Pusťte nás na hokej, děláte z něj parodii. Fanoušci společně bojují proti opatřením

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
19. 8. 2020 12:51
Hokejová extraliga má začít za necelý měsíc a stále řeší mnoho otazníků spojených s opatřeními proti šíření koronaviru. Zatím není jasné, jak často budou hráči testováni ani kolik diváků bude vpuštěno do ochozů. Fanoušci napříč republikou se rozhodli do boje za milovaný sport zapojit a vytvořili společné prohlášení.
Fanoušci hokejové Sparty, ilustrační obrázek.
Fanoušci hokejové Sparty, ilustrační obrázek. | Foto: Milan Kammermayer

Zkraje týdne si těžce zkoušený český sport lehce oddechl. Při pozitivním testu jednoho hráče na koronavirus nebude muset do karantény rovnou celé družstvo, tak jak tomu bylo doposud. Ve fotbale, v hokeji i dalších týmových sportech.

Jenže zápasů v extralize je mnohem více než ve fotbalové lize, hraje se dvakrát nebo třikrát týdně a kluby si tak časté drahé testování nemohou dovolit. Navíc jsou stále v mimořádně nejisté ekonomické situaci, neboť neví, kolik fanoušků budou moct na stadion pustit. Neví téměř nic.

Před týdnem hokejová obec spojila síly s fotbalovou, ve středu budou zástupci obou sportů znovu jednat s Národní sportovní agenturou a jejím předsedou Milanem Hniličkou. Všichni spolu volají po zmírnění přísných opatření, s nimiž se kluby momentálně potýkají.

Hokejové stadiony mohou být při probíhajícím letním poháru Generali Česká Cupu zaplněny jen přibližně z jedné čtvrtiny, a to ještě diváky ve striktně oddělených sektorech s rozestupy mezi sebou. Fanoušci musí hokej sledovat v roušce, odstupy jim znemožňují obvyklou komunikaci, na tribunách vládne velmi komorní atmosféra.

A kluby samozřejmě tratí na vstupném. Teď jde stále ještě "pouze" o přípravnou fázi sezony, ale pokud by měla v tomto režimu běžet také samotná extraliga, český hokej by hrozným způsobem trpěl. Slovy šéfa brněnské Komety Libora Zábranského by to byla přímo katastrofa.

"Enormně tlačíme na to, aby se zkrátila délka karantény a uvolnily se kapacity na stadionech, protože to je nejzásadnější. Dostat se na počty diváků, kdy to ekonomicky dává aspoň nějaký smysl," podotkl v pondělí ředitel extraligy Josef Řezníček v rozhovoru pro server iSport.

Ve večerních hodinách se k němu přidali hokejoví fanoušci napříč celou republikou a na internetu publikovali společnou výzvu k dané situaci.

"My, níže podepsaní zástupci aktivních hokejových fanoušků, vyzýváme všechny odpovědné instituce, jmenovitě vládu ČR v čele s premiérem Andrejem Babišem, Státní zdravotní ústav a krajské hygienické stanice, aby umožnily co nejrychlejší návrat k normálnímu fungování českého sportu," stojí na začátku prohlášení.

Konkrétně naráží na "likvidační snížení počtu návštěvníků" a "povinnost dodržovat rozestupy a pohybovat se na stadionu se zakrytými dýchacími cestami". Tato opatření jim kazí sportovní zážitek, na který jsou zvyklí, a dělají jejich pohledem z hokeje "parodii" či "frašku".

"Nechceme se dožít toho, aby naše milované kluby zkrachovaly," píšou fanoušci a přidávají, že za současných koronavirových restrikcí hrozí hokejovým oddílům "paralýza na dlouhá léta". Zdůrazňují, že chápou obavy z nákazy, ale odmítají plošná omezování sportu a kultury.

Dráždí je především porovnání s opatřeními na poli jiných volnočasových aktivit. "Nechceme se smířit se situací, kdy je občanům znemožňováno se účastnit sportovní nebo kulturní akce ve chvíli, kdy se přinejmenším stejnému či vyššímu riziku nákazy mohou vystavit například při návštěvě obchodních center, restaurací či koupališť," zlobí se sjednocení fanoušci.

"Hokej považujeme za nedílnou součást české kultury, a proto žádáme, abyste se nepodíleli na jeho likvidaci," uzavírají prohlášení, jež podepsaly fankluby všech extraligových klubů i několika týmů z nižších soutěží.

Minulá sezona zůstala nedohraná, mistrovství světa se zrušilo a hlad po hokeji je v Česku velký. Dokonce spojil v jednom úsilí jindy nesmiřitelné rivaly. Jde o to, zda někdo z oslovených vezme jejich hlas na vědomí a bude mít při jednání nějakou váhu.

Jako první z klubů oficiálně podpořil fanouškovskou iniciativu nováček z Českých Budějovic. Na svém webu zveřejnil prohlášení v plném znění.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy