Elbrus zvládne každý, australský kopec je horolezecky o ničem. Jaroš dobývá Korunu světa po svém

Jaroslav Pešta Jaroslav Pešta
8. 11. 2016 14:10
Radek Jaroš, který se předloni stal držitelem Koruny Himálaje, zahájil letos cestu za svým novým snem. Stala se jím Koruna světa, tedy zdolání nejvyšších vrcholů všech světadílů. Na jaře se vydal na 6168 metrů vysokou horu Denali v Severní Americe a nedávno se vrátil z další úspěšné expedice po výstupu na Elbrus. "Vystoupit na vrchol tohoto evropského gigantu nebyl žádný problém, spíš byla zajímavější naše cesta na kolech k jeho úpatí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Radek Jaroš
Radek Jaroš | Foto: DVTV

Kdy a proč jste se rozhodl pokusit získat i Korunu světa?

Rovných dvacet let jsem se plně soustředil na zdolání všech čtrnácti osmitisícovek s cílem získat Korunu Himálaje. Příprava na úspěšné výstupy byla zcela mimořádná. Korunu světa jsem proto v žádném případě nebral jako výzvu. Vždyť třeba nejvyšší kopec v Austrálii má jen něco přes dva tisíce metrů a lezecky je o ničem. Avšak nakonec jsem se pro Korunu světa rozhodl. Začalo mě lákat poznat jiné kontinenty a podívat se do dalších nádherných míst naší planety.

Není však tajemstvím, že k úpatí Elbrusu jste se vydal na kole. Co vás k tomu vedlo?

Cesta letadlem se mi zdála fádní, a proto jsme se s přítelkyní a dvěma kamarády rozhodli, že z nás budou cyklisté. Nejprve jsme jeli na silničních kolech a později na horských.

Kudy vaše cesta vedla?

Z mého rodného Nového Města na Moravě téměř dva tisíce kilometrů k Černému moři, potom trajektem z Oděsy asi tisíc kilometrů do Gruzie a nakonec po nebezpečně frekventované silnici i z časových důvodů naším doprovodným autem k Elbrusu. Zvolili jsme bezproblémovou cestu přes dvanáct zemí a zdržela nás, hlavně kvůli nepříznivému počasí, pouze jízda trajektem. Na kole jsme denně ujeli 130 až 160 kilometrů a spali v hotelích.

Radek Jaroš si do studia Cest do neznáma tentokrát pozval Zuzanu Bergrovou. Bývalá špičková atletka se nyní ve volném čase věnuje lezení.
11:08
Radek Jaroš si do studia Cest do neznáma tentokrát pozval Zuzanu Bergrovou. Bývalá špičková atletka se nyní ve volném čase věnuje lezení. | Video: Radek Jaroš, Zdeněk Bašus

Jaký byl výstup na Elbrus?

Za nádherného počasí doslova pohodový. Proto jsem si z vrcholu ještě "odskočil"  na východní část, která je o 25 metrů nižší. Jen jsem si vzpomněl na jarní výstup za krajně nepříznivého počasí na severoamerickou Denali. Zdolání Elbrusu, který měří 5642 metrů, nepřeceňuji. Myslím si, že na jeho vrchol může vystoupit každý, jehož tělo nebude nic namítat proti vysoké nadmořské výšce.

Kudy jste se vydali na zpáteční cestu?

Na kole už ne. (úsměv) Nejprve jsme jeli vlakem do Rostova na Donu a pak letecky s ČSA domů. Bylo velice příjemné, že mě letušky znaly, nahlédl jsem do kabiny letadla a dostal i teplou večeři, kterou mně jistě cestující záviděli. (smích)

Jaký je váš další program?

Příští rok chci dost času věnovat jízdě na kole. V září se totiž vydám do Austrálie a před výstupem na jejich nejvyšší kopec se chci zúčastnit tamějšího tradičního závodu na horských kolech. Rád bych tuto zemi také poznal i z jiného pohledu V zimě pak budu mít namířeno do Antarktidy, ale hodně bude záležet, zda pro tuto finančně náročnou výpravu budu mít od sponzorů dost peněz. Přiznám se, že trochu mě láká i jižní pól, ale zatím je to hudba budoucnosti.

Po fyzické stránce nejsem nejlepší, ale jsem schopný všechno nejlépe přečíst, říká světový šampion v lezení Adam Ondra. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy