Proč jste se rozhodla věnovat tomuto velice náročnému sportu?
To "zavinil" bratr, který si skoky oblíbil, a tak jsem to na malých sněhových můstcích zkoušela od šesti let v Desné taky. Mezi kluky jsem byla jediná holka. S přibývajícími lety jsem přešla na klasické můstky a ve 14 letech se dokonce zúčastnila i mezinárodního závodu.
Jaké pocity jste prožívala v úvodním období po vstupu do skokanského života?
Nevalné! V juniorském věku jsem několik let s dalšími pěti holkami závodila v Jilemnici, ale moc se mi nedařilo, v týmu jsem byla spíš jen do počtu. Pociťovala jsem jakýmsi útlum. Jedinou velkou radostí bylo v roce 2013 vítězství našeho týmu na olympijském festivalu v Rumunsku. Navíc jsem s natrženými kolenními vazy skončila na operačním sále a potom osm měsíců rehabilitovala. Přesto jsem se ke skokům vrátila, staly se asi mým osudem.
Kdy nastal obrat k lepšímu?
Až v sezoně 2018/2019, kdy jsem se poprvé zúčastnila závodů Světového poháru. A zase nastala zdravotní komplikace v podobě natrženého třísla. To už však nucená přestávka trvala jen dva měsíce. Moje snaha o co nejlepší výkony byla v roce 2022 odměněna nominací na olympijské hry.
Do Pekingu jste se vydala i se sestrou Anežkou. Co byste řekla na její adresu?
Bavila ji atletika, ale v devíti letech zkusila po mém vzoru i skoky a už u nich zůstala. V 15 letech oblékla reprezentační dres a po několika závodech ve Světovém i Kontinentálním poháru dostala nominaci na olympijské hry. Pochopitelně nečekala, že se jí tak brzy splní životní sen. Navíc do Pekingu odletěla jako nejmladší členka celé české výpravy. Byla to pro ni obrovská motivace do další činnosti. Mimochodem od 19. ledna se zúčastní další velké akce - olympiády mládeže v Koreji.
Převažuje u vás sesterská rivalita, nebo vzájemná spolupráce?
Určitě to druhé. Například před dvěma lety se stala mistryní republiky a na moji adresu začala chodit slova útěchy, že jsem chudák prohrála s mnohem mladší sestrou. Obě jsme se tomu dost dlouho smály.
Takže se neberete jako soupeřky?
V žádném případě. Fandíme si a já se snažím předávat jí některé dlouholeté zkušenosti. Jsem moc ráda, že dosahuje pěkných výsledků. Je odvážná, veselá, umí vytvořit výbornou atmosféru.
Rozumíte si na tréninku i v závodech?
Už jsme spolu vlastně jen při závodech. Anežka totiž využila možnosti studovat na sportovním gymnáziu v rakouském Stamsu, kde může i trénovat, což je velice důležité.
Jak se jí tam líbí?
První týdny pro ni nebyly jednoduché. Němčinu musela často nahrazovat angličtinou, kterou zvládá lépe. Čekala tam také víc starších skokanek, od nichž by se mohla učit, ale celkově je spokojená. Zjišťuje, že škola se sportem, hlavně v náplni tréninků, tam jde skloubit lépe než v Česku. Je určitě dobře, že zvolila tuto cestu. Může tam vidět zase něco nového, co může pomoci i celému našemu reprezentačnímu týmu.
Jaké jsou tedy současné podmínky pro český ženský skok na lyžích?
Zlepšily se. V létě se můžeme připravovat v Liberci a v zimě v Harrachově. Nové vedení našeho úseku s námi víc komunikuje, zajímá se o naše názory. Máme velice dobrého kondičního trenéra a díky ekonomické podpoře lyžařského svazu a Dukly Liberec se můžeme účastnit všech závodů Světového poháru, kterých bude kolem dvaceti. V přípravě na tuto sezonu jsme se dokonce mohly seznámit s větrným tunelem ve Švédsku.
Máte i nějakou příhodu, na kterou ráda vzpomínáte?
Je z polského Zakopaného, kde náš ženský tým šel na trénink. U můstku však byla tak strašná mlha, že bylo vidět jen na pár kroků. Blízko nás stálo několik zahraničních skokanů. Zdálo se, že jde o zkušené závodníky, a přesto se těžko srozumitelnou řečí rozhodli, že skákat v této mlze nepůjdou. V tu chvíli si naše dívčí parta řekla, že to zkusíme. Což se také stalo. Nebylo to od nás asi moc rozumné, ale těšilo nás, že jsme byly odvážnější a tento tým mužů "porazily".
A jak jste spokojená s výkony v aktuální sezoně?
V devíti z deseti závodů Světového poháru jsem bodovala čili skončila do 30. místa a v žebříčku mi patří 24. příčka. Nepovedlo se mi to pouze v jednom ze dvou víkendových závodů v Japonsku. Musím přiznat, že výsledky mě zatím uspokojují víc než předvedené skoky.
Co byste potřebovala zlepšit?
Vím, že mám dost velké rezervy hlavně ve druhé letové fázi, což se pak negativně projevuje i v doskoku. Do sezony jsem vstupovala s přáním, abych ze svých vystoupení bez nervové zátěže měla radost. K plné spokojenosti bych potřebovala zlepšit časté hodnocení, že první skok byl o dost lepší než druhý či naopak. Zatím se mi moc nedaří zvládnout oba skoky stejně dobře.
