Nejdřív koronavirus, pak úporné střevní problémy. Pro jednoho smůla, pro druhého vstupenka zpět mezi formulovou elitou. Německý pilot už podruhé vytáhl týmu Racing Point trn z paty. Na Nürburgringu to bylo ve velkém stylu.
Hülkenberg v létě ve dvou podnicích nahradil Sergia Péreze, jenž měl pozitivní test na covid-19. Do prvního závodu na Silverstonu ale nenastoupil, protože svůj vůz odstavil do depa už po zaváděcím kole. V tom druhém ale potvrdil své kvality a skončil sedmý.
Na uplynulý víkend měl rodák z Emmerichu nad Rýnem úplně jiné plány. To si takhle v sobotu ráno seděl v Kolíně nad Rýnem s kamarádem na kávě, když v tom zazvonil telefon. Pilot se musel bleskově zvednout od stolku a překonat 90 kilometrů, které dělily metropoli Severního Porýní-Vestfálska od Nürburgringu.
Lance Stroll se ráno probudil v kůži, která rozhodně nebyla jeho. Víc času než na sedačce trávil na toaletě a barva jeho obličeje by s úspěchem soutěžila s legendární britskou závodní zelenou. Racing Point tak potřeboval záskok.
Nürburgring známý neznámý
Ani přes veškerou snahu Hülkenberg nestihl od 11 hodin třetí trénink. Aspoň si vyřídil všechny potřebné papíry od FIA a odpoledne nastoupil k "Mission Impossible". Rovnou do kvalifikace.
Řeknete si: německý jezdec, ten musí mít Nürburgring v malíčku. Ale chyba lávky. "Hulk" zde závodil naposledy před sedmi lety, kdy okruh hostil Velkou cenu Německa F1.
Před tím na něm formuli 1 vodil už jen roku 2011, a to pouze v jednom tréninku coby testovač tehdejší Force India. O dva roky dříve se na trati pod hradem Nürburgem proháněl v GP2 a před tím dvě sezony v Eurosérii formule 3.
Na naučení okruhu to určitě bohatě stačí. Jenže rozdíl mezi tehdejší a současnou formulí 1 je asi jako mezi felicií a fabií. Jen pro ilustraci, v roce 2011 vyhrál kvalifikaci Mark Webber v čase 1:30,079. Letos Valtteri Bottas bral pole position za čas o skoro pět vteřin rychlejší.
Pouhá čtyři kola a pak lví skok
Hülkenberg je ovšem novodobým rytířem bez bázně a hany. Bez nervozity usedl do Racing Pointu. V první části kvalifikace stihl jen čtyři měřená kola a podle očekávání skončil poslední.
Jenže vůbec nezklamal. Jednak se dokázal postupně zrychlit o plné čtyři vteřiny a hlavně, na devatenáctého Kimiho Räikkönena v Alfě Romeo ztratil jen dvě desetiny vteřiny.
Další velký skok přišel v nedělní Grand Prix. Postup o dvanáct míst proti startovní pozici sice není žádným rekordem F1. Historické tabulky znají vylepšení o více než třicet pozic. Ovšem na dnešní dobu je to velice solidní posun.
Německý závodník navíc dokázal, že se dá uspět i bez tréninků. Jistě, není to recept pro úplně zelenáče. Ale když už máte závodění trochu v rukách a slušný monopost, šance na úspěch je slušná.
Další výzva k mání
V době, kdy se v cirkusu formule 1 obrací každé euro, je Velká cena Eifelu krásnou ukázkou, kde se dá šetřit. Oba páteční tréninky zhatila mlha hustá tak, že by se dala krájet. Takže všem, kromě Hülkenberga, musel stačit jen hodinový trénink v sobotu.
Definitivní zrušení pátků v rozpisu závodních víkendů F1 by bylo určitě rozumnějším krokem než pološílené nápady o závodě s otočeným pořadím na startu či další vylomeniny, které se rodí v hlavách bossů současného držitele marketingových práv.
Týmy by ušetřily peníze a jezdce by čekala ještě větší výzva. Už třeba kvůli správně zvoleným pneumatikám, jak ukázalo nedělní fiasko experimentu Ferrari s tvrdou směsí u vozu Sebastiana Vettela. Takové strategické minely i u top týmů by Grand Prix výrazně zdramatizovaly. A to je oč tu běží, ne?
