramatické, čtyři góly. Těšme se z toho, jaká to byla podívaná.
Budou se probírat tři penalty, já však nechci na takovém utkání hledat jenom špínu, když mě tak bavil. Rozhodčí je odpískal, posuzoval je ve spolupráci s VARem, já to beru, za mě v pořádku. Předseda komise rozhodčích Radek Příhoda si to vyhodnotí, když někdo udělá chybu, tak si ji odskáče. Nešetří je. Stačí připomenout případ Pavla Julínka, kterého za ovlivnění utkání na Spartě s Mladou Boleslaví vyřadil z listiny a už si možná ligu nikdy nezapíská. Každý si teď hodně rozmyslí, aby něco pokazil.
Petr Švancara (44)
Bývalý ligový útočník, svého času jeden z největších talentů v českém fotbale. V nejvyšší soutěži odehrál za devět různých klubů včetně Slavie či Zbrojovky Brno 309 zápasů, v nichž nastřílel 59 branek.
Obávám se, že se blíží brzký konec Bořka Dočkala ve Spartě. Nevím, jak se chová v šatně, nejsem u toho, přestává však být lídrem mužstva. Otázkou je, jestli by přijal roli náhradníka, který půjde na hřiště na posledních dvacet minut, aby něco ukázal, na evropské poháry ani to. Je to o komunikaci mezi ním a trenérem.
Já bych se ovšem takového hráče nezbavoval. Vždycky mám raději fotbalisty, kteří umějí něco nachystat. Dočkal nyní nemá pohodu, ale ve fotbale to tak je, že luskneš prsty a po dvou trénincích je všechno zase v pořádku. Já jen chci ještě upozornit, že penaltu nekopl nijak špatně. Rval ji ranou k tyči, navíc i dost vysoko, ale fantastický zákrok předvedl ostravský brankář. Především toho pochvalme.
Ve Slovácku jsou neskuteční borci, jen skládám slova obdivu. Moc se o nich nemluví, ale šlape jim to. Rychlí kluci, kompaktní obrana, nepustili Olomouc do jediné šance. To je především zásluha Slovácka, nikoli jenom slabota soupeře. Fandím jim, jak dokážou naše přední kluby potrápit, v této roli vlastně vystřídali Jablonec. Znám dobře chemii v klubu, nenechají se zvenčí rozbít, soudržnost je veliká. Pokud se budou vyhýbat bujařejším oslavám, region k nim láká, můžou se prodrat do první trojky.
Stejně tak ovšem oceňuju i Hradec Králové, České Budějovice, je víc mančaftů, kterých se musí favoriti bát, že je připraví o body. Rád se na ně koukám. A díky jejich přístupu padá dost gólů, z toho se přece musíme my, milovníci hezkého fotbalu, radovat. Trenéři nutí hrát mužstva dopředu, to je super. Poslední bezbrankový výsledek se váže k utkání Teplice-Olomouc ze dne 26. září. To je přece paráda.
