Postavení lyžařských center ztratí hlavně oblasti ležící pod takzvanou sněžnou čarou, jež určuje nadmořskou výšku s věčným sněhem.
Tvrdí to Herbert Formayer z vídeňské zemědělské univerzity.
Zkáza by mohla stihnout především lyžařská střediska položená v nadmořské výšce pod 2000 metrů. Týká se to z velké části Kitzbühelu a skiareálů, jako jsou Schladming v oblasti Dachsteinu nebo jihorakouský Nassfeld.
Od roku 1850 se průměrná teplota zvedla o dva stupně Celsia a v příštích 50 letech stoupnou průměrné zimní teploty v Alpách o dalších čtyři až šest stupňů, varuje Formayer.
Více deště, ledovce tají
V nižších než vyloženě vysokohorských polohách tak prý bude častěji pršet než sněžit. Každý další rok bude podle experta pro lyžařská střediska stále obtížnější milovníkům zimy zaručit sníh.
Nebezpečí podle něj nespočívá ani tak v dlouhodobém nárůstu teplot, jako spíš ve dvou či třech po sobě následujících teplých zimách. I jedna vynechaná zimní sezona by totiž stačila ke krachu mnoha zimních středisek.
Nadprůměrně horká léta jako to v roce 2003 zase mohou zničit nejvýše položená střediska nabízející dlouhé sjezdy do údolí.
Od poloviny 19. století ustupují alpské ledovce. Do roku 2050 podle vědce zmizí 70 až 80 procent plochy věčného ledu.
Jenom během léta 2003, kdy se průměrné teploty pohybovaly čtyři stupně nad normálem, roztálo odhadem pět až deset procent alpských ledovců v Rakousku. Zvlášť výrazné zvyšování letních teplot meteorologové zaznamenali v uplynulých 15 letech.
V současnosti pokrývají ledovce 400 000 až 500 000 kilometrů čtverečních rozlohy Rakouska. Jakmile se tato plocha ztenčí pod 100 000 kilometrů čtverečních, bude to znamenat zánik důležité zásobárny vody pro horká léta.
Zcela vyschnout by tak mohly přítoky řek Salzach a Inn a alpská údolí se budou potýkat s nedostatkem vody. Té by se pak nedostávalo ani pro zasněžovací děla vyrábějící umělý sníh.
Antireflexní fólie nejsou řešením
Podle vídeňského vědce není východiskem z této situace v nejbližších letech ani zakrývání ledovců antireflexními fóliemi, protože by to bylo příliš nákladné. Tato metoda se dnes v Rakousku používá jen na čtyřech až pěti hektarech ledovců.
Léta přitom mají být postupně sušší a vytrvalejší, což by mohlo už v následujících desetiletích dramaticky ovlivnit vegetaci. Jedním z dalších důsledků oteplování by podle odborníků bylo uvolňování suti, kterou nyní pohromadě drží led a věčně zmrzlá půda (permafrost).
Ještě horší vyhlídky než Rakousko má podle Formayera Skandinávie. Do roku 2100 tam vědci počítají s nárůstem průměrných ročních teplot o deset stupňů Celsia.
Lyžovat se v budoucnu možná bude jezdit až do kanadské části Skalistých hor, kde by se prý měly udržet dostatečně nízké teploty. I tam se však počítá s celkovým úbytkem srážek, upozornil rakouský vědec.
