Proběhla příprava na novou sezonu podle vašich představ?
Díky loňským výsledkům nemusím absolvovat tradiční domácí nominační závody, takže jsem měl dost času na klidnou přípravu. Kromě tradiční tréninkové náplně jsem tak mohl i experimentovat, hlavně v průjezdech branek a zlepšil jsem si i svoji fyzičku. Jsem rád, že s šestitýdenním tréninkovým drilem u protinožců byl spokojen i otec, který samozřejmě zůstává mým trenérem.
Je možné o vítězstvích v závodech v Penrithu a Lipsku říct, že potvrzují vaši současnou dobrou formu?
Vstupoval jsem do nich rovnou z náročného tréninku, takže oba triumfy mě potěšily. Navíc v obou závodech se sešla výtečná konkurence, včetně olympijského vítěze z Ria Angličana Clarka. Chyběli jen dva tři světoví kajakáři. Horší už byl obrovský zájem trenérů o moje jízdy. Natáčeli si mě, večer u videa studovali a druhý den zkoušeli. Asi se chtěli přiblížit mé technice. Nebylo to moc příjemné, štve mě to.
Vstupujete do nové sezony s nějakými novinkami?
Jsou dvě. Váha lodě se podle nařízení mezinárodní federace po dvou letech opět posunuje z osmi kilogramů na devět. Dal jsem si do ní dvě půlkilová závaží, takže tuto změnu, na rozdíl od děvčat, nevnímám, ale považuju to za krok zpátky. Ta druhá novinka je příjemná. Jde o nové, přiléhavé oblečení, díky němuž se mohu víc položit na loď. Je to velká změna a určitě posun kupředu.
První velkou soutěží bude začátkem června mistrovství Evropy ve slovinském Tacenu. Znáte tamější trať?
Znám ji dost dobře, ale závod jsem tam nejel už čtyři roky. Jezdí se mi tam dobře a před šampionátem se tam určitě ještě podívám. Je tam jiná trať, než třeba v Tróji, je rychlejší i divácky atraktivnější s jedním skokem a těžkou spodní částí. Cítím se však dobře a chci tam bojovat o nejvyšší příčky. Dobře však vím, že to nebude jednoduché. Především Slovinec Kauzer, stříbrný Slovinec z loňské olympiády v Riu, bude chtít v domácím prostředí potvrdit své ambice na nejvyšší příčky.
Jaký máte po šampionátu další program?
Mistrovství republiky a tři závody Světového poháru, z nichž ten první je v Praze. Po této sérii by měla následovat asi desetidenní přestávka, po níž už bude na programu závěrečná příprava na mistrovství světa, které se koná ve dnech 27. září - 1. října ve francouzském Pau.
Máte za sebou už nějaký závod na této trati?
Pouze jeden, s Vítkem Přindišem jsme tam jeli závod dvojic. On jel horní část a já ještě jako junior dolní, ale už je to dávno. Při tréninku jsem tam však strávil hodně času, takže ji celkem dobře znám. Je to sice umělý kanál, ale vybudovaný jako rychlá řeka. Jsou tam vlny a voda se stále mění. V Tróji je to jen o pár centimetrů a v Pau třeba o půl metru. Je nutné stále předvídat, co voda udělá a rychle na změnu reagovat. Například jedna tyčka může být vysoko a druhá ve vodě. Je tedy potřeba se s tratí dokonale seznámit a tréninku věnovat hodně času, což několikatýdenním pobytem mám také v plánu.
A s jakými představami na šampionát pojedete?
S vědomím, že výborní Francouzi budou chtít doma rýžovat zlato. Věřím však, že i já budu dobře připraven a vydám se na jejich ´řeku´ se stejným záměrem. Snad bude všechno perfektní a hlavní slovo nebudou mít štěstí či smůla, ale skutečné výkony.
