Ostrava/Springfield - Pro většinu českých i světových hokejistů je zámořský hokej životní metou. Své o tom ví i Patrik Demel, mládežnický reprezentant a bývalý člen juniorského týmu extraligových Vítkovic.
Ačkoli ho po maturitě čekaly slušné vyhlídky v Česku, rozhodl se odejít do USA a zabojovat o místo v nejvyšší americké univerzitní lize (NCAA). "Vždycky jsem měl ambice jít na vysokou školu. Po maturitě na ostravském jazykovém gymnáziu jsem si pročítal různé články a způsob fungování NCAA (National Collegiate Athletic Association - pozn. aut.) mi přišel nejvhodnější. Chtěl jsem jít tam, kde to dělají nejlíp," říká Demel.
"Nabízejí čtyřleté programy, při kterých sportuju a studuju zároveň. Navíc hraju nejvyšší univerzitní soutěž, odkud si týmy z vyšších soutěží mohou přímo vybírat hráče," vysvětluje Demel.
Přílet do Států je jako skok do divoké vody
Patrika Demela první chvíle v USA zaskočily. Ve městě Waterloo v Iowě byl hozen do divoké vody a trvalo mu, než se v životních peřejích naučil plavat.
"Do devatenácti neexistovalo nic jiného než tréninky. Měl jsem ideální rodinné zázemí. A najednou jsem musel mluvit jiným jazykem a žít s lidmi, které jsem neznal. Bojoval jsem tehdy sám se sebou," tvrdí nyní jednadvacetiletý obránce.
Demel po příletu zažil i perné chvilky. Nesedl si s jednou z rodin, kam jej klub ubytoval. "Šoupli mě do sklepa, který sloužil jako sklad. Všude se váleli plyšáci, hračky a různé nářadí. Musel jsem je prosit o otevření okna nebo o to, aby mi něco koupili v obchodě," přibližuje nepříjemné chvilky.
Po několika dnech požádal obránce o změnu rodiny. Podobné žádosti má poté na starosti klub, který skrze své koordinátory vyřizuje vše tak, aby to prospělo hráči i rodině. "Ty rodiny jsou v podstatě vycvičené jako ubytovna pro sportovce. A velká většina se jim snaží pomáhat. Zároveň si kluby musejí své rodiny hýčkat, potřebují je," vysvětluje Demel.
Bývalý vítkovický obránce to podobně jako spousta mladých hokejistů zkoušel v nejkvalitnější juniorské lize United States Hockey League (USHL). Vzhledem k pravidlům ligy, které limitují počet cizinců, brzy pochopil, že bude muset sejít o stupínek níž.
Laso mu hodil tým z nižší soutěže North American Hockey League (NAHL), Bismarck Bobcats ze Severní Dakoty.
Demela tak čekal dvanáctihodinový přejezd na sever Spojených států. "Mohl jsem dopadnout i hůř - třeba kdybych musel na Aljašku," usmívá se hokejista.
Zároveň ale dodává: "Život na severu není pro každého. Občas to bylo trochu depresivní. Když je venku sněhová vánice, tma a třicet pod nulou, moc zábavy si člověk neužije. V Dakotě jsem se definitivně rozhodl, že chci jít na univerzitu. Taky jsem se tam sblížil s rodiči - s nimi jsem tam paradoxně namluvil více než za celý zbytek života pod jednou střechou."
Rozhodující hovor z Bostonu
Protože podával kvalitní výkony, již během sezony obdržel několik telefonátů z různých univerzit napříč Spojenými státy. Ten nejdůležitější ovšem přišel z města Springfield nedaleko Bostonu.
"Zavolal mi trenér z univerzity American International College (AIC), že by mě chtěl do týmu. Nastínil mi i stipendijní podmínky a ty byly nadstandardní. Rozhodl jsem se v podstatě ihned," vysvětluje Demel pozadí svého přestupu.
Ještě před cestou do Springfieldu musel obránce absolvovat početné byrokratické procedury. Univerzita požadovala kompletní výpis známek ze střední školy a také absolvování testu studijních předpokladů. "Navíc jsem s nimi absolvoval spoustu pohovorů. Je to logické - přece na čtyřletý program nevezmou někoho, kdo se jim na to po roce vykašle," dodává Demel pro Aktuálně.cz.
Přesun na univerzitu AIC znamenal zvýšení životních výdajů. Webové stránky univerzity uvádějí, že jeden akademický rok stojí zhruba 35 tisíc dolarů (zhruba 750 tisíc korun). "Teď mám výdaje vyšší, hodně ale pomáhá stipendium. Jako hokejistovi mi přidělili "stípko" pro sportovce, a navíc jsem díky dobrým výsledkům ve škole získal i prospěchové. Tyto dvě věci pokryjí zhruba 70 procent mých měsíčních výdajů. Ve zbytku se opírám o podporu rodičů, bez kterých bych se do Států nikdy nedostal," říká mladý zadák.
"Alespoň minimální školné je základem dobrého vzdělání. Stipendium tady má skoro každý a finance se zvládnout dají," tvrdí Demel.
Začátky na univerzitě: Dlouhý trest i přátelští učitelé
Také start na vysoké škole se nesl ve znamení problémů. Demel totiž dostal od vedení ryze amatérské soutěže dlouhý, téměř půlroční trest. "Údajně jsem měl ve Vítkovicích velký kontakt s profesionálním hokejem. Naštvalo mě to, ale mohl jsem se víc soustředit na školu," objasňuje český obránce, který na AIC studuje psychologii.
Výuka podle něj probíhá v menších skupinách. Tím pádem se mezi sebou kantoři a studenti znají a navzájem si vycházejí vstříc. Demel tvrdí, že vzájemná symbióza funguje, pokud si studenti plní své povinnosti. Podle něj se pak někteří učitelé chovají ke studentům jako ke kamarádům.
"I když jsem byl se školou spokojený, na konec trestu jsem se hodně těšil. V lednu jsem pak naskočil na led, dal v prvním zápase dva góly a nazdar," směje se bývalý vítkovický zadák.
Demel v srpnu začne třetí rok v zámoří a druhý na univerzitě, kde kromě hokeje studuje psychologii. "Líbí se mi, co v Čechách dělá Marian Jelínek (hokejový trenér a sportovní psycholog), a chtěl bych se něčemu podobnému věnovat, pokud mi to nevyjde s hokejem," vysvětluje český bek svou volbu.
Zpětně volby zkusit štěstí za mořem nelituje: "Nedokážu si představit, že bych do Ameriky neodjel. V Čechách bych si připadal zaslepený. Amerika mě přinutila zvednout hlavu a otevřít oči. Získal jsem jiné obzory. Potkaly mě problémy i radosti, které průměrný teenager nezažije. A za to jsem vděčný."
Na Českou republiku ovšem Demel rozhodně nezanevřel. "Češi jsou velmi chytří lidé, mají všeobecný přehled, daleko větší než Američané. Ti se víc soustředí na sebe, živí svou národní hrdost," tvrdí bývalý vítkovický bek.
Další dlouhodobé životní a sportovní plány zatím český obránce neřeší. "Rád bych získal nějaké zkušenosti s profesionálním hokejem. Vnímám, že teď hokej v mém životě vede, ale nic nemusí trvat věčně. Chci být hlavně slušný člověk a dělat to, co mě baví."
Počet Čechů se zvýší, je to jen otázka času
V nejvyšší hokejové univerzitní lize NCAA momentálně kromě Demela nastupují další tři Češi. Takto nízké číslo kontrastuje s vysokým počtem hráčů ze Skandinávie.
Český bek ovšem situaci nevidí tak černě. Prý se jedná pouze o momentální jev a počet krajanů, kteří zkoušejí štěstí v Americe, se nadále zvyšuje. "Navíc NCAA není jen hokejová liga, sdružuje všechny sporty. Máme například skvělé atlety, v roce 2015 dokonce jedna Češka vyhrála celostátní oštěpařské mistrovství (Irena Šedivá - pozn. aut.)," říká Demel.
"Finové a Švédové jsou s NCAA tradičně provázaní. Taky hraje roli silnější ekonomika. Přece jenom, Švédové si mohou dovolit zaplatit svým dětem studium v zahraničí v mnohem větší míře než Češi. Navíc český středoškolský systém kontrastuje s tím americkým. Nejlepší je odejít do Ameriky už na střední, ale nemůžete u nás maturovat a zároveň hrát v USA hokej," vysvětluje zadák.
