Nezlomný a tichý obr, který vládl v éře bez sociálních sítí a teatrálních výstupů.
Miguel Indurain, muž s přezdívkou Big Mig, byl symbolem síly, vyrovnanosti a férovosti.
Španělský cyklista dominoval Tour de France v první polovině 90. let. Pět vítězství v řadě (1991-1995) nemá dodnes v cyklistice obdoby, pokud vyškrtneme z historie diskvalifikovaného Lance Armstronga.
Indurain tak zůstává jediným jezdcem, který dokázal slavný závod ovládnout pětkrát za sebou a bez poskvrny.
"Nikdy jsem nechtěl být hvězdou bulvárních titulků. Chtěl jsem jen šlapat a vyhrávat," prohlásil kdysi v jednom z mála otevřených rozhovorů. Byl to muž činu, ne slov.
Indurain vynikal zejména v časovkách. V aerodynamické pozici působil jako tank - klidný, rytmický a neúprosný.
Ačkoliv měřil 188 cm a vážil 80 kilo, zvládal i náročné horské etapy. Díky tomu byl takřka neporazitelný.
Svou dominanci potvrdil i na olympiádě v Atlantě 1996, kde získal zlato v časovce. V roce 1995 se stal mistrem světa v téže disciplíně. Dvakrát ovládl Giro d’Italia.
Paradoxem však zůstává, že nikdy nevyhrál domácí Vueltu - nejlépe v roce 1991 skončil druhý.
"Měl jsem jinou mentalitu než ostatní. Neběhal jsem za každým závodem. Vybral jsem si cíl a šel si za ním," řekl s typickým klidem.
Kariéru ukončil nečekaně v roce 1997, na vrcholu slávy. Bez skandálů, beze slov.
Dnes je Indurain považován za jednoho z největších sportovců historie. A také za jednoho z posledních rytířů profesionální cyklistiky.
