Rozvadov - Česká pokerová hvězda Martin Kabrhel skončil osmý na turnaji v Rozvadově a odnesl si 366 762 euro, v přepočtu téměř deset milionů korun. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hodnotil své vystoupení a zároveň se i zamýšlel nad tím, proč se mu u stolů se žetony daří. "Jsem dobrý v počítání," říká.
S výsledkem rozvadovského turnaje jste spokojený?
Spokojený bych byl, kdybych vyhrál. Úspěch to je, ale slovo spokojený bych určitě nepoužil. Přirovnávám to k tenisovému turnaji. Když vyhrajete Wimbledon, je to fajn, když skončíte ve čtvrtfinále, nejste nadšení, že jste vypadli, i když jste mezi nejlepšími osmi.
Proč jste vypadl?
Turnajový poker je nemilosrdný v tom, že můžete vypadnout kdykoliv. Už když zaplatíte vstup do turnaje, je dobré k tomu přistupovat tak, že jste o ty peníze přišel a nic se vám nevrátí. Jen deset až dvacet procent pole jsou placené pozice, takže osmdesát až devadesát procent lidí odejde z turnaje bez peněz. Můžete skutečně vypadnout každou handu (v každém kole). Může se stát, že najednou přijdete o všechny chipy, všechny žetony. Tedy na turnajích tohoto typu, kde se hraje no limit holdem poker. A opravdu nevíte, kdy to může přijít. Připravujete se na další den v sedmidenním turnaji, zahrajete první ruku a jste venku. Ale abych odpověděl na otázku: vypadl jsem, protože soupeř měl na konci lepší kombinaci.
Dalo se s tím něco dělat?
Měl jsem poměrně velkou smůlu, protože jsem měl dream spot, žetony jsem dal do hry všechny, když jsem měl asi 70 procent pravděpodobnosti na výhru. Vypadalo to, že vyhraju, a dokonce budu pokračovat s velkým stackem. Byl bych druhý, třetí na chipech celkem, což by byla skvělá pozice do dalších bojů. No ale přišla špatná karta, to je něco, co neovlivním.
Neříkáte si zpětně, že jste udělal nějakou chybu, při něčem se rozhodnout lépe?
Ne.
Podle mnohých jste dnes nejlepším hráčem pokeru v Česku. Vidíte to stejně?
Asi bych s tím mohl souhlasit, ale Česká republika je malá. Takže to není něco, co bych měl brát jako velký úspěch.
Na světové turnaje do zahraničí už nejezdíte tak často jako dřív. Proč?
Když jsem se kolem roku 2008 seznámil s pokerem, tak jsem se tomu věnoval na profesionální úrovni. Rok dva jsem opravdu pravidelně objížděl turnaje. Ale už tehdy jsem věděl, že to není něco, co bych chtěl dělat celý život. Není o co stát.
Co vám vadilo?
Každý týden jste někde jinde, na jiném místě světa. Já osobně nerad cestuju. V aktuálním nastavení mám poker jako hobby, z Česka to mám kousek do Německa, nebo tady na Rozvadově začíná přibývat zajímavých akcí. Když mám v létě čas, tak se snažím dostat do Las Vegas, kde bývá pravidelně taková starší sestřička této akce.
Co je vaším hlavním zaměstnáním?
Jsem matematik. Celý život se věnuju aplikované matematice, dělal jsem a dělám věci, které souvisejí s obchodováním na finančních trzích, na energetických burzách. Mám také úvazek v sázkové kanceláři, kde dělám různé analýzy.
Vítězný Dominik Nitsche si z Rozvadova odnesl v přepočtu asi 90 milionů korun. Vy jste vyhrál téměř deset milionů korun. Bral jste někdy víc?
Je to zřejmě moje největší turnajová výhra. Což není tak překvapivé, protože turnajů s takto vysokým vstupním vkladem (v Rozvadově byl 111 111 eur, v přepočtu asi 2,8 milionu korun) se příliš nekoná. I malá výhra pak může být zajímavá. Vůči buy-inu jsem vyhrál relativně málo. I když je to hodně peněz. Asi i z hlediska celého českého pokeru to bude letošní nejvyšší výhra. I několik dalších budu mít zase já, protože se mi podařilo něco trefit i ve větších turnajích ve Vegas.
Je třeba podotknout, že tak jako si většina hráčů neplatí sama startovné, ani výhry jim celé nezůstávají. Jak to máte vy?
Turnaj hrálo 132 lidí, z nich si myslím, že tak 120 nehraje za své peníze. Funguje to na staking partnerech, sponzorech. Je to běžná věc. U mě je jeden z hlavních partnerů zdejší resort a jeho majitel.
Co jsou vaše silné stránky?
Zjednodušeně řečeno, jsem poměrně dobrý v počítání. Pro mě je poker aplikace matematiky. Jsou tam nějaké přídavné věci. Ale v zásadě je to matematika, stejně jako obchodování na finančních trzích nebo sportovní sázky. Je to hra s informacemi. A já jsem dobrý v analýze informací, které z této hry vyplývají. Tedy jsem dobrý v rozhodnutích, která jsou matematicky spočítatelná. V těch prakticky nebudu dělat chyby. A pak je druhá část, kdy by měl člověk z těch hráčů umět ty informace získat, a tady se bavíme i o takových populárních věcech jako číst hráče, umět rozumět jeho gestům, mimice. V tom se snažím zlepšovat.
Jak se na tom dá pracovat?
Hrát, koukat na videa z turnajů. Důležité je analyzovat chování soupeřů i při hře. Mně je třeba vytýkáno, že hraju hodně pomalu, což je asi pravda. Právě proto, že o tom všem hodně přemýšlím. Spousta hráčů přepíná v průběhu turnaje, v průběhu hry na autopilota, to já nedělám. Po turnajích pak bývám velmi unavený.
Připravoval jste se nějak speciálně na rozvadovský turnaj?
Klíčové je dobře se vyspat a být odpočatý. Být v dobré psychické pohodě. Takže jsem všechny poprosil, ať mě tak den před akcí neruší jinými věcmi. Ale že bych týden nedělal nic jiného a meditoval, to ne.
Spousta hráčů má různé rituály, stereotypy. Máte i vy něco specifického?
Navenek se snažím dělat prakticky stejné věci, ať mám dvě esa, nebo horší kombinaci. Tvářit se stejně a podobně. Ale to asi nebude nic výjimečného. Žádnou králičí pacičku, kterou bych vždy pro štěstí políbil, nemám.
