V neděli v Brně sice prohrál, ale jinak získal Litvínov dvanáct bodů z posledních šesti zápasů. Lepší se výkony mužstva?
Po výborném vstupu do soutěže prohráli v Chomutově s Kladnem a přestalo se jim dařit. Hlavně měl Litvínov špatné druhé třetiny a konce zápasů. To se mohlo podepsat na psychice. Nicméně v poslední době se zase ukázalo, že směr, který nastolil trenér Vlado Országh, začínal přinášet ovoce. Byl jsem překvapený, že se rozhodli k výměně.
Bylo hodně neobvyklé, když vedení odvolalo kouče Vladimíra Országha po dvou výhrách v řadě. A místo něj přišel Vladimír Růžička.
Asi byli domluveni dopředu. Takhle to vypadá blbě, je to jako na potvoru. Některé zápasy nevyšly, najednou se to zlepšilo, ale k výměně stejně došlo. Fanoušci se ozvali docela hlasitě, měnit trenéra zrovna v této chvíli nebylo úplně na pořadu dne.
I kvůli dalším důvodům nebylo přijetí trenéra Růžičky mezi fanoušky Litvínova vysloveně kladné. Byť je klubovou legendou.
Když se v 90. letech ještě jako hráč vracel z ciziny, chtěli jsme, aby šel do Litvínova. Já jsem v té době začínal trénovat. Nějak se to nepovedlo, zakotvil ve Slavii. Někdo mu to nemůže odpustit, ale to se klukům těžko vyčítá. Pepík Beránek šel taky do Vsetína a pak do Slavie, Martin Ručinský nejdříve do Sparty. Jde o to, jakou dostanete nabídku, zkrátka se to tak událo. Teď dostal Vláďa šanci vrátit se do Litvínova a nedivím se mu, že ji přijal. Je to nostalgie, po tolika letech se vrátit domů.
Vladimír Kýhos
Hrál za Litvínov a s reprezentací získal stříbrnou medaili na olympiádě v Sarajevu 1984. V pozici hlavního trenéra vedl šest extraligových mužstev, naposled právě Vervu, s kterou se v nejvyšší soutěži zachránil vloni na jaře až v posledním kole. Přesto šanci na pokračování nedostal. V 63 letech trénuje druholigový Děčín.
Co může týmu přinést zkušený trenér, kterému ale po sestupu s Chomutovem nevyšla ani poslední extraligová štace v Hradci?
Po dvou zápasech se to těžko hodnotí. Kádr je celkem solidní, ostatně to ukazují ty poslední výsledky. Záleží, jaký hokej bude chtít Vláďa hrát, to se teprve projeví.
Posílil tým oproti minulé sezoně, po které jste tvrdil, že bez Viktora Hübla by Litvínov nebyl nic?
Udělaly se změny, povedli se někteří hráči. Kanaďan Giorgio Estephan vede klubové bodování. Přišli mezinárodně zkušení hráči a na ledě je to vidět. Špatný ten kádr určitě není.
Zmiňovaný Hübl vstřelil v neděli v extralize gól číslo 400. Více než třiačtyřicetiletý útočník jich nasázeli už jen čtyři hráči.
Je to velký borec. Svým způsobem je zajímavé, že v nároďáku se jen mihnul, nebo tam nehrál skoro vůbec. Ale vyhýbají se mu zranění, je to takový šlachovitý kluk. Drží si zdraví a chuť do hokeje. S bruslením, jaké má, ještě klidně může pár let hrát.
Jaký teď vlastně máte vztah k Litvínovu? Po minulé sezoně jste v rozhovoru pro deník Sport kritizoval některé kroky klubu a konec místního patriotismu. Podobně jako Ručinský či Robert Reichel.
Vztah je pořád stejný, nevím, co bych na to řekl. Za tím, že chybí větší sepětí klubu s místními lidmi, si stojím, názor jsem nezměnil. Občas zajdu na hokej, ale jinak na stadion nechodím. Samozřejmě Litvínovák budu už do konce života. Není mi jedno, co se v klubu děje. Fanoušci si v poslední době prožili velké nervy, často to nebylo ke koukání. Snad se povede dostat klub výše.
Co říkáte na to, jak se v extralize utrhly Třinec a Hradec Králové? V čele tabulky si tato mužstva vytvořila značný náskok.
V Třinci je to dané dlouhodobou prací. Trenér Venca Varaďa to dělá dobře, mají tam veškeré podmínky, kádr dlouho pohromadě. Třinec má skvěle propracovanou obranu, zablokují hodně střel a v útočné třetině mají výborné hráče na přesilovky. Není to pro mě překvapení, ale to ani Hradec. Tomáš Martinec je vynikající kouč. Ukazoval to i předtím, než tehdy Hradec vzal Růžu. To jsem nepochopil, Tomáš hrál s mužstvem parádní hokej. Vhodně teď doplnili kádr a daří se jim.
Nečekal jste od Třince po dvou titulech menší ústup ze slávy? Přeci jen jeho soupiska nevypadá na první pohled nějak odskočená od ostatních silných týmů.
To je pravda, ale v Třinci má velký význam, že tam hrají kluci z regionu. Bratři Kovařčíkovi, obránce Marian Adámek, Slovák Patrik Hrehorčák a další hráči, kteří tam prošli mládeží. Kluci tam hrají před svými známými, to dělá hodně. Venca Varaďa je navíc důsledný, nenechá nikoho, aby měl frňák nahoru a řekl si, že už nemusí dál makat. Do toho hráči cítí tlak z farmy ve Frýdku-Místku. Také tam jsou kluci, kteří mohou přijít a hrát místo nich.
U Hradce zaujme, že má v týmu tři Kanaďany, dva Finy, dva Slováky, Francouze a k tomu bratry Klímovy, rodáky z USA. A taková směs cizinců přináší Mountfieldu výsledky.
Jejich cizincům se daří bodovat, ten výběr se Hradci opravdu povedl. Na našem trhu moc kvalitních hráčů není, finančně silnější oddíly seberou to nejlepší. V aktuální sezoně to ale obecně vypadá, že nákupy cizinců v extralize se povedly. Nejen v Hradci hrají významnou roli.
Vy jste po sezoně bez trénování nastoupil na střídačku Děčína v třetí nejvyšší soutěži. Jaká je to práce?
Je to dobrá práce. Skončila tam generace šikovných kluků, kteří hokej opravdu uměli. A teď je potřeba zapracovat nové hráče, je to docela piplačka. Hrajeme amatérskou soutěž, kluci chodí do práce, s tréninky je to různé. Ale pokud to hráči mají rádi, měli by se snažit co nejvíce chodit, abychom byli více konkurenceschopní. Zatím se nám to moc nedařilo, v naší severní skupině druhé ligy jsme na posledním místě.
Jste případně otevřený nabídce z nejvyšší soutěže?
Samozřejmě, uzavřené to určitě není. Poprad sháněl trenéra, volal mi Marek Čiliak a vyptávali se mě. Ale to by bylo daleko a bez rodiny, tedy už nic pro mě. Uvidím, co bude, ale v Děčíně jsem spokojený. Ve vedení jsou skvělí kluci, dělají to dobře. Jen je potřeba vytvořit jádro, které bude do budoucna tým táhnout.
