Už je jisté, že Kateřina Nash nebude na startu chybět?

Přiletí už dnes a potvrdila start jak tento víkend na Českém poháru v Kolíně, tak i za týden v Táboře. Vzpomínám si, že svoji první medaili získala ještě jako juniorka v roce 1994 na mistrovství světa. Věnovala se i lyžování, ale od roku 2002 úspěšně střídá horská kola s cyklokrosem. Do letošní sezony vstoupila třetím místem na jednom ze závodů Světového poháru, stále patří do elitní světové společnosti a je jistě skvělé, že se po čase zase představí českým fanouškům.

Komu dáváte největší šance na přední umístění v kategorii mužů?

Hlavně si musíme uvědomit, že elitní skupinu tvoří Nizozemci a Belgičané, takže každé vítězství nad některým z jejich závodníků je velice cenné. Mohlo by se to podařit Michaelu Borošovi, který se v začátku sezony pohyboval v první desítce, ale pak se trochu hledal. Snad se mu to podaří právě na domácí půdě v Táboře. Podobné platí i na Jana Nesvadbu, jemuž se ve Švýcarsku daří, vyřešil počáteční zdravotní problémy a dostal se do dobré kondice.

Co pro vás Světový pohár v Táboře vlastně znamená?

Tábor je pro mě srdeční záležitost. Nejen já, ale i řada dalších českých cyklokrosařů tam předvedla spoustu vydařených vystoupení a získala mnoho medailových ocenění. Rád bych především s nadějnými mladíky v této tradici pokračoval.

Myslíte si, že na některý z cenných kovů dosáhnou vaši svěřenci i letos?

Věřím, že radost budeme mít nejméně z jedné medaile. Především junioři letos potvrdili, že jsou schopni konkurovat i těm nejlepším.

Který výsledek vám v této kategorii v letošní sezoně udělal zatím největší radost?

Určitě třetí místo Tomáše Ježka na Světovém poháru v Bernu. Psychicky tento úspěch pomohl celému týmu, v němž je vyrovnaná skupina čtyř až pěti chlapců. Dva z nich závodí v této kategorii druhým rokem, ostatní teprve prvním, ale všichni jsou hladoví po co nejlepších výsledcích, což jistě potvrdí i v Táboře.