Liga má očekávanou podobu, vedoucí trio jede, Slavia, Plzeň, Sparta si poradily s protivníky, kteří nemají takovou kvalitu. Teď přijde malé kolo pravdy, Plzeň hraje ve Zlíně, na pořadu je ovšem především derby. Je tu sice ještě nadstavbová část, kde se mančafty opět utkají, pokud by se však podařilo Slavii doma vyhrát, už by bylo pro Spartu hodně složité pomýšlet na titul. Čeká ji sice ještě dohrávka v Jablonci, ale tam je těžké vyhrávat. Její ztráta už by byla dost vysoká, nemůže si dovolit prohrát.
Slavia je totiž ve formě. Když si vzpomeneme na začátek jara, na domácí porážky s Karvinou a v poháru se Spartou, byli jsme zvědaví, jak se z toho dostane. Vlastním způsobem, nejen hráčským kádrem a kvalitou, ale především pracovitostí a poctivostí všechno otočila a dostala se do pohody. Teď bude pro Spartu velice těžké ji z ní dostat. Ale derby je vždycky zvláštní.
Mně imponuje, jak je nastavená Viktoria Plzeň. Neustále čelí tlakům, od fanoušků, médií, odborníků i neodborníků, že vyhrává jen o gól se štěstím, jak je to nekoukatelné a další výhrady. V Plzni si však jedou svoje, mají nějakou vizi, jak dělat fotbal, a tak to dělají. Nenechají se vykolejit. Pro ni je ohromné, že ji vedou lidi, kteří prostředí dobře znají a milují ho. Na lavičce Michal Bílek a Pavel Horváth, ale i Marek Bakoš, Daniel Kolář a ostatní. Hráči stojí za nimi a jsou tu výsledky.
Pak se zákonitě dostaví takové pohodové zápasy jako nyní s Pardubicemi, kdy se vyhraje 4:0, nebo na podzim 6:0 s Bohemkou. Občas to přijde, je to odměna za poctivou práci. Další zápas je však znovu od nuly, ale kluci to vědí a nic nepodcení.
Musím znovu ocenit plzeňské obránce v útočné fázi, při zakončení. Stoper Lukáš Hejda dal opět gól, přidal se Milan Havel, moc se mi líbí, jak se zapojují do útočení. Pro soupeře je to hrozně těžké bránit. Přichází standardka, velké nebezpečí. Ofenzivní situace, nabíhají krajní obránci, opět velké nebezpečí. Plzeň musí jenom litovat, že nezvládla jasný zápas na Spartě, byla by na tom o mnoho lépe. Ale to už je pryč.
Přemotivovanost svazuje nohy
Vnímám poznámky, že soupeři těmto týmům góly víceméně darovali neuvěřitelnými chybami a přehmaty. Hradec ulehčil cestu k bodům Slavii, Pardubice zbytečným vyloučením Plzni, Zlín nedůsledností Spartě, ale i Bohemka doma nepochopitelným kiksem a rovněž vyloučením Ostravě. Její hráč Vaníček své zaváhání nazval výstižně kravinou. A fanoušek jen kroutí hlavou, jak ligový fotbalista něco takového může vyvést.
Je však nutné vidět, že proti tobě stojí nesmírně vyspělý a kvalitní protivník, kterého nepotkáváš každý týden. Připravujete se na něj, napětí veliké, jestli to zvládneme, zda aspoň urveme bod, nebo naopak přijde ostuda. Dostaví se přemotivovanost, vědomí, že každý souboj, každý zásah s míčem může být osudový. Protože když hrajete proti jinému soupeři, který není na takové výši, tak zaváhání často nepotrestá. Nedá gól, nevyužije to. Kdežto proti špičce ligy víte, že ta pravděpodobnost je vysoká.
Není to tedy jen to, že nějaký tým, jako například Hradec Králové proti Slavii, selže. On se snažil hrát, jak nejlépe umí, ale kvalita proti byla obrovská. A pak ještě přijdou chyby, které by jinak nenastaly. I proto jsou tyto týmy vepředu, protože dokážou zaváhání, psychickou rozladěnost papírově slabších protivníků využít.
Milan Fukal
Věk: 47 let
Někdejší důrazný stoper. Se Spartou získal dva ligové tituly, skvělé jméno si udělal v německé bundeslize, kde strávil celkem šest sezon - nejdříve v Hamburku, pak v Borussii Mönchengladbach. Za národní tým nastoupil k 19 reprezentačním zápasům.
Na prvním místě v tabulce střelců je nyní se dvanácti góly Václav Jurečka ze Slovácka, proti Mladé Boleslavi skóroval dvakrát z pozice náhradníka. Z logiky věci by na čele být neměl, protože nehraje za nejlepší týmy v soutěži. Nadře se na gól více, nemá takovou podporu, soupeř se nemusí tolik soustřeďovat na další hráče, koncentruje se hlavně na něj. Ale i to se stává, že si korunu nasadí nečekaní vládci, jakými byli dříve Kowalík nebo Ordoš.
Ukazuje to však na jeho kvalitu. Nemá cenu zkoumat, jestli je to spravedlivé, či ne. Je tam a góly dává. Já před ním naopak smekám, jaký je to borec. Moc mu to přeju. Vydařila se mu sezona, všechno najednou funguje. Klape mu to nejspíš v osobním životě, rozumí si se spoluhráči. V osmadvaceti už vyzrál, situace, které dříve neproměnil, řeší úplně jinak a správně. Dřív netrefil ani zařízení, teď jsou z toho góly. Chemie útočníků je zvláštní a Jurečka se vyladil do mentální pohody.
Nepochopitelná Boleslav
Mladou Boleslav převzal Pavel Hoftych. Z mého pohledu výborný trenér, ale já především nechápu, co se děje v Mladé Boleslavi. Jak klub funguje, pro nezávislého pozorovatele je to naprosto nečitelné.
Proboha, s takovým mančaftem, s takovým hráči přece nemůžu hrát sedmého fleka! S tou kvalitou musím bojovat o přední příčky, trápit Slavii, Spartu, Plzeň, jet na plné kule do posledního kola. Byli tam skvělí trenéři, Karel Jarolím patří určitě mezi nejuznávanější, a pořád to neklape. Je tam něco špatně, nevím ovšem co.
A ještě k odvolaným penaltám na Letné v souboji Sparty se Zlínem. Obě byly odvolány, i když se chvilku situace zkoumá a není to nic příjemného, což chápu, pořád je to lepší, než aby přišla nějaká nespravedlnost. VAR tu je, už tu zůstane, stal se součástí fotbalu. Odpadávají dohady po zápasu, protesty, teď se to vyřeší rovnou, rozhodčí to vysvětlí a já to beru.
