Rodiče si pro něj vysnili akademickou dráhu, ale Merckx se stal nenasytným cyklistickým šampionem a na přelomu 60. a 70. let krutovládcem Tour. Média tehdy psala o Planetě Merckx nebo o merckxismu.
Ve 23 letech Belgičana angažovala ambiciózní italská stáj Faema, pro kterou Merckx v roce 1968 poprvé vyhrál Giro. Už předtím měl na kontě několik hodnotných vítězství, přesto jsou Italové překvapení, že jim domácí rybník vypálil "belgický rovinář".
Tour v témže roce ještě Merckx kvůli velkému závodnímu vytížení vynechává, ovšem v roce 1969 cílí na prestižní double. Na Giru opět vládne, než je za podivných okolností organizátory nařčen z dopingu.
Obviní Italy ze sabotáže ve prospěch italského jezdce Felice Gimondiho, nakonec je Mezinárodní cyklistickou unií očištěn, a byť mu skvěle rozjeté Giro nikdo nevrátí, na Tour startovat může. Poprvé v životě.
A je to debut z říše snů. Merckx vítězí s náskokem bezmála 18 minut, v pasážích, kdy by mohl časový polštář v klidu bránit, deptá soupeře dalšími a dalšími útoky. V Belgii se stává národním hrdinou a po vítězství na Tour je přijat na audienci u královské rodiny.
Tragédie na dráze a výkony za prahem bolesti
Jenže na události bohatý rok 1969 končí tragicky. Merckx se při závodě v dráhové cyklistice připlete k nehodě, při níž umírá jeho vodič na motorce Fernand Wambst. Sám Merckx končí v bezvědomí, s otřesem mozku a prasklým páteřním obratlem.
Lékaři mu doporučují konec kariéry, avšak Belgičan po zotavení přesto usedá na kolo a znovu dominuje. Až o mnoho let později přizná, jak velké problémy se zády ho od nešťastné havárky limitovaly a že už na kole nikdy neseděl pohodlně. Tělo bylo vyhozeno z osy, při jízdě sténalo.
Na Tour 1970 triumfuje po osmi vítězných etapách a opět s obřím náskokem. Soupeři bojují jen o druhou pozici. V roce 1971 bere už jako jezdec týmu Molteni první místo i díky pádu a odstoupení Španěla Luise Ocani. O rok později při čtvrtém startu na "Staré dámě" počtvrté vítězí.
Jeho triumfy se začínají zajídat. Francouzi se strachují o rekord pěti vítězství Jacquese Anquetila, konkurenti stěží rozdýchávají Merckxovy příjmy a výhry skoro v každém závodě, na kterém startuje. Vždyť jen v roce 1970 slavil první místo v 54 případech.
Mezi soupeři, fanoušky i novináři se vžije přezdívka Kanibal. Muž, který svým sokům nenechá ani drobky. Merckx je přesně takový, v každém závodě jede jedině na vítězství. V roce 1973 vypouští Tour a na Vueltě kompletuje vítěznou sbírku ze všech tří podniků Grand Tours.
Na Tour roku 1974 není belgický fenomén zdravotně zcela v pořádku, i tak popáté vítězí a dorovnává Anquetila. Další zářez by byl rekordní.
Rána od fanouška a pád Bastily
V roce 1975 je francouzská túra dlouho vyrovnaná, o žlutý dres se přetahují Merckx a domácí Bernard Thévenet. Při stoupání v Pyrenejích proti Belgičanovi vystoupí divák Nello Breton a praští ho pěstí do břicha. Merckx zalapá po dechu, pokračuje, ale ztrácí.
Lékaři mu zjistí zánět ledvin, nicméně Merckx pod prášky pokračuje až do Alp. Tam mu Thévenet pláchne definitivně, Kanibalova éra končí. "Merckx je poražen, Bastila padla!" hlásá jeden z transparentů.
V dalších letech se Merckxova veleúspěšná kariéra pomalu uzavírá. Když ji v roce 1978 ukončí nadobro, zastaví se počítadlo na 525 vítězstvích. Tour i Giro vyhrál pětkrát, Vueltu jednou. Triumfoval na 34 etapách Tour, třikrát se stal mistrem světa mezi profesionály.
Po skončení závodního období Merckx založil firmu na výrobu kol, organizoval závody, sbíral obrazy a užíval si náležité pocty. Papež Jan Pavel II. ho pozval na soukromou audienci, v Belgii mu král Albert II. udělil titul barona. I nadále polykal ročně tisíce kilometrů na kole.
Zároveň porazil rakovinu tlustého střeva a podstoupil operaci srdce. Sedmdesátiny oslavil před čtyřmi lety mimo jiné projížďkou na kole, které se zúčastnil i jeho český kamarád, bývalý fotbalový brankář Anderlechtu Brusel a národního týmu Daniel Zítka.
50 let od Merckxe, století žlutého dresu
109. ročník Tour de France se v sobotu na Merckxovu počest rozjede v hlavním městě Belgie. Ve čtvrtek si diváci v Bruselu užili prezentaci týmů, o víkendu uvidí dvě kompletně belgické etapy a v pondělí už se peloton vydá do Francie.
Vedle připomínky 50 let od prvního Merckxova triumfu na Tour slaví největší cyklistický závod i stoleté výročí žlutého dresu. Maillot jaune byl představen v roce 1919, nebyl součástí Tour od jejího prvopočátku.
Před rokem vozil žlutý dres osm dní Belgičan Greg van Avermaet, vítěz olympiády v Riu. Ani letos na startu Tour nechybí, stejně jako dalších 20 reprezentantů cyklistické velmoci z Beneluxu. Hlavně jim bude patřit podpora fanoušků v prvním závodním víkendu letošní "Staré dámy".
Chris Froome, autor čtyř vítězství na Tour, se na trati neukáže, a proto je jisté, že na historickém trůnu francouzského závodu (zatím) zůstanou Merckx, Anquetil, Bernard Hinault a Miguel Indurain s pěti výhrami.
