Praha - Média poslední zimy hlásí: Lyžování leda na blátě. Na sjezdovkách kouká tráva. To ovšem nemusí být na závadu.
Fatální nedostatek sněhu by nemusel znamenat konec lyžařským radovánkám. Stále více se totiž rozmáhá travní lyžování, v němž mimochodem čeští reprezentanti patří k nejlepším na světě.
Přečtěte si rozhovor internetového deníku Aktuálně.cz s reprezentačním trenérem travních lyžařů Danielem Mačátem. Dozvíte se mimo jiné, že Lukáš Bauer není teprve druhým lyžařem, který ovládl ročník Světového poháru, neboť Janu Němcovi se to podařilo už šestkrát za sebou, že Ondřej Bank začínal na trávě či že dnes moderní carvingový styl používají trávaři už od začátku.
A: Česká republika patří v travním lyžování ke světové špičce na rozdíl od lyžování na sněhu. Je to jen tím, že zelených mírnějších svahů je tu dost, zatímco prudké zasněžené terény chybí?
Určitě to je dáno dobrými terény a jejich ideálními tréninkovými podmínkami. Využíváme asi osm areálů, kde se scházejí travní lyžaři k tréninku. Pořádají se zde i top akce. Coby přední velmoc v tomto sportu hostíme vrcholné podniky jako mistrovství světa či světový pohár.
Podívejte se: Křištálový globus pro Lukáše Bauera
A: Kdy se Česká republika dostala do absolutní světové špičky?
Travní lyžování se u nás organizovaně provozuje od roku 1986. Přišlo ze Slovenska. U nás se rozšířilo především kolem Brna, hlavně v Předkláštěří.
Až od roku 1990 začalo fungovat i reprezentační družstvo a dostalo to nějaký řád. Travní lyžování se konečně dalo cestou vrcholového sportu. Pak trvalo čtyři až pět let, než jsme se propracovali do světové špičky. Tu teď okupujeme spolu s italskou reprezentací.
Česko má lyžaře, jenž vyhrál SP šestkrát za sebou
A: Největší česká, a vlastně i světová hvězda, Jan Němec, vyhrál celkové pořadí Světového poháru šestkrát za sebou. Nevzpomínám si na nějaký jiný sport, kde by se to českému sportovci povedlo.
Mrzí mě, jak se všude píše, že vedle skikrosaře Tomáše Krause je Lukáš Bauer teprve druhým českým lyžařem, který celkově vyhrál Světový pohár. Přitom my máme fenomén - Jana Němce.
Dále čtěte:
- Lukáš Bauer: V Křišťálový globus jsem nikdy nedoufal
- Bauer zatím Křišťálový globus nechtěl. Až po finále
Je to tím, že dává lyžování více jak sto procent. Pracuje na vývoji nových materiálů, vývoji lyží, na nové metodice. Je to navíc profík se vším všudy, až na ten malý rozdíl, že si tím nevydělá.
A: Slyšela jsem, že Jan Němec právě z tohoto důvodu vymění českou reprezentaci za jinou a změní si tedy i občanství.
Ano, Janu Němcovi opravdu skončila po loňském úspěšném vystoupení reprezentační smlouva a rád by se živil sportem někde v zahraničí. On sám je trochu tajemný a nikomu ještě nenaznačil jakou zemi si pro svoje další lyžařské působení vybral.
A: Zimy se zdají být stále teplejší a pro lyžaře beznadějnější. Mohou nadržení lyžaři sáhnout po travním lyžování? Je už dostupné i širší veřejnosti?
Ano, právě kvůli stále horším zimám hledají areály v nižších polohách nějakou alternativu, jak si vydělat. Tak začínají turistům nabízet travní lyžování.
Ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj se uskutečnil projekt zahrnující tři obce - Čenkovice, Horní Lhota, Branná. Rozjíždějí půjčovny, které zajistí nejen veškerou výbavu, ale i servis a odborné pracovníky, vysvětlující lidem, jak na to.
Travnímu lyžování pomáhá globální oteplování
A: Pozorujete nějaký zvýšený zájem vzhledem k mizerným zimám a nedostatku sněhu?
Areály už navštívily stovky nadržených lyžařů, v průměru to je 20-40 lidí týdně. Za poslední dva roky se travní lyžování hodně přiblížilo veřejnosti. Už spousta lidí ví, co to je za sport, což se ještě před třemi roky říct nedalo.
Špatné zimy jsou jeden z faktorů zvýšeného zájmu. Jde i o to, že lidé se teď snaží objevit jakýkoliv nový sport, zažít adrenalin. Travní lyžování je jednou z aktivit, která jim to umožňuje.
A: Jak vidíte budoucnost tohoto sportu?
Když si to spočítám, tak aktivních lyžařů je v Česku kolem dvou milionů. I kdyby se v nadcházejících deseti letech našlo třeba jen deset procent nadšenců, je to stále velmi vysoké číslo.
Travnímu lyžování u nás pomáhá i pořádání vrcholných světových akcí. Třeba zářijové MS 2007 v Olešnici v Orlických horách navštívilo celkem 4500 diváků. Srovnám-li s ligovou návštěvou na kdejakém fotbalovém stadionu, přijde mi to dost.
Když lidé na závodech vidí, jak se lyžaři řítí po svahu, v Super G až rychlostí 90 km/h, a že se jedná o silový adrenalinový sport, většinou je to nadchne.
Na trávě začínal i Ondřej Bank
A: Věnují se travnímu lyžování i někteří sjezdaři či slalomáři ze sněhu?
Z naší zimní reprezentace to nikdo nejezdí. Nicméně třeba bratři Bankové začínali na trávě. Ondra Bank to zkoušel už jako malý, ale pak se začal soustředit na zimní sezonu a neměl na to čas. Navíc ani nesmí riskovat na trávě zranění. I když vidíte, teď stejně chodí o berlích.
Jeho bratr a trenér Tomáš zůstal travnímu lyžování věrný dlouho.
A: Jak byste popsal rozdíly ve výbavě? Zejména lyže vypadají hodně originálně.
Veškerý materiál, který lyžaři na trávě používají, se kryje s výbavou pro sníh. Liší se jen lyže. Jedná se o dřevěné tělo omotané železnou lištou, po níž jezdí vozíky se čtyřmi kolečky na nekonečném pásu.
Liší se i vázání. Nepoužívá se bezpečnostní, pouze jednoduché nášlapné. Vzhledem k tomu, že maximální délka lyží činí 100 cm, nehrozí při pádu žádné rotační pohyby, které by mohly vést ke zranění.
Carving není novinka. Tak jezdíme už od začátku
A: Jak se liší technika jízdy?
Technika je hodně podobná. Dá se říct, že od té doby, co vymysleli vykrojené lyže a carvingové ježdění, tedy vyjíždění oblouků bez hranění, tak se zimní lyžování hodně přiblížilo travnímu.
My totiž jezdíme carvingově už od začátku, neboť ani nemůžeme jinak. Lyže nemají hrany, nelze tedy hranit, zaseknout ani brzdit. Dokud lyže jedou, člověk nezastaví. Areál proto vždy končí protisvahem nebodlouhou rovinkou.
Lyžař musí použít optimální techniku, takže travní lyžování rozhodně nekazí styl. Třeba na republikové úrovni se umísťují na sněhu naše děti z travního lyžování kolem pátého místa.
A: Kdyby lyžař s průpravou na sněhu přišel na travnatý svah a půjčil si výbavu, sjede to?
Myslím, že sjede. Jak už jsem říkal, u půjčoven fungují odborníci, kteří poradí s metodikou a absolvují se začátečníkem několik úvodních jízd. Stačí dvě či tři a pak už to zvládá sám.
