Washington (od zvláštního zpravodaje) – O den dříve si mistr světa WBO ve střední váze Peter Quillin postěžoval, že jej na tréninku nepřišel jeho soupeř a vyzývatel Lukáš Konečný pozdravit. Na čtvrteční tiskovce tak již český boxer učinil, oba se přátelsky objali a poté si vysekli i formální poklony u pultu s mikrofonem.
Třicetiletý Američan s kubánskými kořeny následně v rozhovoru pro Aktuálně.cz a deník Sport svá slova potvrdil. Stejně jako fakt, že se sice chová pokorně, ovšem zároveň si je vědom toho, co umí, a že jde do souboje s ústeckým rodákem coby favorit.
O Lukáši Konečném jste ve čtvrtek řekl, že o něm víte jen to, že nemá vlasy a že je z Česka. Myslel jste to vážně, nebo šlo o žert?
Byl to vtip, já mám rád legraci, život by měl být legrace. Člověk je pak šťastnější. Rozhodně to nemělo Lukáše urazit. Respektuji ho, nepodceňuji ho, nepřehlížím ho. Tohle je zápas, na který jsem se skvěle připravil, a doufám, že pro mě dopadne vítězně.
Jak jste se na zápas s Konečným připravoval?
Trénoval jsem doma v New Yorku. Dva dny v týdnu jsem pracoval na pohybu a rychlosti, šest dní v týdnu jsem boxoval a makal na kondici. Byl jsem vedle své těhotné ženy, která je v šestém měsíci. Hodně mě to motivovalo, abych ze sebe vydal to nejlepší. Nejdůležitější byla pozitivní motivace, mohl jsem se soustředit jen na důležité věci. Pracuji na tom, abych za sebou zanechal výrazný odkaz.
Lukáš Konečný není ve Státech příliš známým jménem. Co jste si o něm zjistil?
Vím, že je v Evropě velmi respektovaný, především pak na ostrovech a určitě i doma má spoustu fanoušků. Jak jsem řekl, jsem světový šampion, což znamená, že musím boxovat o svůj titul se soupeři z celého světa. Lukáš má evropskou obdobu mého titulu, takže si mě zasloužil vyzvat. Já můžu jen říct, že jsem se připravoval velice tvrdě. A stejně bych se připravoval, i kdybych bojoval proti někomu jinému. Mojí prací je neustále dokazovat, že si svůj pás zasloužím. On mi ho bude chtít sebrat a já mu v tom musím zabránit. To je můj úkol, důvod, proč boxuji. Nejsou to jen peníze. Samozřejmě boxuji také kvůli nim, chci mít hezký život a žít šťastně. Chci tím inspirovat lidi, kteří třeba žijí na ulici a nic nemají, byl jsem na tom totiž stejně. Konečného rozhodně nepřehlížím.
Máte zajímavý životní příběh. Můžete říct, že vám box zachránil život?
Samozřejmě, byl jsem dítě ulice. Mohl jsem klidně skončit ve vězení. Naštěstí jsem začal boxovat a teď jsem tady. Dokázal jsem si, že můžu být lepší, než jsem si myslel. Díky boxu jsem teď v ringu, a ne v cele. Z mého pohledu je boj spása. Jsem šťastnější, než si kdy mé srdce dokázalo představit. Chci se o tyhle věci dělit. Chci jim předávat toto poselství: když budete tvrdě makat, vyhrajete a můžete žít plnohodnotný život!
Máte kubánské kořeny. Kolikrát jste tuto zemi navštívil?
Dostal jsem se tam v roce 2010 a po všech stránkách mi to změnilo život k lepšímu. Začal jsem si daleko více vážit svého života. Poprvé jsem viděl celou svou rodinu, včetně mého mladšího i staršího bratra. Život na Kubě není jednoduchý, i proto odtamtud můj otec odešel a mnohé mi obětoval. Trénink oproti tamním starostem není žádné utrpení. Proto se jim to nyní snažím tím, co dělám, zase vrátit.
Říkáte o sobě, že jste rodinný typ. Jak vás v přípravě ovlivňovalo, že máte těhotnou manželku?
Jsem díky tomu mnohem víc hladový po úspěchu a snažím se být lepší, než jsem kdy byl. Vždy když se na svou manželku podívám, vím, že nebojuji jen za sebe, ale i za ni a za ten malý život, který se jí klube v bříšku. Rád bych se stal dobrým příkladem pro své děti a snažím se už teď o to, aby měly snazší život než já, když jsem vyrůstal. Samozřejmě je nechám, ať dělají vlastní rozhodnutí, a budu je podporovat a snažit se je nasměrovat správně, aby se vyhnuly chybám a špatným rozhodnutím, která jsem dřív dělal já.
Teď mám motivaci. Nechci být šampionem pouze sám pro sebe, ale i pro svou rodinu, děti, fanoušky, pro celý box, pro všechny lidi, kteří tvrdě pracují, včetně vás. Pokud budete po tomhle rozhovoru lepší člověk, kterého ovlivní slova a činy mistra světa v boxu, bude to pro mě čest a já budu vědět, že vaše i moje cesta je zase o něco lepší.
Prosím?
Ano, také pro vás. Přál bych si, abyste byl v tom, co děláte, ještě lepší, a doufám, že pro vás budu důkazem, že to jde.
Na Lukáše Konečného ale asi takhle hodný v ringu nebudete, že?
Doufám, že vyhraji. Víra mi říká: jdi bojovat a nemysli na to, jestli vyhraješ, nebo prohraješ. Věřím, že jakkoliv ten zápas dopadne, ať vyhraje kdokoliv, ten zápas oba někam posune. Není jednoduché vyhrát. Vůbec. Prohrát je mnohem jednodušší, ale já nechci prohrát, protože to je moje poslání.
Dobře...
Teď nevíte, co říct, že?
Ano, ale zpátky k boxu. Jak chcete porazit svého příštího soupeře?
Chci, aby to bylo nezapomenutelné a úchvatné vítězství. Chci, aby si lidé, až se na něho podívají, řekli: "Wow, on je vážně dobrý." Chci, abych činil životy lidí šťastnější. Chci, aby si se mnou užívali ty chvíle, aby byli šťastní. Já se na tuto chvíli připravuji stále, každý den svého života. Mé tělo je poznamenané tou neustálou několikaletou dřinou a bolestí. To mě živí. Někteří lidé se mě ptají, jak si vydělávám. Odpovídám, že bojem. A jsem šťastný, že to můžu říkat.
Víte o tom, že váš soupeř ještě nikdy v kariéře neprohrál před limitem? Myslíte, že ho můžete knockoutovat?
Jsem připraven na dvanáct kol v ďábelském tempu. I kdyby jich bylo patnáct nebo se boxovalo celý den. Je mi to jedno. Jasně že ho mohu knockoutovat, ale není to hlavní. Když to přijde, tak přijde, ale já se chystám na 36 minut tuhého boje. S odpočinkem je to dokonce 48 minut, ale já odpočinek nepotřebuju. Ani v tréninku jsem ho nepotřeboval.
Víte, že Konečný po tomto zápase chce ukončit kariéru?
Nebyl by první. Po zápase se mnou skončil i bývalý šampion Ronald Winky Wright, takže jsem ukázal, čeho jsem schopný. Nemůžu říct, co udělám, ale Lukáš by se měl snažit, aby odešel s hrdostí, a nezáleží na tom, jestli vyhraje, nebo prohraje. Chce skončit, i pokud vyhraje?
Chce skončit, ať to dopadne jakkoliv.
Tak to mu jeho rozhodování doufám usnadním.
Pokud ale naopak prohrajete, byla by to velká senzace...
To by byla ta největší senzace v historii boxu… Dělám si srandu. Hele, myslím pozitivně, protože pak se stane to, čemu věříte. Vím, kolik sil stojí vyhrát, ale jsem vítěz. Nechci být bručoun, který si léčí mindráky drogami, chlastem a děvkami. Můj svět je naděje. To je důležité. Pokud můj malý svět udělá lepší ten velký svět, tak je to v pořádku. To je to, proč to dělám. Proto jsem taky neporažený a lepší bilanci v tomto ohledu mají jen Floyd Mayweather a Mike Garcia. Nikdo jiný.
Vy vlastně i pocházíte ze stejného města jako Floyd Mayweather – Grand Rapids.
On mě hodně inspiroval. Vzhlížel jsem k němu, když jsem chodil do školy, a najednou jsem tady a můžu vytvořit něco podobného jako on. Užívám si každý moment, nejsem žádný umělý šampión. Jsem, jaký jsem, protože jsem se vypracoval sám. Jenom já a nikdo jiný. A jsem za to rád.
