Komentář - Stejný scénář jako před dvěma lety v Rize, stejný jako v roce 2008 v Praze. V semifinále porážka s Finy a potom marný boj o bronz proti Švýcarům. Čeští florbalisté čtvrtou medaili do sbírky nepřidali, opět skončili čtvrtí. Nemá cenu si nic nalhávat, jde o zklamání, neúspěch.
Start domácího MS provázela velká očekávání, Češi po 14 letech snili o postupu do finále. Do turnaje však vstoupili nervózně a po prohře s Lotyši to vypadalo na tragédii. Zápas o první místo ve skupině se Švýcary a hladké čtvrtfinále zase naplnily hlavy hráčů sebevědomím.
Anebo ne? V určujícím semifinále s osudovým soupeřem z Finska se totiž jakákoli drzost, kreativita a nápady z české hry vytratily. V zápase, na který se chystali dva roky, podali Češi mdlý, zakřiknutý a příliš opatrný výkon. S tímhle se pro finále nechodí, tohle bude mrzet ještě dlouho.
"Čekání na zázrak." Útočník Jiří Curney to popsal přesně. Aktivitu v napadání rozjeli Češi pořádně za stavu 0:3, což nakonec nestačilo. Chladní Finové s jistotou sobě vlastní utkání kontrolovali a nedopustili potíže. Trestali české chyby, zatímco soupeř ve hře dopředu nezlobil.
Šťáva a momenty překvapení chyběly také v duelu o bronz. Švýcarsko sice nezopakovalo hrdinský výkon ze semifinále proti Švédům, jenže nechalo si dát jen dva góly. To proti neproduktivním Čechům stačilo.
Finské vedení českého týmu v čele s uznávaným Petrim Kettunenem vtlouklo hráčům výbornou fyzičku, agresivitu a odhodlání "odjezdit" zápasy na sto procent. "Ale na střelbu jsme zapomněli," poznamenal Curney a dodal, že je to podobné v celém českém sportu.
Je to tak. Kolikrát slyšíme hokejisty nebo fotbalisty, že utkání odmakali, ale chyběly góly? Přinejmenším často. Zase se ukázalo, že Finové a Švédové převyšují český tým v rychlosti rozhodování, proměňování příležitostí i šikovnosti na míčku. Jejich extratřída je pořád daleko.
Florbal se rozšiřuje. Švédové se do toho zase obují
Se Švýcary dokážou hrát Češi vyrovnaná utkání, ale dále platí, že ta důležitější zvládají florbalisté helvétského kříže častěji. Do semifinále MS se nepřekvapivě dostala stejná čtyřka jako na osmi z devíti posledních turnajů. Ale odsuzovat kvůli tomu florbal je scestné.
Norové chtějí držet krok, Lotyši po šesti letech znovu porazili Čechy, přibližují se Němci a také mimo MS se florbalová rodina stále rozrůstá. Šampionáty se hrají od roku 1996, florbal je zkrátka ve fázi dominance dvou, chcete-li čtyř zemí. A možná bude ještě dlouho, jen ne věčně.
Na druhou stranu je třeba přemýšlet o tom, že se stále zlepšují také Finové a Švédové, svou konkurencí navzájem. Tři korunky braly podruhé v řadě jen stříbro a s tím se nespokojí. Pořádně se teď obují do práce.
A měli by i Češi, ať už s trenérem Kettunenem, nebo bez něj. Mají totiž co splácet fanouškům a organizátorům MS, tedy Českému florbalu. Šampionát zlomil všechny tři divácké rekordy, které si vytyčil. Rekord prvního dne MS, celkové maximum i rekord jednoho zápasu.
Práce florbalového svazu? Velký závazek pro hráče
Akce byla zorganizovaná perfektně, od zázemí v O2 aréně přes nápad s návštěvou školáků na dopoledních, méně atraktivních zápasech nebo propagaci florbalu až po celkový kladný dojem.
I kdybychom pominuli pražský šampionát, Český florbal pracuje pro své sportovce neúnavně. Florbal má místo v televizním vysílání, zvedá se návštěvnost ligových soutěží (nejen Superfinále) a z klubů se pomalu stávají profesionální organizace.
To všechno musí pro florbalisty znamenat obrovský závazek. Pokud se ozývají hlasy, že si česká reprezentace tak velký zájem a podporu ani nezaslouží, čtvrtým místem na turnaji tato tvrzení o nafouknuté bublině nevyvrátila. Češi musí přidat, zlepšit přístup, něco více obětovat.
Zažili srovnání s těmi nejlepšími a znovu na ně neměli. Češi porazili Finy a Švédy naposledy na jaře 2014, což vypovídá o všem. Zjištění z MS není jiné, snad přinese tento střet hráčům novou motivaci. A co se týče druhé roviny, Česko potvrdilo, že je florbalovou zemí.
Od Českého florbalu je to hozená rukavice pro ostatní sporty u nás. "Tělocviková hra" dokázala opakovaně plnit největší českou arénu a škarohlídům předvedla, že je dávno něčím mnohem větším.
