Bezpečnostní desatero doby předcarvingové ztratilo svůj význam, takže to, co se mnozí učili kdysi na lyžařských kurzech, dnes platí ve značně omezené míře.
Zkusme si tedy shrnout nová nebezpečí doby masově aplikovaných řezaných oblouků.
Nebezpečí první - nový tvar lyže
Carvingové lyže jsou mnohdy široce univerzální, jindy se ale jejich určení naopak značně specializuje. Charakter lyže je definován v první řadě tzv. rádiusem lyže, tedy křivkou, kterou opisují boční hrany lyže.
Platí obecné pravidlo, že čím je rádius menší (a tvar lyže výraznější), tím menší oblouk lze na lyži "vykrojit". Čím snáz lze vykrojit malý oblouk a čím menší ten oblouk je, tím hůře se lyže bude chovat v oblouku dlouhém nebo při přímé jízdě.
Jinými slovy, každá lyže má dnes své konkrétní určení. Je proto nutné si uvědomit, k čemu je daná lyže určená, a dělat s ní to, co umí.
Podobně jako s golfovou holí nepůjdete hrát hokej nebo třeba s badmintonovou raketou tenis, slouží například slalomky plnohodnotně jen pro krátký oblouk. Pustit se na krátké a extrémně vykrojené lyži šusem dolů je záležitost značně riskantní.
Při jízdě "na ploše lyže" se prostě kousne hrana a lyže vyrazí jiným směrem, než by její řidič chtěl. Čím vyšší rychlost, tím větší riziko, lyže více kmitá a čas na reakci se zkracuje.
Přejezdy, kde je nutná rychlost, asi neopravíme. Když je potřeba překonat je třeba na slalomech, pomůže neustálá "komunikace" s lyžemi. Neustálé udílení impulsů, které slouží prakticky jen k tomu, aby pánem situace byl lyžař, nikoli lyže.
Infobox
Desatero doby carvingové
- Před jízdou - Nikdy nevjížděj na svah, o kterém se stoprocentní jistotou nevíš, že je a po dobu tvé jízdy bude volný. Zkontroluj volno pod sebou i nad sebou!
- Při jízdě používej "periferní" vidění, v případě jakéhokoli náznaku někoho či něčeho v blízkosti přizpůsob svou jízdu a amplitudu oblouků!
- V případě trvalého pohybu ostatních lyžařů na trati nelze jezdit plnohodnotně řezaným stylem. Omez agresivitu a rychlost své jízdy, jezdi pro ostatní "průhledně" a tolerantně!
- Před rychlou a dynamickou jízdou prověř kvalitu tratě a zmapuj případné nerovnosti!
- Při nevhodných sněhových podmínkách (měkký podklad, muldy...) nelze než poměrně ubírat z carvingového náboje. Pamatuj, že čistý carving je sport realizovatelný pouze na tvrdé a absolutně rovné trati!
- Nevyjížděj oblouky až k okraji tratě, nech místo pro případné předjíždějící lyžaře nad tebou.
- Používej své lyže i ostatní vybavení k tomu, k čemu je určeno! Zejména to platí u krátkých a výrazně vykrojených lyží.
- Při mírně sklopených přejezdech, kde je potřeba rychlá přímá jízda, buď ke svým carvingovým lyžím aktivní, pracuj a komunikuj s nimi. Snaž se i při přímé jízdě používat hrany a místo zcela rovné stopy zanechávat mírnou vlnovku.
- Při jízdě bez holí dej pozor na správnou polohu rukou při kontaktu se sněhem!
- Přilba je poznávacím znakem carvera. Ocení to i ženy (muži), které díky ní správně rozeznají, co v tobě vězí.
Moderní lyže je příliš chytrá a pracovitá na to, aby, když ji nevedete, neudělala něco sama. Carvingová lyže to chce takto: při přímé jízdě má být dominantní vodič, ale na hraně vládne sama a dobře lyže.
I na plochých přejezdech můžete využívat vykrojení a kroužit třeba jen mírné otevřené křivky.
Hlavně neponechat lyži na ploše, to pak začne zlobit.
Speciální hřiště pro funcarving
Carving ve svých extrémnějších formách zejména funcarving a racecarving - lze chápat jako zcela samostatnou odnož alpského lyžování, která vyžaduje vedle specifické výbavy i specifické podmínky.
A to vhodnou a strojově upravenou trať. Snažit se carvovat v rozryté trati je pošetilost a byť to možná někdo dokáže, požitek z jízdy mizí a riziko zranění a kolize strmě stoupá.
Taktéž brázda, které byste si při smýkavé jízdě ani nevšimli, může při carvingu přivodit nebezpečný pád.
Jelikož je člověk při řezané jízdě zrovna "svěřen" lyži, není připraven samostatně řešit náhlou situaci.
Postavení těla je takové, že od impulsu k řešení uběhne více času, než je obvyklé, a mnohdy se zareagovat včas nepodaří. Zejména před agresivní jízdou si proto pečlivě prohlédněte trať, okouknutí na jeden pohled mnohdy nestačí.
Při pokusech o extrémnější formy carvingu bez holí hrozí další riziko - ruka na zemi je pro mnohé důkazem dobré jízdy, proto se často tlačí k zemi, co to dá. S rukou na zem ale nepospíchejte, je více než snadné si ji při jízdě poranit.
Lyžaři a carveři na svahu
Již hodně opěvovaným tématem je nebezpečí, které přináší carving jako "nově generovaný pohyb". Mnoho necarverů netuší, jak hodně a rychle (a krásně) lze uzavřít oblouk, čímž vzniká riziko vzájemné srážky. Typický příklad: zavřu si oblouček a někdo mě seshora "sejme". Komu se to stalo, poznal, jak těžká je carverova obhajoba.
Jelikož vždy ten, kdo jede shora, musí přizpůsobit svou jízdu, měl by být rozsudek jednoznačný. Necarver, asi z překvapení, kde se ten druhý vzal, snad vždy tvrdí, že srážku zavinil carver, že mu "vjel do cesty". Jak toto vyřešit?
Pravidlo kdo jede shora, je vinen, je určitě pravidlo dobré. Ale na carving nestačí. Je to podobné jako s řidiči a chodci. Přednost si musí dát jeden i druhý. Chodec nesmí vstoupit do vozovky, jede-li automobil, řidič musí zastavit, vidí-li chodce.
Carver nesmí carvovat, jede-li nad ním někdo druhý, lyžař jedoucí seshora musí počítat s tím, že ten pod ním je carver a že mu může zkřížit cestu.
Při carvingu se může stát, že dva carveři mohou nepozorovaně vyřezávat zrcadlové sinusoidy, přičemž může dojít prakticky k čelní srážce.
Proto je nezbytné mít jistotu, co se na trati kolem, jak nahoře, tak dole, děje. Je to trochu náročné, ale skutečný carving lze opravdu zažít jen na volné trati.
Na hodně zalidněných tratích se tak víc osvědčí lyže s charakterem slalomky, která dá cosi z carvingu, aniž by však musela být amplituda oblouku výrazná.
Při carvingu je také velmi vhodné nevyjíždět oblouky až k okrajům sjezdovky. Když se pak kdosi přiřítí seshora, má kudy ujet.
Představte si situaci, jak rychlejší jezdec seshora chce předjet spodního carvera třeba zleva, kde je zrovna více místa. Lyžař pod ním ho doleva tlačí svým pohybem jako třeba obránce hokejista vytlačuje útočníka, avšak nevědomě.
Ten seshora ovšem netuší, jak hodně, rychle a nečekaně carver pod ním oblouk uzavře, tak se může stát, že ten spodní "vytlačí tělem" toho nad sebou mimo trať, případně ho donutí ke srážce. Nechá-li carver na okraji tratě tak dva metry pro předjetí, bude mít ten nahoře kudy ujet.
Helma jako povinnost
Při carvingu vzrůstá absolutní rychlost jízdy. Zrychlení v oblouku a při výjezdu z něj je to, co nás naplňuje. Je to však činnost relativně náročná na dokonalost provedení a ne pokaždé se vše musí podařit.
Carving a rychlejší lyžování vůbec je v podstatě extrémní sport, je proto více než doporučeníhodné se při jízdě preventivně chránit. Stejně jako si na sjezd oblékne každý biker chrániče či minimálně přilbu, měl by tak činit i lyžař. Lyžařova rychlost je totiž často výrazně vyšší než bikerova!
To, že mezi lyžaři není rozšeřena přilba jako mezi cyklisty, lze možná přisoudit iluzi, že člověk padá do měkkého sněhu. V dobách tvrdých ledových pist je to ovšem pouhý podvědomý sebeklam. Lyžařská přilba by měla patřit ke carverovi stejně jako vykrojené lyže.
