Českou reprezentaci čeká turnaj Karjaly, na který máte hezké vzpomínky z roku 2012. Mám pravdu?
Ano, turnaj jsme vyhráli a byl to super zážitek. Spolu s jarními Českými hrami to byly po dlouhé době akce, na kterých jsem si zahrál v dresu s českým znakem. Na Karjale se sešla skvělá parta kluků, tím, že byla výluka NHL, nás bylo i dost z Ameriky. V prvním zápase jsme v Liberci porazili Švédy a pak jsme dvakrát vyhráli ve Finsku. Nedávali jsme moc gólů, ale skoro žádné jsme ani nedostávali. Stálo při nás štěstí, v týmu byla zábava a užil jsem si to.
Český tým tehdy na finském turnaji Euro Hockey Tour zvítězil poprvé v historii a zatím naposled. Napadá vás, proč se mu tam nedaří?
Nevím, jestli nedaří. Nevím proč. Asi na to nenajdu odpověď, ale my jsme v roce 2012 měli štěstí, že jsme mohli začínat proti Švédsku doma. V tom zápase hráli i Tomáš Plekanec s Markem Židlickým, pak už zůstali doma. Publikum nás hnalo dopředu, porazili jsme nabité Švédy a odletěli jsme do Finska s klidem. Hráčům se dařilo i v klubech, kapitán byl Petr Nedvěd a v kabině byl správný týmový duch.
Výhry nad Švédskem 3:1, proti Finům 1:0 a s Ruskem 2:1. Výsledky nevypadají bůhvíjak, ale tehdy jste si kvalitu hokeje pochvaloval.
Jasně, vždycky se chválí hokej, když jste na vítězné straně. My jsme si to tehdy užívali a bylo jedno, jestli se vyhrálo 1:0 nebo 6:5. Když se po dobrém týmovém výkonu berou tři body, všichni hráči jsou spokojení. Zvednete si sebevědomí, přijdou různé legrácky okolo. Když dáte hattrick, ale prohrajete 5:6, nikoho to nebaví. Je lepší vyhrát 1:0 a mít radost.
Byť se NHL v sezoně 2012/13 nakonec rozběhla, zahrál jste si i na mistrovství světa. Ale tam už to tak slavné nebylo.
No, úplně nám nevyšlo, i když si myslím, že jsme tam měli velmi silný, asi jeden z nejsilnějších týmů v té době. Ve skupině jsme se Švédskem a s Kanadou prohráli o gól, nedokázali jsme to urvat. Ve čtvrtfinále proti Švýcarsku jsme si dokonce dali dva vlastní góly. Štěstí nešlo s námi jako na Karjala Cupu. Mrzí mě to, bylo to jediné MS, které jsem hrál, ale nedostali jsme se dál než do čtvrtfinále.
Jak po skončení hokejové kariéry z pozice diváka vnímáte význam turnajů seriálu Euro Hockey Tour? Jak moc jde o výsledky?
Hlavně jde o to, aby si kluci zahráli a ukázali se. V tuto chvíli vlastně začíná boj o MS. Kluci dostávají šanci a musí si vydobýt své místo, než přijedou hráči z NHL. Dodnes ty turnaje sleduju, na většinu zápasů koukám, o výsledky se zajímám a s českým týmem pořád soucítím. Fandím klukům, i když už do hry zasáhnout nemůžu.
Jak se vám jeví český tým, který se vydal do Švédska a Finska?
Co jsem viděl, jede tam dost zkušených hráčů, ale také nováčci, kteří se budou muset ukázat. Myslím, že zdravé jádro týmu tam je, a záleží, jak kluci do turnaje vstoupí. Pokud vyhrají, bude se jim dál hrát lehčeji a s větším sebevědomím.
Třemi nováčky jsou Lukáš Sedlák z KHL, Michal Kovařčík z Třince a Jiří Smejkal ze Sparty. Co říkáte na výkony Kovařčíka a Smejkala z extraligy, kterou jakožto expert O2 TV sledujete podrobněji?
Kovařčík je šikovný hráč. Hrají s bráchou už třetí sezonu společně v Třinci a myslím, že Michal je v reprezentaci zaslouženě. I když oba v minulosti nedostávali tolik prostoru, dokázali se prosadit a vyhrát pro Třinec dost důležitých zápasů. Nasbírali zkušenosti a teď přichází jejich čas. Pro Michala je to novinka, velká šance. Líbí se i Smejkal na Spartě, navíc i on je pořád mladý kluk. Je dobré nebát se tyhle hráče povolat, nesázet pořád jen na ty samé hokejisty. Ti vytížení si rádi odpočinou, sezona je dlouhá.
Mohli by kostru národního týmu vytvořit navrátilci ze zámoří Dmitrij Jaškin, Andrej Nestrašil, Sedlák, Jakub Jeřábek nebo Andrej Šustr? Celou sezonu budou trenérům na očích v Evropě.
Samozřejmě. Třeba Andy Nestrašil přišel do Třince a za krátkou dobu ukázal, jak skvělý hráč to je. Odešel do Ruska, je trenérům na dosah a bude rozhodovat, jak na tom bude zdravotně, jak se bude cítit. Ale ta kostra by se měla utvářet kolem těchto hráčů, v KHL jich máme pořád docela dost. Jaškin prožívá skvělý start sezony, v nároďáku by měl být oporou.
A měl by asi doplnit stálice typu Jana Kováře nebo Michala Řepíka, kteří objíždějí s reprezentací všechny turnaje už dlouhá léta.
Ano, to jsou hráči, kteří tam neoddiskutovatelně patří a s reprezentací jsou spjatí. Mnohokrát nominaci neodřekli. Oba jsou poctivci. Michal je opravdu velký dříč a odvádí kvalitní výkony i ve čtvrté lajně, pokud pak přijedou kluci z NHL. Smíří se s tím, maká na sto procent. Kovyho každý zná, to je šikovný hráč, který tvoří šance, rozhoduje zápasy a táhne tým.
Trenér Miloš Říha chtěl dát na Karjale šanci kompletní karlovarské formaci Tomáš Rachůnek, Ondřej Beránek a Jakub Flek. Nakonec reprezentují kvůli zranění Fleka jen první dva jmenovaní. Před sezonou by asi málokdo řekl, že bude něco takového možné.
To možná ano, ale podívejte se na tabulku. Celé léto Karlovy Vary mnoho lidí odepisovalo, že budou hrát spodek extraligy s Kladnem, Litvínovem a Pardubicemi, ale podívejte se, kde jsou. Je to zasloužené. Rachna má dobrý vstup do sezony, má jen o dvě asistence méně než Milan Gulaš. Když se mu daří, proč ho nezkusit v nároďáku? Je škoda, že Flek zůstal mimo. Daří se totiž celé té lajně, táhnou Karlovy Vary.
Gulaš odmítl Karjalu s tím, že ještě nemá formu takovou, jakou by si představoval. Zřejmě to myslel s nadsázkou, ale na další akci Euro Hockey Tour v prosinci by měl týmu pomoct. Co říkáte na něj?
Hraje skvěle, bude pořád platný i v reprezentaci. V Plzni zlepšuje hráče okolo sebe a obrovsky jsou na něm vidět velké zkušenosti. Má 33 let, je to vyzrálý hráč, ale pořád ještě není nejstarší. Když bude zdravý, bude se cítit dobře a rozhodne se jet na nároďák, určitě mu pomůže.
