Moskva (od našeho spolupracovníka) – Český tým na hokejovém šampionátu opět porazil předpoklady. Poté, co zvítězil nad domácími Rusy, svedl otočit takřka ztracený duel s Lotyšskem (2:3 necelou minutu před koncem).
Dva body za úspěch v nájezdech nakonec nevypadají zle. S týmem, jehož jádro tvoří sehraná parta z Rigy, měl před šesti roky podobné potíže i olympijský výběr Česka.
Tentokrát vydřel výhru mančaft, jenž se nápadně podobá tomu z Euro Hockey Tour. Se slabší soupiskou ztratili proti Lotyšům bod i Švédové. "Měli spoustu omluvenek. Tím pádem hrají evropské týmy. I takzvaně slabší mužstva mají svoje hráče v KHL, švédské a finské lize," nediví se vyrovnaným duelům kouč Vladimír Vůjtek.
Sláva elitnímu útoku
Méně uspokojivě ale zní, že Češi ztratili vedení 2:0, za nímž navíc nestál velkolepý nástup, ale šikovnost první lajny. Kapitán Tomáš Plekanec nejdřív proměnil samostatný únik, načež skóroval v přesilovce. Pokaždé za vydatného přispění svých parťáků Davida Pastrňák a Romana Červenky.
"Jednoznačně naše největší posila," ocenil Vůjtek kapitánův přínos.
Lotyši na hokejový um elitní trojice nestačili, především v úvodu se jim točila hlava. Jinak ale Češi v první periodě moc nepředvedli. Jediným hráčem, který kromě Plekancova útoku vypálil na bránu, byl Kempný, patrně nejvýraznější český bek v duelu.
Byť důraz a dravost z klání s Ruskem částečně vyprchaly, reprezentace mohla několikrát definitivně rozhodnout. Jenže Martin Zaťovič, Michal Kempný ani Richard Jarůšek nevyužili únik a zmar přinesla i dlouhá přesilovka. V podstatě se protáhla na sedm minut, ale přinesla hlavně neefektivní sled přihrávek.
Čechy příliš nerozproudila ani atmosféra, hromadu hlučných fanoušků sborné vystřídaly prořídlé tribuny. Ne, loňský divácký rekord vskutku ohrožený není.
Chyběl týmu spánek?
Když Lotyši viděli, jak se české příležitosti rozbijí o skvělého brankáře Masalskise, vycítili šanci. Zvýšili tempo a byli mnohem nebezpečnější. Díky nedůrazu a chybám českých beků otočili skóre na 3:2. Jako by měli víc sil, přestože taky nastoupili podruhé v řadě.
"Hráli o čtyři hodiny dřív, do postele mohli v jedenáct hodin, zatímco my jsme ještě v jednu hodinu byli na večeři. Když se noc trošku probdí, síly možná ubývají. To není výmluva, ale prostě fakt," konstatoval kouč Vůjtek po tiskové konferenci.
Brankář Pavel Francouz souhlasil: "Kluci, kteří lítají šedesát minut po ledě, jsou rozjetí. Někdo má problém po zápase usnout třeba až do šesti do rána. V takhle nabitém turnaji jsou znát i detaily."
O to cennější je, že unavení Češi ještě dokázali přepnout a zachránit takřka prohraný zápas. "Síla tam je v každém případě," má radost Vůjtek, který před pondělním bojem se Švédy volí střídmá slova: "Když si teď odpočineme a připravíme se na ně, tak ani tam nejsme bez šance."
