Více než polovina fotbalistů oslovených v unikátní anketě užívala léky proti bolesti vícekrát za sezonu. Přes 40 procent pak přiznalo, že léky brali kvůli jinému účelu, než je úleva od bolesti, zjistilo investigativní centrum Correctiv společně s veřejnoprávní ARD.
Léky proti bolesti se mohou zničujícím způsobem podepsat na lidském zdraví. Závislost, selhání ledvin, poškození jater nebo větší riziko rozvinutí srdečních chorob. To jsou průvodní jevy jejich nadužívání. Podle expertů tedy mají fotbalisté v Německu problém se zneužíváním návykových látek.
Výzkumníci do studie zařadili 1142 amatérských hráčů, ale také stovku bývalých i současných hráčů Bundesligy. A také klubové lékaře. Právě ti se obávají nadužívání léků proti bolesti ve fotbale.
"Za posledních 14 let jsem si všiml, že ibuprofen nám rozdávají jako lentilky," podivil se pro Deutsche Welle stoper Unionu Berlín Neven Subotič, který značnou část kariéry strávil v Dortmundu. "Ať jde o jakoukoli malou drobnost, dostanete ibuprofen. To je standard," přiblížil.
Hovoří také o tlaku na kluby kvůli výsledkům a penězům, které se ve fotbale točí. "Tento tlak se klubovou strukturou přenáší na trenéry, doktory a na hráče," naznačil důvod, proč kluboví lékaři tak často po ibuprofenu nebo jiných léčivech tlumících bolest sahají.
Cílem je mít hráče fyzicky, pokud možno, neustále k dispozici. "Je to tou macho kulturou ve fotbale. Vždycky když nemůžete hrát kvůli bolesti nebo zranění, musíte si vyslechnout své. Hráči se pak kvůli tomu cítí provinile," dodal další dílek skládanky, proč jsou léky na bolest tak rozšířené.
"Když se to vezme kolem a kolem, jsou to hráči, kdo je pod největším tlakem. Kdyby si hráč nevzal léky na bolest, tak by ani nemohl hrát," přiblížil Subotič. Souhlasí s ním i Dani Schahin, bývalý hráč Hamburku, Düsseldorfu nebo Fürthu. "Musíte fungovat, musíte hrát. Když vás čeká mezinárodní turnaj, nechcete na něm chybět nebo hrát špatně jenom kvůli troše bolesti," popsal.
Léky na bolest jsou navíc poměrně návykové, což může vést k dalším problémům, které Schahin popsal. "Časem jsem bez těch léků nemohl hrát. I když jsem se cítil v pohodě, vzal jsem si pilulku preventivně, abych mohl hrát a nemyslet na to, jestli mě začne bolet koleno, nebo ne," dodal.
Fyzioterapeut Thomas Frölich, který spolupracoval s Joachimem Löwem nebo Julianem Nagelsmannem, se snaží s hráči o užívání léků proti bolesti mluvit, ale přiznává, že ne vždy je jednoduché hráče odmítnout. "Když k vám přijdou tři čtvrtě hodiny před zápasem, nemůžete se s nimi půl hodiny hádat. V takovou chvíli jsem mírnější. Ale musíte se pořád snažit je toho zlozvyku zbavit, protože často hráči ani bolest necítí.
Čísla nejsou alarmující jen v Německu. Od roku 2002 FIFA užívání léků proti bolesti monitoruje. Během mistrovství světa v Rusku před dvěma lety každý čtvrtý hráč bral tyto léky před každým zápasem. K podobným číslům došly orgány FIFA i v mládežnických reprezentacích, tam téměř polovina hráčů brala léky na bolest.
"Spotřeba těchto léčiv je mezi hráči enormní. Přitom brát léky na bolest preventivně můžeme označit za zneužívání, je to neobhajitelné," dodal lékař a vedoucí vyšetřovacího týmu Jiri Dvorak.
Podle dostupných výzkumů je přitom souvislost mezi nadužíváním podobných typů léků a infarktem zcela zřejmá. Mají vliv celkově na kardiovaskulární systém, ovlivňují krevní tlak i ledviny.
Šéfa DFB (německé fotbalové asociace) Fritze Kellera čísla šokovala. "Amatérský sport by měli lidé dělat kvůli zdraví, ne aby se zničili. Brát si léky na bolest jako prevenci, to je hloupé," oznámil a slíbil současný stav napravit. Dvorak by byl ještě radikálnější. "Léky proti bolesti by měly být zakázány, kromě případů, kdy jsou nezbytně nutné," myslí si.
