Praha – Dvacátým dubnem 2014 skončila jedna etapa tuzemského boxu. To když se porážkou v zápase o titul mistra světa WBO ve střední váze s Američanem Peterem Quillinem rozloučil se svojí profesionální kariérou Lukáš Konečný. Kdo po něm převezme prapor? Nikdo, zase vše bude na Konečném. Jen v jiné funkci.
Zlatý měsíc českého boxu? Nedopadl dvakrát dobře
Duben měl být „zlatým měsícem“ české boxerské scény. Do akce se postupně pustili Ondřej Pála, mnohými avizovaný Konečného nástupce Štěpán Horváth a nakonec i sám ústecký „Chirurg“. Jaká byla skutečnost?
Obrovitý Pála padl po nadějném začátku ve třetím kole s Britem Davidem Pricem. Horvátha ještě o kolo rychleji vyřídil Anatolij Hunanyan. Ten sice avizuje svojí touhu prosadit se v klasickém boxu, pro fanoušky je to ale především špičkový bojovník K-1 a thajboxer. V jednatřiceti letech je schopen dělat pěkné zápasy pro fanoušky, na nějakou velkou kariéru to ale již nejspíše není.
A Konečný? Ten coby první český vyslanec za velkou louži v duelu o titul mistra světa vzdoroval dvanáct kol srdnatě, leč marně americkému talentu Quillinovi. Potvrdil příslušnost k evropské elitě a pozici tuzemského krále.
Za Konečným je obrovská výkonnostní díra
S odstupem několika dní pak mohl prohlásit smutnou a krutou pravdu: „Koho bych označil za současnou českou jedničku? To je těžké říct. Otázkou je, kdo jí skutečně je a kdo má potenciál se jí stát a měřit se s těmi nejlepšími na mezinárodní půdě. Vážně na to nedokážu odpovědět!“
Alibismus? Ne, skutečnost. Když Konečný před soubojem s Rusem Zaurbekem Bajsangurovem předloni v Kyjevě mluvil o tom, že na zádech nese tíhu celého českého boxu, nemluvil do větru. V současnosti totiž za ním zeje obrovská díra. Velký potenciál sice dříme právě v Pálovi, ten jej ale stále nedokázal naplno rozvinout a dle mnohých již ani nedokáže. A dál? Kde nic, tu nic.
„Bude to těžké, ale věřím tomu, že do dvou, tří let, se tu může někdo nadějný objevit. Mám kontakty, zkušenosti, chtěl bych je nyní využít. V Ústí pár kluků trénuji, několik i v Praze, uvidíme, co z toho vzejde,“ pronesl Konečný a zopakoval tak svá slova z minulosti, kdy několikrát prohlásil, že se po konci aktivní kariéry chce zapojit do dění kolem českého boxu.
Konečný si svojí pozici vydřel. Dokáže ho někdo napodobit?
K tomu jej opravňuje také pozice generálního sekretáře České unie boxerů profesionálů (ČUBP), kterou už několik let vykonává. Ví, ale že jen nečeká snadná práce.
„U nás je to těžké. Mladí kluci by totiž nejdříve chtěli peníze a potom slibují výsledky. Jenže si neuvědomují, že by to mělo být naopak. Nikdo nic nedostane zadarmo, já to měl stejně. Vždycky jsem říkal, že je kolem mne hodně lepších boxerů, než jsem já, jenže nechtěli tolik dřít, jako já,“ zvedá varovně prst muž, který je známý důrazem na tvrdý a extrémně fyzicky náročný tréninkový dril.
Je jasné, že sám ale nic nezmůže. Stejně jako to, že profesionální box je hodně závislý na tom amatérském, který v tuzemsku v posledních deseti letech značně stagnoval. Respektive především mužská část reprezentace. Také zde se konečně již nastartovaly změny, který by měly posunout tento sport zpět na pozice, kde by se nástupci Bohumila Němečka nebo Josefa Němce měli pohybovat.
Ruda "Mlátička" se vrací do velkého světa boxu
Tou poslední jsou ty ve vedení České boxerské asociace (ČBA) právě z dubna. K předsedovi Svatopluku Žáčkovi přibyli noví viceprezidenti – Jaroslav Foldyna a... Rudolf Kraj. Slavná to mělnická „Mlátička“ a stříbrný olympionik ze Sydney z roku 2000 se po letech, které zasvětil především vlastnímu podnikání, vrací zpět do světa svého milovaného sportu.
„Jsem rád, že se ve výkonném výboru objeví nové tváře v podobě Rudi Kraje a Jaroslava Foldyny. Mým hlavním úkolem je stmelit naše boxerské hnutí, abychom my činovníci táhli za jeden provaz a soupeření nechali na boxerech v ringu. Box musí být více vidět,“ věří v obrat k lepšímu také Žáček.
Kraj je posledním českým medailistou z mistrovství světa, když v roce 2003 získal v Bangkoku bronz. Poté, co se sporně neprobojoval na hry v Aténách o rok později, odešel do profesionálního ringu, kde ukončil kariéru v roce 2008 po porážce v boji o titul mistra světa WBC v křížové váze s Italem Giacobbem Fragomenim.
Konečný s Krajem ale sami nic nezmohou
„Důležité je, abychom vytvořili mladým talentovaným klukům podmínky pro jejich rozvoj. Chtěl bych pomoct českému boxu vrátit jej do podvědomí lidí a zmedializovat jej. V současné době se pravidla sjednocují, sundali se boxerům přilby a amatérský box je mnohdy atraktivnější než ten profesionální. Je potřeba přilákat opět fanoušky k ringu,“ má jasno Kraj.
On i Konečný jsou zjevně naladění na stejnou vlnu. Na bojovnou vlnu, kde není místo pro výmluvy a lenochy. Dokáží na ni strhnout i ostatní? Nezbývá, než v to věřit. Kdo jiný by totiž měl dokázat, než právě dva nejúspěšnější čeští amatérští i profesionální boxeři historie?