Vypni už ty střílečky! Přestaň hrát aspoň na chvilku tu FIFU! Dost rodičů zná tyto pokyny nazpaměť.
Stejně však dobře ví, co bude následovat. Jako kdyby hrách na stěnu házeli. Jejich miláčci vesele mastí oblíbené počítačové hry dál.
A tak mámy a tátové čím dál víc usínají v obavách, zda již denní porce strávená u komputerů či jiných displejů v doprovodu her, při nichž děti musejí hýbat jen prsty rukou, nepřekročila únosnou mez. A jestli už náhodou nezapadl jejich kluk či holka do stále se rozšiřující skupiny závisláčků.
Zaprvé: nejste v tom sami. V rámci studie World internet project přiznalo v České republice hraní her přes 70 % adolescentů.
K velmi populárním druhům on-line her patří tzv. MMORPG - Massively multiplayer on-line role playing game (masivní multiplayerové online hry na hrdiny).
Podle údajů vedených na serveru MMOGChart existuje přes 16 milionů předplacených účtů, které jsou využívány pro vstup do her. A to mluvíme pouze o placených hrách. Kolik dalších milionů se připojuje k neplaceným hrám?
Raději nedomýšlet.
S narůstajícím počtem připojených hráčů on-line her logicky roste i počet lidí, kteří své hraní přestanou ovládat a stanou se na něm závislí. A pochopitelně se to nejvíc stává u mladé generace. I když i starších pacientů už je požehnaně…
Jak rozpoznat onu hranu mezi gamingem pro zábavu a gamingem, který už funguje jako droga?
Nejprve si je třeba vůbec pojmenovat, co se skrývá pod pojmem závislost. Je to chronická porucha, která se rozvíjí na pozadí přirozené touhy člověka po změně vědomí, myšlení, vnímání nebo prožívání. Takhle vzniká nekontrolovatelné nutkání opakovat své chování bez ohledu na dlouhodobé následky.
Dotyčný přestává mít kontrolu nad svým chováním. A stav nelibosti se u něj prohlubuje při přerušení činnosti, která mu přerostla přes hlavu. Postupně to dojde tak daleko, že to u tohoto jednotlivce naruší fungování v reálném světě.
Máme pestrou škálu druhů závislostí. Ta na on-line hrách patří do skupiny závislostí na internetu, respektive počítači. Jak ji poznat?
Může se projevovat různě, protože internetový prostor poskytuje mnoho možností, jak se závislost bude navenek projevovat. Kromě "paření" na počítači může jít také o chatování, brouzdání po Instagramu či nakupování.
Se světem on-line her se otevírá všem hráčům virtuální realita, která dává šanci vybudovat si jiný a lepší svět. V něm lze zažívat adrenalinová dobrodružství, uskutečňovat své představy a hlavně - dosáhnout úspěchu a ocenění.
K tomu všemu vede snadnější cesta a úspěchy jsou k mání rychleji než v běžném životě.
On-line hrám je těžké se bránit, neboť každého umí bleskově pohltit. Až tak, že je velmi složité se od nich odtrhnout. Říkáte si: Ještě si dám jednu hru. A za chvíli zjistíte, že již dávno odbila půlnoc.
Největší riziko pro vyvolání závislosti? MMORPG, neboli Massively multiplayer online role playing games, masové internetové hry.
Proč? Hráči se vžívají do nejrůznějších hrdinských rolí a seznamují se skrz hru prostřednictvím internetu s ostatními po celé zeměkouli. Ze svého pokojíčku si můžete zahrát třeba FIFU v mžiku s plejerem z Indie, Austrálie či USA.
A protože se hry vyvíjejí, nemají vlastně konce. Takže odpadá, že by se ratolesti hrou co nevidět nabažily a přestala je zajímat. Naopak, hrají dál a dál, protože se bojí, aby o něco nepřišly.
Kdy do téhle začarované spirály dítě spadne? Podle odborníků kritériem chorobného on-line hráčství není jen počet hodin strávených ve hře, ale spíše ztráta sociálních vztahů a sociálního fungování ve skutečném světě. Hráče postupně přestává zajímat cokoliv z jeho běžného života.
Tady jsou varovné signály, kterých by si měli rodiče zavčasu všimnout.
Hra baví hráče dlouhodobě stále stejně, zatímco u jeho kamarádů nadšení pro totožnou hru klesá.
Hráč zanedbává hygienu, jídlo, učení, začne využívat stimulační drogy, aby udržel svou pozornost.
Dává přednost mezilidským vztahům, které vznikly přes internet, před těmi v běžném civilním životě.
Výrazně se zhoršuje jeho prospěch ve škole.
Přestává se stýkat s přáteli a postupně je ztrácí. Okruh jeho přátel se ztenčuje pouze na internetové spoluhráče.
Omezuje veškeré ostatní zájmy, koníčky a sport.
Má nutkavé myšlenky jen na hraní dané hry.
Když někde není přístup k internetu, nadává, že to nemůže přežít.
Celkově ztrácí zájem o okolní dění a skutečný svět.
Trpí poruchami spánku.
Objevují se bolesti šíje a ramen, bolesti bederní páteře a bolest zápěstí.
V očích je vidět únava, zčervenání, rozmazané či dvojí vidění.
Kdo prahne po dalších podrobnostech, stačí kliknout na informační stránky www.KonecHry.cz. Tam rodiče najdou potřebné rady a zároveň si zde mohou předávat postřehy a zkušenosti.
Selským rozumem řečeno: všeho moc škodí.
Jak naložit s tím, když vaše dítě tyto mantinely přeleze? Opatrně. Radikální zásah by mohl nadělat víc škody než užitku.
"Hra obecně je pro dítě přínosem, zábavou a radostí. Nemyslím si, že by se hraní her na počítači mělo šmahem odsuzovat. Naopak - pokud děti od nich zcela odstřihnete, může se stát, že si nebudou mít o čem povídat se spolužáky a budou se cítit vyčleněni, izolováni," podotkl dětský psycholog Václav Mertin v rozhovoru pro rádio Leonardo.
Chce to postupně omezovat. Uniknout před realitou všedního dne jde i nad knížkou, sportem, pletením svetru či šitím vlastní módní kolekce. Každý má přece nějakého koníčka. A když ne, je možné ho vybudovat.
Jedná se vždy o to, aby sezení u počítače a hraní her nebylo jedinou volnočasovou aktivitou dítěte. Aby mělo další paletu zájmů, kamarádů, ale i povinnosti, například donést tříděný odpad do kontejneru nebo vyvenčit psa.
Připravte se na to, že půjde o běh na dlouhou trať. Odvykací stavy u psychické složky závislosti jsou totiž mnohem hůře ovlivnitelné než ty fyzické a může to zabrat hodně měsíců nebo i roků.
Ale jiné cesty není.
