A pak: také Karviná měla za bezbrankového stavu dvě velké příležitosti. Co by se stalo, kdyby je proměnila? To mi jako dominantní nepřipadá.
Připomenu ještě podzimní kolo, kdy Sparta otočila doma zápas s Teplicemi, přestože od 4. minuty hrála v deseti.
Ale v závěru prvního poločasu za stavu 0:1 šel teplický hráč sám na branku a neproměnil. A zase otázka, co by bylo…
Jde tedy i o kvalitu soupeře, jeho schopnost být efektivní.
To předvedl Jablonec na Slavii. Nehrál žádného zanďoura, pro nestranného fanouška sedm gólů byla naprostá paráda.
Prokázalo se, jakou má Slavia obrovskou útočnou kvalitu, jíž Jablonec nedokázal odolat, včetně rozhodujícího rohového kopu v nastavení. Tomu se dá těžko čelit.
Znovu se střelecky prosadil Václav Jurečka. Skóroval dvakrát, jeden gól mu pro ofsajd neuznali, a už se s deseti zásahy dotáhl v tabulce střelců na Marka Havlíka ze Slovácka.
Můj názor na něj je stejný a rád ho zopakuju: líbí se mi už od doby, kdy hrál ve Slovácku, je to vysloveně inteligentní útočník.
Osobně ho neznám, neseděl jsem s ním v kabině, ale je to kluk, který mi imponuje. Dnes je pro Slavii nenahraditelný, tvrdí to i trenér Trpišovský.
Byla doba, kdy takovou pozici neměl. Jede si však po svém a nic ho nevykolejí. Pro mě je ztělesněním hráče, který jede na sto procent a chce něco dokázat.
Navíc je absolutně týmový. Nebyla náhoda, že při vítězném gólu šel na zadní tyč a rozhodl o výhře.
Slavia byla ovšem dříve silná nejen v útočné fázi, ale i v obraně. Na podzim dostala jen třináct gólů, z toho doma pouze šest. A teď najednou tři za jeden zápas.
Jablonec měl i další šance, které mohl využít. Slávistická obrana nefungovala. Inkasovala dva góly do prázdné branky, třetí z malého vápna. To jsou situace, kdy nejde o zaváhání jednotlivce, ale řetězec chyb. Dost mě to zaskočilo.
Mnohý si řekne - když přijede vyspělejší soupeř, Slavii při takové defenzivě vytrestá. Sparta nebo někdo v evropské soutěži.
Ale stačí si zase připomenout, že AS Řím neměl snad jedinou šanci. Sparta v derby vůbec žádnou, vyrovnala po zoufalém centru a nesmyslné ruce slávistického stopera. Je to tedy i o přístupu a o tom, jaké měli od trenéra pokyny.
Baník prohrál v Českých Budějovicích vysoko 0:3. Opět mě zklamal a to je už běžné, není to jen v této sezoně.
Přál bych si, aby byl v tabulce co nejvýš a trápil favority, ale nedaří se mu to. Ztrácí body strašně lacino. I s tím, že Budějovice hrají o život. Nečekal jsem, že Baník schytá trojku.
Co se děje v Budějovicích, nedokážu přesně posoudit, nejsem u toho, nemám informace. Nebudu hodnotit, co kdo říká, jedna či druhá strana. Fanoušci utkání bojkotují, dávají jasně najevo nesouhlas s tím, jak je klub vedený. Není to dobře, že nepodpoří mužstvo, kterému jde o všechno.
Na druhé straně je to důkaz, že jim o klub, který je mi hodně sympatický, jde. Není jim lhostejný, chtějí reagovat. To není úplně obvyklé.
Stává se to jen u velkých klubů, ve Slavii v mírné historii, ve Spartě nedávno. Chtějí se vyjádřit, třeba tímto způsobem, to je od nich potvrzení vztahu.
Bohemka prohrávala v Hradci nula dva, nastoupil náhradník Jan Shejbal a vyrovnal. Nemyslím si, že se zrodil střelec, jen se to povedlo. Honzu znám dobře, v Hradci jako mladíček začínal, když já tam s kariérou končil, bylo to v něm.
Uměl vystřelit, zakončit, dával góly. Vybudoval si spíš pověst bijce, bojovného Rumcajse a obranáře, ale má to v sobě. Takže náhoda, ovšem ne překvapení.
Můj velký obdiv zasluhují Pardubice. Přišly na Slovácku o vedení, hrály v deseti, bod by byl pro ně pořád zlatý. Mohly by se chlubit, že to v nelichotivé situaci ubránily. Ale jdou do protiútoku ve čtyřech lidech, nesmíří se s tím, že už mají jen bránit.
Tohle vítězství není jen o třech bodech, ale vstoupí do historie, bude se ukazovat jako příklad, jak se dá vůlí, přesvědčením o svých schopnostech vyhrát. Co všechno v hráčích je a co z nich dovede vedení včetně trenéra dostat. Tohle se v Pardubicích však děje už delší čas a moc se mi to líbí.
Milan Fukal
- Někdejší důrazný stoper. Narodil se 16. května 1975.
- Se Spartou získal dva ligové tituly, skvělé jméno si udělal v německé bundeslize, kde strávil šest sezon. Nejdříve v Hamburku, pak v Borussii Mönchengladbach. Hrál i za Bohemians, Jablonec a Hradec Králové.
- Za českou reprezentaci nastoupil k 19 zápasům.
