Ambiciózní návrh stavby, který vznikl v ateliérech firmy DECO Group, navíc počítá i s možností výstavby dalších sportovišť; například běžkařského tunelu, curlingové plochy, hokejových kluzišť či cyklistického areálu. Všechna by se nacházela v jediném areálu o rozloze 760 tisíc metrů čtverečních na pomezí pražských městských částí Radotín a Velká Chuchle.

První krůčky k realizaci plánu, jenž je i na evropské poměry unikátní, už mají projektanti za sebou. Teď, na konci února 2019, postoupili do fáze, kdy jsou předběžně domluveni s majiteli pozemků a současně probíhají jednání se zástupci sportovních organizací, dotčenými městskými částmi a také s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).

"Není to tak, že by si nějací kluci vymysleli ptákovinu a mají ji v šuplíku. Náš projekt byl a je hodně projednávaný a konzultovaný se všemi hlavními orgány, kterých se týká. A nenašly se v něm fatální chyby," říká architekt Petr Bedrna. 

Podle autorů studie se navíc o plán SAL už začínají zajímat i potenciální soukromí investoři, kteří by podle plánu projektantů měli společně s veřejnými financemi naplnit investiční rozpočet, jejž odhadují na šest miliard korun.

V kolem tekoucí Berounce ale uplyne ještě mnoho vody, než by se smělé plány mohly stát skutečností. I v případě nejoptimističtějších scénářů se bude na okraji Prahy lyžovat nejdříve v roce 2024.

Pro školy, veřejnost i profesionály

Ze sportovního hlediska má vize, kterou autoři zformovali v doposud neveřejné studii (viz galerie v záhlaví článku), nepochybně značnou atraktivitu pro amatéry i profesionály. Například krytá sjezdovka, kolem níž má celý areál vyrůst, by nabídla možnost dostupného lyžování široké veřejnosti bez nutnosti cestování do příhraničních hor. 

Krytý svah by navíc mohli využít nejen sportovně aktivní obyvatelé Prahy a Středočeského kraje, ale k povinným lyžařským výcvikům také školáci a studenti z více než pěti stovek pražských škol.

"Takový projekt unese jen Praha. Středočeský kraj a Praha mají dohromady 2,5 milionu obyvatel a silné sportovní zázemí. Odtud lidi jezdí sportovat po celé republice. Jen tady se dají investiční vstupy napočítat tak, že se někdy vrátí," říká Bedrna. "Tak jako lidi jezdí o víkendu trávit čas do obchodního centra, tak tady konečně budou moct sportovat. Budou tam i obchody a zázemí a centralizuje se to na jedno místo," dodává.

Zastřešená sjezdovka a na ni napojený běžkařský tunel by pomohly také profesionálním lyžařům, snowboardistům, běžkařům a biatlonistům. Ti se doposud na hlavní sezonu připravovali hlavně na alpských ledovcích, ale jak ukázal třeba loňský podzim, i těchto velehor se už dotýkají globální změny klimatu. A varianta cestování za zimou na jižní polokouli, například na Nový Zéland nebo do Jižní Ameriky, je ještě o řád nákladnější než soustředění v Alpách.

"Při těch současných jasných klimatických změnách by to byla pro české lyžování strašná pomoc. Děti teď musí vyrážet na ledovce a stojí to mnoho peněz. Ne že by ta hala ledovce nahradila, ale nesmírně pomůže k lyžování mládeže, dětí a občas i reprezentantů," říká šéf českých sjezdařů Aleš Krýzl, otec reprezentanta Kryštofa Krýzla.

Obdobně to vidí i Marek Jelínek, trenér olympijské šampionky a čerstvé mistryně světa ve snowboardcrossu Evy Samkové. "Když mohou mít lyžařskou halu v Dubaji, kde je tradice lyžování nulová, proč by nemohla být hala u Prahy?" pokládá si řečnickou otázku. "Pokud budeme moci trénovat v hale v Praze, třeba po nocích nebo předtím či potom, co se tam dostanou lidi, tak se najednou posuneme ze tří procent toho, jak bychom mohli trénovat v Čechách, třeba na devadesát procent. Pak bychom tu mohli mít Evek Samkových spoustu," dodává.  

Svaz lyžařů ČR, pod který snowboardisté i sjezdaři spadají, se ostatně od prvních návrhů z roku 2016 až dosud o věc aktivně zajímá a snaží se všemožně pomoci.

Související

Sjezdovka v Praze sportovce přesvědčila, Babiš se na projekt teprve podívá

Přehled

Zájem o SAL, spojený s opatrností kolem rozpočtu, pak vyjadřují i další zástupci dotčených sportovních organizací, které Aktuálně.cz oslovilo, od běžkařů přes cyklisty až po rychlobruslaře. (Jejich vyjádření si můžete přečíst v grafice "Unikátní šance i velká výzva".)

Kdo se přidá?

Smělé vize jsou jedna věc, ovšem účty za jejich proplacení druhá. Celkové náklady na maximální verzi celého sportovního areálu, tedy včetně kryté sjezdovky, stadionu s rychlobruslařským oválem, velodromu, curlingové plochy, běžkařského tunelu a venkovních sportovišť, odhadují autoři návrhu na šest miliard korun. To je jen o miliardu méně, než je současný rozpočet ministerstva školství pro kapitolu sport.

Projektanti ovšem počítají s tím, že se jejich vize nemusí naplnit hned a některé stavby mohou vyrůst v modifikované formě, později anebo se nepostaví vůbec. Záležet bude na zájmu soukromých investorů, sportovních svazů a především veřejných institucí, tedy města Prahy a dotčených ministerstev.

Ale i za předpokladu, že budou nejprve realizovány jen některé části SAL, stále půjde o velké sumy. Jen výkup pozemků spolkne stamiliony a minimalistická varianta pouze se sjezdovkou, běžkařským tunelem a zázemím přijde na 2,5 miliardy. Na druhou stranu ačkoliv je právě tato část areálu nejdražší položkou na celkovém účtu, také má být nejvýnosnější.

"Z pohledu potenciálního investora je nejziskovější částí projektu skiareál. U něj by při dodržení nastavených parametrů měla být kalkulována EBITDA (provozní zisk před zdaněním a odpisy, pozn. red.) ve výši 200-250 milionů korun ročně," říká Michal Rozehnal z firmy Reporting.cz, jenž vytvářel ekonomický model. I proto SAL údajně už nyní láká potenciální fundátory. "Máme ověřeno od čtyř pěti stran, že by to dokázaly zafinancovat," tvrdí Bedrna.

Související

Soumrak lyžování v Česku. Sněhu ubývá a děla klimatickou změnu nezastaví

U dalších staveb už je ekonomika investice i provozu složitější. Například stavba stadionu s rychlobruslařským oválem by přišla na 700 milionů a další miliony bude stát provoz. I ten by ale podle předběžných rozpočtů teoreticky mohl být ziskový, tedy pokud uvnitř stadionu současně vzniknou dvě zisková kluziště pro lední hokej.

Alespoň na papíře si obstojně stojí i velodrom, který sice investičně vyjde na 300 milionů, ale podle ekonoma Rozehnala může provozně být na "černé nule". Že nejde o zcela lichý předpoklad, potvrdil Aktuálně.cz i předseda svazu cyklistů Marek Petr, podle kterého podobné instituce ve světě ekonomicky fungují. Naopak venkovní cyklopark s pořizovacími náklady kolem 80 milionů korun bude provozně ztrátový.

I kvůli nižší ziskovosti, či dokonce ztrátovosti dalších sportovišť ale autoři návrhu počítají s tím, že bude nutná spoluúčast veřejných peněz, a vznikne tak v Česku sice často zmiňovaný, ale jen zřídka realizovaný projekt typu PPP, který kombinuje veřejné a soukromé zdroje.

Premisu, která počítá s finanční participací veřejných institucí, vedle autorů uznávají i oslovené sportovní organizace. "Co se týče financování a provozu, tak si myslím, že by to mohlo podpořit město či stát, a to jak co se týče investice, tak případnými granty na provoz," říká například předseda České unie sportu Miroslav Jansta, který je projektu nakloněn a hodlá mu aktivně pomáhat.

Jak ale upozorňuje Jiří Kejval, hlava Českého olympijského výboru, i tento typ spolupráce má svá úskalí. "Z minulosti známe, že je to velmi složitý proces, a popravdě řečeno málokdy se něco takového povedlo. Byli bychom rádi, kdyby se to tady podařilo, ale asi to půjde obtížně zrealizovat," varuje Kejval.

Kývne město i stát?

Nejzásadnější každopádně bude stanovisko, které k věci zaujme hlavní město Praha a dotčená ministerstva, popřípadě vláda. Pro ně by mělo být hlavním argumentem masové sportovní vyžití veřejnosti a postavení dosud jen slibovaných sportovišť.

Dílčí výhodou by také měla být snadná dopravní dostupnost areálu SAL. Místo je dobře obslouženo městskou hromadnou dopravou, včetně příměstských vlaků, a nedaleko se nachází pražský obchvat a Strakonická dálnice. Dalším pozitivem, kterým chtějí projektanti veřejnost i investory přesvědčit, je synergie mezi jednotlivými sportovišti. Zázemí sjezdovky může posloužit i ostatním plánovaným halám, stejně jako teplo, které se při chlazení vytváří.

Související

Lyžařská hala, velodrom, ovál. V Praze se chystá areál, který nemá v Evropě obdoby

16 fotografií

Sdílené budou i parkovací plochy, které by dokonce mohly posloužit jako parkoviště P+R. Plusovým znaménkem by mohl být hodnocen i venkovní areál, zaměřený převážně na cyklisty, který bude napojen na hojně využívané cyklostezky podél Berounky a Vltavy a zatraktivní v současnosti nepříliš vábné území.

Co se týče postoje Prahy, jsou jednání mezi firmou DECO a magistrátem na samém počátku, dílem i kvůli tomu, že se po podzimních volbách vyměnilo vedení města. SAL už ale vyjádřili opatrnou podporu političtí zástupci obou městských částí, kterých se katastrálně týká. "Jsme sportovně naladěná radnice a tyhle věci podporujeme. Ale zase tomu nejdeme úplně bezhlavě naproti. Úplný souhlas bychom tomu dali, až budeme mít zcela jasnou a konkrétní představu, jak to bude řešeno, zejména z pohledu dopravy, říká například starosta Radotína Karel Hanzlík (ODS).

Také postoj ministerstev se teprve bude formovat. Stavbě rychlobruslařského oválu či velodromu, ať už vyrostou kdekoliv, například několikrát verbálně vyjádřil podporu i premiér Andrej Babiš (ANO). Ten sice základní návrh SAL již před rokem viděl, ale na vyjádření jednoznačného stanoviska je alespoň podle vládního zmocněnce pro sport Milana Hniličky (ANO) ještě brzy.

"Určitě je to unikátní projekt a ze sportovního hlediska se mi líbí. Ale než tomu vyjádřím jako zmocněnec za sport podporu, potřebuji získat více informací. Zcela zásadní pro mě je, jak bude nastavený ekonomický rámec. Tedy kdo by byl investorem, jaká by byla udržitelnost jednotlivých staveb, jak by se hradil provoz nevýdělečných zařízení, jaká by měla být očekávaná spoluúčast státu a tak dále," říká Hnilička.

Zdali svými grandiózními vizemi dokážou autoři projektu dotčené instituce a investory přesvědčit, se ukáže v následujících měsících a letech. "Všichni na to koukají nadšení, ale berou to jako abstrakci, něco nereálného. Jenže tyhle projekty bez šílenců nevzniknou," dodává architekt Bedrna.

Nejbližší kryté sjezdovky, běžkařské tunely a velodromy v Evropě | Foto: DECO Group