A.cz: Ostape, každého asi upoutá vaše jméno. Prozraďte, odkud pocházíte?
Oba rodiče i všichni mí sourozenci se narodili v Rusku. Přestěhovali jsme se sem, když mě máma čekala, takže já jsem se jako jediný z rodiny narodil v Česku. Občanství mám ale dvojí.
Takže doma mluvíte jedině rusky?
Přesně tak. Mám vlastně dva mateřské jazyky. V Česku jsem doma, je ve mně ale velký kus Rusa.
Jak často se vracíte do Ruska?
Často, minimálně každé prázdniny, někdy i přes rok. Mám tam všechny bratrance, sestřenice, babičky, dědečky. Když to jde, tak tam jedeme.
Neuvažoval jste o reprezentaci země svých předků?
To vůbec. Narodil jsem se v Česku a jsem rád, že můžu nosit zdejší dres.
V šestnácti si už zahrál extraligu
Loni jste v 16 letech okusil v dresu Sparty seniorskou extraligu. Jak jste si zápas užil?
Byl to neskutečný zážitek. První zápas, vítězství 5:1 nad rivalem Kometou Brno, navíc ve fantastické atmosféře. Byla to pro mě skvělá zkušenost. Splnil se mi dětský sen.
V zápase jste toho ale moc neodehrál. Jen dvě střídání a 84 sekund na ledě...
Měl jsem odehrát třetí třetinu, bylo tam ale dost oslabení a přesilovek. V posledních deseti minutách jsem čekal, že se na led dostanu trochu víc, ale i tak to bylo super.
Máte s trenéry nějakou úmluvu, že vás budou letos využívat víc?
Po sezoně mi říkali, že bych měl dostat více šancí. Měl bych od začátku trénovat i s áčkem. Počítají se mnou, tak uvidíme. Hrát budu samozřejmě za juniorku a nějaké starty snad přidám i v extralize.
Amerika? Zatím ne
Neuvažoval jste nad odchodem do americké juniorky? Parametry na zámořský hokej rozhodně máte...
To sice mám, ale loni jsem se Spartou podepsal smlouvu na dva roky, takže o nějakém odchodu kamkoliv pryč jsem vůbec neuvažoval.
Příští rok byste měl jít na draft NHL. Máte ho už v hlavě?
Jasně, každý nad tím přemýšlí. Zatím je to ale ještě daleko a snažím se na to nemyslet, i když jsou tady v Břeclavi půlka tribuny skauti z NHL. Nervózní z toho nejsem, snažím se hrát, jak nejlíp umím.
Na břeclavském Memoriálu Ivana Hlinky jste dal zatím gól v každém ze tří utkání. Jak jste spokojený se svými výkony v turnaji?
Spokojený jsem moc, je to ale všechno týmová práce. Zatím to klape na jedničku, tak doufám, že to vydrží.
Porazili jste Švýcary, Finy. Těsně jste padli až včera s USA. V čem tkví síla týmu?
Bojujeme jeden za druhého. Navzájem se povzbuzujeme a hrajeme týmově. V turnaji zatím dobře bráníme, hrajeme obětavě, zblokujeme velké množství střel. Plníme pokyny trenéra.
S Maratem Safinem příbuzný nejsem
Jaký je Václav Varaďa kouč?
Je to neuvěřitelný srdcař. Řve a hecuje nás k maximálním výkonům. Na každého soupeře se detailně připravujeme. Dělá to výborně.
Jak se vám zamlouvá atmosféra v břeclavské Ice Bors aréně?
Parádní. Diváci fandí a neskutečně nás ženou dopředu. Moc jim za to děkujeme.
Na závěr se nemůžu nezeptat na vaše příjmení. S tenistou Maratem Safinem zřejmě příbuzní nejste, že?
Nene, to vůbec. Nebo o tom aspoň nevím.
A nesdílíte se svým jmenovcem třeba jeho bouřlivácké vlastnosti?
Já takový vůbec nejsem. Hokejkou, a v tenise ani raketou, rozhodně netřískám. Takový blázen snad nejsem. (smích)
