Před šampionátem Pavel Maslák netajil, že jeho hlavním cílem je obhajoba titulu. Věřila jste, že se mu to podaří?
Věřila jsem, že opět podá výborný výkon, který po individuálním závodě zopakoval i ve štafetě. Stal se potřetí halovým mistrem Evropy, což nepotřebuje žádného komentáře. Teď bude potřeba co nejlépe se připravit na srpnový šampionát v Londýně a ve velice silné zámořské konkurenci postupem do finále potvrdit své postavení špičkového Evropana.
Obrovskou radost vám jistě udělali koulaři. Čekala jste tento jejich skvělý účet?
První dvě místa se mi zdála pro nás nedostižná, takže stříbro Tomáše Staňka je přímo báječné. Věděla jsem, že má dobrou formu a potřeboval to dokázat, což se mu dokonce osobním rekordem podařilo. Obtížná byla už kvalifikace s třiadvaceti koulaři, takže bylo potřeba zajistit si účast ve finále hned prvním pokusem. Prášilovi se to podařilo, Staněk to po počátečním přešlapu zvládl druhým vrhem.
V historicky kvalitním finále na sebe šestým místem upozornil i Prášil, jehož důležitý pokus provázely organizační zmatky. Má na víc, což je pro oba příslib před dalšími závody a hlavně před mistrovstvím světa. Oba jsem se snažila podporovat, i když se jim nedařilo a měli i zdravotní problémy, za což mně v Bělehradě svými skvělými výkony srdečně poděkovali.
Obrovským překvapením se stala bronzová medaile překážkáře Petra Svobody. Znáte nějakého atleta, který se po dlouhodobých zdravotních peripetiích po šesti letech vrátil na stupně vítězů?
Je to až neuvěřitelné, co dokázal. Nemohla jsem uvěřit už tomu, že se v dobré formě vrátil na atletickou dráhu, natož pak úžasnému medailovému zisku. Je to nádherná odměna za to, co všechno po velice vážných zdravotních problémech dokázal, a zároveň je to zcela výjimečný příklad pro každého sportovce. Velice si ho vážím.
Hejnová si na své neobvyklé hladké čtyřstovce doběhla pro stříbro. Myslíte si, že se jí s novým trenérem vrací výborná běžecká forma?
Určitě! Sama po závodě netajila, že spolupráce s novým trenérem funguje velice dobře, což je příslib i pro vystoupení v její disciplíně 400 metrů překážek. Stříbro z Bělehradu by pro ni mohlo být i motivací před mistrovstvím světa. Vždyť z haly moc zkušeností nemá a vůbec už ne z hladké čtvrtky.
Filip Sasínek v běhu na 1500 metrů se dočkal své první medaile z velké mezinárodní soutěže. Co byste řekla na jeho adresu?
Je to mladíček, který si na trati takticky poradil s řadou různých úskalí a jako ostřílený mazák si doběhl pro bronz. V jednadvaceti letech má svoji kariéru před sebou a vykročil do ní výborně.
Bronzu se dočkal i vícebojař Adam Sebastian Helcelet. Neovlivnilo jeho výkon zranění jeho přítelkyně Denisy Rosolové?
Psychicky určitě, vždyť Denisu odvezli do nemocnice a nikdo nevěděl, o jaké zranění jde. Přesto díky nezměrné bojovnosti odváděl v jednotlivých disciplínách své standardní výkony. V kouli se dokonce zlepšil a v dramatickém závěru celé soutěže ho potěšila i tyčka. Při svém ohlédnutí za šampionátem zářil spokojeností ze zisku medaile, ale zároveň dodal, že se svým bodovým ziskem moc nadšený není. Prozrazuje to jeho vysokou inteligenci i skromnost.
Tyčkař Jan Kudlička a výškařka Michaela Hrubá skončili těsně pod stupni vítězů. Jak jejich výkony hodnotíte?
Kudlička se nejlepším letošním skokem přes 580 centimetrů těsně přiblížil svému osobnímu maximu. Může mluvit o smůle, vždyť o medaili ho připravil až svým posledním pokusem jeden z polských tyčkařů. Ani teprve devatenáctiletá Hrubá nezklamala. Pod novým trenérem a snad i v dobrých podmínkách má všechno teprve před sebou. Bude záležet především na ni, s jakou svědomitostí se vydá po své další sportovní dráze.
Upozornil vás na sebe ještě některý z dalších českých atletů?
Bylo jich několik. Například půlkař Jan Kubista, čtvrtkař Jan Tesař, vícebojař Jiří Sýkora či sprinterka Klára Seidlová. Všichni však ze sebe vydali maximum a ti, co neuspěli, se určitě obohatili potřebnými zkušenostmi a získali i náboj do své další činnosti.
Považujete vystoupení českých atletů v Bělehradě za nadějné i pro srpnové mistrovství světa v Londýně?
Z Bělehradu odjíždím s velice dobrým pocitem. Vždyť na mistrovství přijela česká výprava bez už zmíněných čtyř špičkových závodníků, a přesto jen o něco lepší bilance ji v historii evropských halových šampionátů těšila pouze v roce 2000 v belgickém Gentu. Pro letošní mistrovství světa je to proto velice dobrý příslib.
